Vlezli jsme Rusům do chomoutu a teď za to draze zaplatíme, začínají litovat někteří politici v Turecku. Citlivé téma se probírá už i v tamním parlamentu. Turkům vadí vysoká cena budované jaderné elektrárny Akkuyu, dopady na suverenitu země, bezpečnostní rizika i prakticky nulový vliv ve firmě Akkuyu Nükleer.
Jak upozornil web Nordic Monitor, ruský Rosatom v současné době drží 99 procent akcií Akkuyu Nükleer. Členové výboru tureckého parlamentu pro státní podniky v minulém týdnu tento poměr sil kritizovali. Hovořili o nepřiměřené ruské kontrole nad elektrárnou. Volají po změně, která by posílila turecký vliv v rozhodovacích procesech.
Kritika vysoké ceny elektřiny
Turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar už v únoru potvrdil, že Ankara by v případě potřeby mohla uplatnit článek 5 dvoustranné dohody s Ruskem z roku 2010, aby převzala kontrolu nad projektem Akkuyu. Tato klauzule umožňuje Turecku ovlivňovat záležitosti správy a řízení společností s ohledem na národní bezpečnost. Turecko má také právo na nákup až 49 procent akcií společnosti Akkuyu Nükleer, ale zatím svého práva nevyužilo.
V lokalitě Akkuyu na jihu Turecka vyrůstá jaderná elektrárna se čtyřmi 1200megawattovými bloky. Po dokončení byla měla pokrývat zhruba 10 procent turecké spotřeby elektřiny. Nebude to však levná záležitost. Turecko odsouhlasilo výkup elektřiny z elektrárny Akkuyu za pevnou cenu 12,35 amerických centů za kilowatthodinu (v přepočtu 109 eur/MWh neboli 2720 Kč/MWh) po dobu 15 let.
Taková sazba se nachází vysoko nad průměrnými cenami elektřiny na tureckém trhu. Tamní tržní cena elektřiny se pohybuje okolo 8 centů za kilowatthodinu, tedy o třetinu níže.
Mohlo by vás zajímat
Malý podíl místních firem
Terčem kritiky je také fakt, že pouze 25 až 30 procent hodnoty zakázek na projektu Akkuyu získaly turecké společnosti. Turečtí poslanci vyjádřili dle webu Nordic Monitor také obavy o životní prostředí v regionu. Vyřešena není ani otázka dlouhodobého nakládání s použitým palivem z budoucího provozu jaderné elektrárny.
Navzdory zmíněné kritice a obavám už turecká vláda zahájila jednání s možnými dodavateli technologie pro další zvažované jaderné elektrárny. Ty by mohly vyrůst v Sinopu na pobřeží Černého moře a v Thrákii. Podle tureckého ministra energetiky Alparslana Bayraktara v současné době probíhají pokročilá jednání s Kanadou, která by mohla dodat novou generaci těžkovodních reaktorů CANDU, ale také s Ruskem, Čínou a Jižní Koreou.
Zatím dva roky zpoždění
Výstavba jaderné elektrárny Akkuyu začala v dubnu roku 2015. Nezastavilo ji dočasné zhoršení vztahů mezi Tureckem a Ruskem po sestřelení ruského bombardéru Su-24 Turky u hranic se Sýrií v listopadu 2015, ale ani ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022 a následné mezinárodní sankce na Putinův krvelačný režim. Tyto události nicméně prohloubily zpoždění stavby, mimo jiné kvůli komplikovaným dodávkám komponentů ze západní Evropy.
První ze čtyř jaderných bloků měl Rosatom dokončit a spustit v roce 2023, avšak dodnes se tak nestalo. Zástupci turecké vlády v posledních měsících hovoří o spuštění prvního bloku na konci letošního roku a posledního ze čtveřice bloků do konce roku 2028. Jedná se o neobvyklý projekt typu Build-own-operate, kdy zahraniční dodavatel technologie bude jadernou elektrárnu dlouhodobě vlastnit a provozovat.
