Rok 2023 končí a tak nastal čas připomenout si, co se za tento rok v oboru energetiky odehrálo. Češi na tento rok asi nebudou vzpomínat v dobrém. Platili totiž za energie rekordní ceny, zastavené o vládní cenový strop. Dobrá zpráva je, že už v únoru začali první velcí dodavatelé zlevňovat. Naopak velké energetické skupiny se pochlubily rekordními zisky.
Tak jako obvykle přinesl končící rok události radostné (pokles cen energií, otevření cesty ke sdílení elektřiny), rozporuplné (ovládnutí plynovodů a zásobníků plynu státem) i nepříjemné (třeba skokový růst regulovaných cen v energetice). Souhrn hlavních témat roku přináší Ekonomický deník v následujícím textu.
Leden
Vlastník českých páteřních plynovodů NET4GAS přiznal, že neobdržel poslední měsíční platbu od svého hlavního obchodního partnera. Tedy od ruského Gazpromu a jeho dceřiných firem. Přitom ještě v roce 2021 tvořily příjmy z těchto smluv tři čtvrtiny celkových tržeb společnosti.
Tok ruského plynu z východního Německa přes českou síť do Bavorska, Rakouska, Itálie a na Slovensko se zastavil již loni v srpnu, kdy Rusové zastavili dodávky plynovodem Nord Stream. Podle zásady „ship-or-pay“ však měl Gazprom za rezervovanou kapacitu v síti dál platit.
Silně zadlužený NET4GAS se po zastavení plateb dostal do finanční tísně. Vlastníci společnosti, německý Allianz Infrastructure a kanadský Borealis, proto museli přistoupit k prodeji. NET4GAS na podzim koupila státem vlastněná společnost ČEPS (viz níže).
Únor
Tak rychlý pokles cen pro maloodběratele pod vládou stanovené stropy nečekali snad ani největší optimisté. E.ON Energie snížila ceny jako první velký dodavatel na českém trhu již v polovině února. V případě elektřiny nabídla cenu o 6 procent pod cenovým stropem, u plynu byla oproti stropu nižší o 8 procent. Během roku oznámil E.ON ještě další snižování cen.
Reakce konkurenčních dodavatelů byla velmi rozdílná. Velmi rychle zlevnil pod stropy také Centropol Energy a innogy Energie, další dodavatelé nabídli za lepší cenu aspoň nové smlouvy a akční nabídky. Pražská plynárenská plošně snížila ceny k 1. květnu a později ještě dvakrát, Pražská energetika zlevnila k 1. září. Ze všech velkých dodavatelů tak zůstal až do konce roku na stropových cenách pouze ČEZ Prodej.
Březen
Americká společnost Westinghouse, konkrétně její výrobní závod ve Švédsku, bude dodávat jaderné palivo do Elektrárny Dukovany. Nahradí zde tradičního výrobce paliva pro reaktory VVER-440, kterým je ruská společnost Tvel ze skupiny Rosatom. Jadernou elektrárnu Temelín se podařilo „vyřešit“ už loni v červnu, tady se od konce roku 2024 o dodávky paliva podělí společnosti Westinghouse a Framatome.
Duben
Státní fond životního prostředí zveřejnil seznam 232 nových projektů, které získají dotaci z Modernizačního fondu. Z toho 227 projektů týká výstavby solárních elektráren. V této vlně přidělování dotací tak stát podpoří vznik nových velkých fotovoltaik o výkonu zhruba 1300 megawattů.
Největší podporu z Modernizačního fondu získala Skupina ČEZ, která bude na 24 fotovoltaických elektráren o výkonu zhruba 700 MW čerpat podporu v celkové výši skoro 3,1 miliardy korun. Jen v okolí uhelných elektráren Tušimice a Prunéřov na Chomutovsku jsou v přípravě projekty o výkonu zhruba 400 MW.
Druhé místo patří energetické skupině Solar Global, která chce většinu z 47 podpořených elektráren doplnit o bateriová úložiště energie. Mezi úspěšnými žadateli nalezneme také firmy českých miliardářů, ať už jde o Sev.en Pavla Tykače, MTX Group Petra Otavy, 3L real zbrojaře Richarda Hávy či Lovochemii ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše.
Květen
Správa železnic vysoutěžila dodávky trakční elektřiny na další rok. Jméno vítěze soutěže bylo docela překvapivé. Vyhrál Sev.en Industry Supply z firemní skupiny finančníka Pavla Tykače, který byl tehdy na trhu dodávek elektřiny koncovým zákazníkům novým hráčem. Správa železnic je přitom největším spotřebitelem elektrické energie v České republice. Jen v příštím roce nakoupí 1,315 TWh elektrické energie, což jsou zhruba dvě procenta celkové spotřeby elektřiny.
Během podzimu posbíral Sev.en další významné zakázky v segmentu veřejných zadavatelů. Elektřinu bude dodávat třeba ministerstvu práce a sociálních věcí, ministerstvu kultury, ministerstvu obrany (včetně armády), ministerstvu životního prostředí nebo Správě Pražského hradu.
Červen
Vítězem energetické krize se stává… Energetický a průmyslový holding (EPH). Stříbrnou pozici obsadil ČEZ a bronz bere společnost RWE Supply & Trading CZ. Právě tyto tři společnosti dokázaly nejvíc využít energetické krize ke skokovému navýšení ziskovosti. Pouze jedna z patnácti velkých energetických společností loni skončila ve ztrátě, a to správce přenosové soustavy ČEPS.
