Uhelné elektrárny mohou skončit během pár let a bez náhrady. Energetické firmy volají po státní pomoci

Nevychází to, uhelné elektrárny během příštích let zavřeme, hlásí jejich majitelé. Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače dokonce hovoří o ukončení těžby uhlí a provozu uhelných bloků již v příštím roce. Česká energetika se řítí do velkého problému, a to nejen kvůli hrozícímu odstavení elektráren s podílem až 40 procent na celkové výrobě. Za současných tržních podmínek se totiž nevyplatí stavět nové elektrárny.

Debatu o temných vyhlídkách české energetiky opět rozproudilo vyjádření Tykačovy skupiny Sev.en pro web Seznam zprávy z konce minulého týdne. Druhý největší výrobce elektřiny v Česku uvažuje o odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a dvou uhelných lomů na Mostecku již během příštího roku. Kombinace poměrně nízkých cen elektřiny na burze a drahých emisních povolenek totiž brzy udělá z provozování uhelných elektráren nerentabilní byznys.

„Nastavení evropského trhu s elektřinou nutí společnost Sev.en Česká energie uzavřít své elektrárny pravděpodobně na jaře 2025. Předpokládaná cena elektřiny od roku 2025 kvůli dovozu zahraničního plynu a ceně emisní povolenky nepokryje fixní a variabilní náklady našich elektráren. Také výhled do dalších let ukazuje, že při stávajících tržních parametrech náklady nepokryjeme,“ řekla mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Gabriela Sáričková Benešová.

Zdroje z trhu upozorňují, že se ze strany Pavla Tykače může jednat o mediální a lobbistický tlak na získání finanční pomoci od státu. To však nic nemění na faktu, že Česko směřuje k rychlému a živelnému odchod od uhlí v energetice s následnou závislostí na dovozu elektřiny.

Smrtící kombinace: levná elektřina a drahá povolenka

Na pražské energetické burze se dnes obchoduje elektřina v základním pásmu na rok 2025 za 78 eur/MWh, v případě roku 2026 je cena ještě nižší: 71 eur/MWh. Naopak cena emisní povolenky v čase roste a v roce 2026 překonává hranici 60 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. Uhelná elektrárna při výrobě jedné megawatthodiny elektřiny vypustí 0,8 až 1 tunu CO₂, zároveň potřebuje zhruba 20 eur/MWh na pokrytí provozních nákladů.

Z této rovnice není těžké vypočítat, při jaké ceně povolenky začne být výroba elektřiny z uhlí ztrátová. Pokud se poměry na velkoobchodním trhu nezmění, starší uhelné bloky skončí do dvou let, zatímco ty moderní zřejmě nepřežijí rok 2027. Určitou záchranou může být vyšší cena elektřiny v zimních měsících. Je však otázkou, zda budou chtít majitelé uhelných bloků fungovat pouze přes chladnější polovinu roku s dlouhou odstávkou od dubna do září.

Výhled cen elektřiny na pražské burze versus cena povolenky

Samotné odstavení dvou elektráren skupiny Sev.en by českou energetiku neohrozilo. Elektrárna Chvaletice vyrábí 4 až 5 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně, Elektrárna Počerady okolo 5,5 TWh. Jejich odstavení by „smazalo“ export elektřiny a Česko by se stalo zemí s vyrovnanou bilancí. Problém je v tom, že o odstavení uhelných bloků v příštích letech hovoří také jejich další velcí provozovatelé – ČEZ a Sokolovská uhelná.

Člen představenstva ČEZ Jan Kalina a hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek zmínili scénář živelného odchodu od uhlí již loni v dubnu. Provoz starších uhelných bloků podle tehdy platných propočtů přestal ekonomicky vycházet v roce 2026, těch modernějších v roce 2027. Podobně to vidí také předseda dozorčí rady SUAS Group a Sokolovské uhelné Pavel Tomek. „Výroba z uhlí by snad ještě v roce 2025 mohla vycházet s nižší ztrátou, rok 2026 už je pro nás všechny velká neznámá,“ řekl Tomek v únoru.

