Ubude nebezpečných železničních přejezdů? Poslanci budou jednat i o jejich jednodušším rušení

Železniční přejezd. Fotka od Andrew Khoroshavin z Pixabay

Správa železniční dopravní cesty a další vlastníci dráhy budou moct požádat o zrušení přejezdu, pokud k nemovitostem je vhodná objízdná trasa kratší než 5 km. Vyplývá to z novely zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, kterou budou příští týden projednávat poslanci. Cílem je zvýšit bezpečnost na železnici, snížit počet nehod na méně zabezpečených přejezdech a umožnit zrychlení vlaků. Přejezdů jen s výstražnými kříži je téměř polovina ze všech. Právě ty by měly být omezovány.

Vlastník dráhy bude moct požádat příslušný silniční správní úřad o zrušení silničního přejezdu tratě. Podmínkou však je, aby se k nemovitostem, ke kterým se přes přejezd v současné době jezdí, vede kratší než pětikilometrová objížďka. Hovoří o tom paragraf 37 připravované novely zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, kterou budou projednávat poslanci na svém zasedání příští týden.

Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a europoslance Stanislava Polčáka (STAN) byla v původním návrhu novely dokonce desetikilometrová objížďka. Novela prosazovaná především Ministerstvem dopravy a SŽDC mimo jiné uváděla, že obec bude účastníkem řízení, pouze pokud se uvažovaný železniční přejezd nachází v jejím zastavěném území. Zrušení vybraného přejezdu navíc mohlo řidičům přinést až desetikilometrovou objížďku tam, kam se dříve dostávali okamžitě,“ řekl Polčák. Podle něj legislativní tým SMS ČR s podporou dalších subjektů v připomínkovém řízení úspěšně prosadil úpravu této novely. „Jednak obce budou patřit mezi účastníky řízení i v případě, že přejezd se nachází mimo zastavěné území obce, a za druhé nesmí být objízdná trasa delší než pět kilometrů. Při prosazení kratších objížděk jsme argumentovali především méně známým strategickým dokumentem Politika architektury a stavební kultury České republiky Ústavu územního rozvoje a ministerstva pro místní rozvoj, který apeluje na udržitelnost optimální obslužnosti nejen urbanizovaného území,“ uvedl Otakar Bursa, sociální geograf z týmu legislativních analytiků při SMS ČR.

Podle studie RIA, který návrh novely doplňuje je cílem nastavení jasných pravidel pro proces rušení železničních přejezdů. „Cílem minimalizace rizika střetu drážních a silničních vozidel na přejezdech jejich zrušením při splnění výše uvedených předpokladů. Splněním tohoto cíle bude naplněn obecný cíl, spočívající ve zvýšení bezpečnosti silničního a drážního provozu. Alternativou je zde ponechání stávající úpravy řízení, která je však značně neefektivní,“ uvádí se v materiálu, který mají poslanci k dispozici.

Druhá organizace, na kterou bude mít případné rušení velký dopad, je Svaz měst a obcí. Ten však podle svého vyjádření neshledal důvody k námitkám. „Svaz měst a obcí ČR byl osloven s novelou uvedeného zákona v rámci meziresortního připomínkového řízení již v listopadu 2018. Ze strany Svazu k ustanovení § 37a nebyly uplatněny žádné připomínky, neboť členská základna Svazu neshledala toto ustanovení jako problémové, a to vzhledem k tomu, že z § 37a odst. 2 vyplývá, že obec je jedním z účastníků řízení o povolení zrušení přejezdu, jde-li o přejezd v zastavěném území obce. Obce tak budou mít možnost vůči případnému návrhu na zrušení přejezdu ohradit ve zmíněném správním řízení. V zájmu Svazu samozřejmě je, aby došlo k maximálnímu zvýšení bezpečnosti silničního i drážního provozu a aby se všichni občané dostali vždy bezpečně do svých domovů,“ uvedla k tématu výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

Podle čeho by se měly vybírat přejezdy, které budou navrženy ke zrušení?

Materiál pro členy dolní komory parlamentu také uvádí podle čeho by se měly vybírat přejezdy, které by byly určeny ke zrušení:

  • Vyhodnocení účinnosti může být provedeno skrze analýzu statistiky mimořádných událostí na železničních přejezdech. Nezbytné bude posoudit tendenci nehodovosti v komparaci s předchozím obdobím.
  • Dále může být hodnocení efektivity měřeno počtem zrušených přejezdů, vývojem počtu technologických zařízení přejezdů, a tím nákladů na zajišťování provozuschopnosti železniční infrastruktury
  • Dalším kritériem účinnosti je případně možnost posouzení zvýšení rychlosti na dráze tam, kde v důsledku existence přejezdu došlo k rychlostním omezením.

O tématu případného rušení přejezdů se již mluví na odborných fórech. Například na webu Federace strojvůdců píše autor Vladimír Selucký, že je v České republice „nadpřejezdováno“.

Statistika železničních přejezdů z webu Správy železnic. zdroj: www.sždc.cz

Autor uvádí několik případů, kdy jednotlivé přejezdy dělí pár metrů. Mezi přejezdy P1439 a P1440 na účelových komunikacích mezi Bavorovem a Strunkovicemi nad Blanicí na trati č. 197 je vzdálenost 21 metrů. Mezi přejezdy P5681 (místní komunikace) a P5682 (účelová komunikace) mezi Čerčany a Pecerady na trati č. 210 je vzdálenost 72 metrů. Mezi přejezdy P4345 a P4346 na účelových komunikacích mezi Vápennou a Žulovou na trati č. 295 je vzdálenost 70 metrů. Mezi přejezdy P7459 (účelová komunikace) a P7460 (místní komunikace) mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Ostravicí na trati č. 323 je vzdálenost 60 metrů. A v podobném výčtu bych mohl dlouze pokračovat,“ dodává autor a ptá se, jestli je únosné, aby na úseku 8.350 metrů mezi žst Polička a Borová u Poličky na trati č. 261 bylo 30 přejezdů, z toho 22 přejezdů na účelové komunikace.Z jeho textu je jasné, že strojvůdci s případným rušením menších přejezdů rozhodně budou souhlasit. Otázkou je, jak se na to budou tvářit starostové, až se na ně budou obracet rozhořčení obyvatelé jejich obcí, či zemědělci, kterým budou chtít „železničáři“ zrušit přejezd k poli.

Jiří Reichl