Ekonomický deník na konci června shrnul do té doby zveřejněné výsledky velkých energetických společností či skupin. A výsledek? Skupina ČEZ v roce 2022 meziročně navýšila čistý zisk desetinásobně na 80,8 miliardy korun, holding EPH čtyřnásobně na 82,3 miliardy korun. RWE Supply & Trading CZ, který měl v roce 2021 pětimiliardovou ztrátu, loni vykázal více než 14miliardový čistý zisk.
Červenec
Podoba nové Státní energetické koncepce se začíná pomalu rýsovat. Ve hře jsou dva scénáře. Zatímco první počítá s rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů a upozaďuje obnovitelné zdroje, druhý můžeme označit za jaderně-obnovitelný. Počítá totiž jak s novými reaktory, tak s boomem zelené energetiky.
Ekologické organizace vítají, že navržené scénáře pracují s realistickými předpoklady vývoje ceny emisních povolenek a s koncem uhlí do roku 2033. Pozitivní je podle nich také větší důraz na energetické úspory. Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku naopak kritizují skromný růst obnovitelných zdrojů a nereálné plány na výstavbu velkých i menších jaderných bloků.
Část expertů naopak varuje před rychlým odchodem od uhlí. Například provozovatel přenosové soustavy ČEPS v posledním Hodnocení zdrojové přiměřenosti doporučil udržet provoz aspoň části uhelných elektráren do roku 2038. Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer dokonce tvrdí, uhelné elektrárny budou v omezené míře v Česku fungovat až do roku 2050.
Srpen
Privatizace energetických firem už v Česku není téma, tím je naopak posilování role státu v oboru. Tento proces začal na konci srpna podpisem smlouvy, podle níž státem kontrolovaný ČEPS koupí od koncernu RWE dceřinou firmu Gas Storage, která je hlavním provozovatelem plynových podzemních zásobníků na českém území. V polovině září byla transakce za téměř 9 miliard korun vypořádána.
Hned na konci září vláda oznámila další podobnou transakci. ČEPS koupil provozovatele páteřních plynovodů, společnost NET4GAS. Kupní cena se má pohybovat mezi 3 a 5 miliardami korun. Tato transakce vyvolala nemalé kontroverze, hlavně kvůli převzetí dluhu ve výši přes 33 miliard korun, který v NET4GAS zůstal po finančních investorech z Německa a Kanady. Jeho splacení nebude snadné, dříve rozsáhlý (a ziskový) tranzit plynu přes české území totiž spadl k nule.
Září
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo dlouho očekávaný návrh Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) a dalo jej do připomínkového řízení. Plán počítá s novým instalovaným výkonem 10 100 MW ve fotovoltaických elektrárnách zapojených do sítě a 1500 MW ve větrných elektrárnách. Jenže, jak se později ukázalo, pro Evropskou komisi byl navržený podíl obnovitelných zdrojů 30 procent na spotřebě energie v roce 2030 nedostatečný. Komise požaduje navýšení na 33 procent.
Připomínkové řízení k NKEP bylo docela svérázné. Brněnská lobby, zde reprezentovaná ministerstvem spravedlnosti a Úřadem vlády ČR, si vyžádala doplnění druhého jaderného bloku v Dukovanech. Jeden nový blok by totiž nemohl garantovat budoucí zásobování města Brna „jaderným“ teplem. V této doplněné podobě návrh v říjnu schválila vláda.
Říjen
Americko-kanadský Westinghouse, francouzská EDF i korejská společnost KHNP. Všichni tři účastníci soutěže na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech podali 31. října závaznou nabídku. ČEZ hned poté začal nabídky, které obsahují také indikativní návrhy na stavbu dalšího bloku v lokalitě Dukovany a dvou bloků v lokalitě Temelín, posuzovat. Vyhodnoceny budou nejdřív v polovině února.
Společnost Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ jen krátce před tím obdržela od ministerstva průmyslu a obchodu územní rozhodnutí pro nový jaderný zdroj na Třebíčsku. Již dříve ČEZ obdržel souhlasné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a povolení k umístění jaderného zařízení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Listopad
Byla to zpráva, která mnohé šokovala – a zmařila naději na snížení účtů za energie od ledna 2024. Jak oznámil na konci listopadu Energetický regulační úřad, regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce podraží oproti letošnímu o 65,7 procenta, v případě zemního plynu o 38,8 procenta. V případě regulovaných plateb velkoodběratelů za elektřinu je růst ještě výraznější, přesahuje 100 procent.
Značný podíl na tomto zdražení má návrat poplatku za obnovitelné zdroje energie do vyúčtování za elektřinu (v období od října 2022 do prosince 2023 tyto platby zcela hradil stát z rozpočtu). Ale také osekání dalších dotací, kterými stát mírnil dopad rekordních cen na energetických burzách do cen u koncových odběratelů. Vláda později ustoupila tlaku průmyslníků a v prosinci mírně navýšila dotace, aby omezila výši plateb na podporované zdrojů energie u velkoodběratelů.
Prosinec
Poslanecká sněmovna na začátku prosince schválila dlouho očekávanou novelu energetického zákona, která otevře cestu k energetickým společenstvím a sdílení elektřiny. Pro výslednou podobu novely známé pod označením Lex OZE 2 hlasovalo všech 162 přítomných poslanců. Neprošly však některé pozměňovací návrhy, které by zákon učinily ještě vstřícnějším ke komunitní energetice. Dne 20. prosince novelu schválil také senát.
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu už v listopadu 2022. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Avšak připomínkové řízení bylo poměrně bouřlivé a legislativní proces se k nelibosti příznivců moderní energetiky protáhl.
David Tramba
Události roku 2021 v energetice: zdražení energií, tahanice o Rosatom a pád Bohemia Energy