Situace je o to horší, že uhelné bloky není čím nahradit. Projekty na paroplynové elektrárny, které by v příštích letech mohly nahradit ty uhelné, nejsou až na pár výjimek – jako je změna paliva v Elektrárně Mělník – připravené. Investory navíc od stavby nových elektráren odrazuje celková nejistota ohledně vývoje cen či zpřísnění ekologické politiky Evropské unie. Proto je stále častěji slyšel požadavek, aby stát nějakou formou garantoval návratnost investice do nových zdrojů energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že připravuje analýzu různých scénářů předčasného ukončení provozu uhelných zdrojů včetně dopadu na českou energetiku. „Na základě analýzy bude možné zákonem stanovit konkrétní datum odchodu od uhlí, jasně identifikovat a na základně konkrétních dat stanovit, zda by Česku hrozil nedostatek elektřiny či tepla, v jakém měřítku a kdy. Následně, bude-li potřeba, budeme moci připravit vhodný nástroj veřejné podpory. Jen na základě těchto kroků je možné získat pro případnou veřejnou podporu notifikaci u Evropské komise,“ odpověděl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.

Skoro nikdo neinvestuje

Ekonomický deník oslovil hlavní energetické skupiny s dotazem, jak rozhýbat váznoucí výstavbu nových elektráren. Odpovědi lze shrnout do jedné věty: „Je nutné dokončit notifikaci provozní podpory pro nové plynové elektrárny a teplárenské zdroje a také notifikovat kapacitní mechanismy u Evropské komise.“ V podobném duchu odpověděl ČEZ, EPH i Sokolovská uhelná. Z tohoto důvodu EPH investuje raději v jiných evropských státech, kde tyto podpůrné mechanismy fungují.

„Kapacitní mechanismy a aukce na výkony určitých zařízení by samozřejmě pomohly, pořád platí, že potřebujeme predikovatelné ekonomické podmínky, které by měly oporu ve státních programech udržitelnosti investičních projektů v energetice, protože tyto projekty mají velmi dlouhou dobu návratnosti, ale i životnosti. Za stávajících podmínek je obtížné provést finanční analýzu a ověřit byznysplán,“ odpověděl šéf dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.

„Očekáváme, že stát splní to, co ohledně pomoci při transformaci teplárenství slíbil. Tedy jednak investiční podporu projektů z Modernizačního fondu a pak také provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Již loni mělo ministerstvo průmyslu a obchodu vypsat tendr na 530 MW výkonu nových a modernizovaných tepláren, nevypsalo ale nic, protože se podporu stále nepodařilo notifikovat u Evropské komise. Podpůrné schéma je naprosto standardní a respektuje všechny požadavky Evropské komise, přesto se ho nedaří notifikovat už více než tři roky,“ uvedl výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Vázne i výstavba solárních parků

Pád cen elektřiny na burzách začíná ohrožovat už i plánované investice do fotovoltaických elektráren. Stát totiž velké solární parky podporuje investiční dotací ve výši do 30 procent z Modernizačního fondu, po dokončení již musejí fotovoltaiky fungovat za běžných tržních podmínek. Zdroje z trhu uvádějí, že mnozí investoři odkládají pořízení fotovoltaiky, ale také velkokapacitních bateriových úložišť energie „na lepší časy.“

„V současné době je pozastaveno mnoho investic do pozemních fotovoltaik kvůli nízké ceně elektřiny. Stalo se to, na co jsme dlouhodobě upozornili a varovali, a sice že investiční dotace z Modernizačního fondu prostě nejsou zdaleka nejvhodnější formou, jak stát má podporovat rozvoj velkých fotovoltaik. Již za předchozí vlády jsme volali po tom, aby stát vyhlásil aukce na Contract for difference, díky kterému budou projekty financovatelné pro banky. Hlavní překážkou je, že nízká a volatilní cena energie není pro banky uchopitelná,“ zmínil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

David Tramba