Ministerstvo dopravy má aktuálně připravené studie proveditelnosti na partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP u tří projektů. Všechny podle resortu prokázaly úsporu, pokud by se šlo při realizaci touto cestou. Jde o studii železničního spojení Nemanice – Ševětín, kterou přichystalo konsorcium kolem České spořitelny a železniční spojení Praha – Letiště Ruzyně – Kladno, o studii se postaralo konsorcium kolem PricewaterhouseCoopers a poradenství zajišťuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Konsorcium kolem PricewaterhouseCoopers připravilo zároveň studii proveditelnosti pro PPP projekt dálnice D35.
„Letos bychom měli mít ještě připraveny studie PPP na dokončení dálničních tahů D0 (vnější Pražský okruh), D3, D55, kde hledáme zhotovitele,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Se společností PricewaterhouseCoopers ve druhém lednovém týdnu také Správa železnic uzavřela smlouvu na vypracování studie proveditelnosti PPP Rychlá spojení Morava. Jedná se o úseky vysokorychlostní tratě (VRT) z Brna do Ostravy a z Brna do Břeclavi.
Resort dopravy podle Jemelky zároveň nechal připravit studii dalších možností alternativního financování vysokorychlostních tratí. Dokument posuzuje výstavbou sítě vysokorychlostních tratí jako celku, ale i možnosti jejich stavby po menších částech. Studie podle mluvčího doporučila se zaměřit na tři hlavní oblasti financování. Jako první uvádí ministerstvo variantu státního koncesionáře.
Mohlo by vás zajímat
„Měl by na starosti celou síť VRT a vše, co s tím souvisí, tedy práva a povinnosti stanoveny smlouvou včetně souvisejících peněžních toků, které by mu umožnily dlouhodobě plánovat. Platby mezi ministerstvem dopravy, Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) a státním koncesionářem by byly založeny na komerční bázi,“ upřesnil Jemelka.
Státní koncesionář bude mít také podle resortu dopravy v případě potřeby možnost získávat externí zdroje z trhu, to znamená čerpání úvěrů nebo možnost zadávání jednotlivých úseků formou PPP projektů.
Ve hře jsou i takzvané zelené dluhopisy
Další variantou ke zvážení jsou podle studie „zelené“ dluhopisy, které by vydávalo ministerstvo financí nebo jiné státní organizace, podle Jemelky by ale v tomto případě potřebovaly rating, a to kreditní a ESG, který se zaměřuje na udržitelnost společnosti a její dopady na životní prostředí. Úvěrový rating zase řeší schopnost společnosti splácet své dluhy. Takzvané zelené dluhopisy se podle ministerstva dopravy dají využít také pouze pro „zelené“ projekty, což ale podle resortu projekty na železnici v principu jsou.
„Zelené dluhopisy mají předpoklad dosáhnout na trhu výhodnějších podmínek, tedy nižší ceny pro stát, než dluhopisy klasické, ale na druhé straně jsou s nimi spjaty vyšší náklady – je potřeba dodržet speciální standardy a následný reporting,“ informoval mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Další možností, kterou studie doporučuje, je už zmiňovaná metoda PPP pro menší projekty, konkrétně technicky ucelené části sítě vysokorychlostních tratí, o velikosti investice do přibližně tří miliard eur. „Projekty by měly být založeny na platbě za dostupnost, příjem z dopravní cesty bude příjmem správce infrastruktury,“ poznamenal Jemelka.
Jednotlivé možnosti financování výstavby a následného provozu a údržby sítě vysokorychlostních tratí by se měly podle ministerstva dopravy řešit v návaznosti na výstupy studie v průběhu letošního roku. „U alternativních možností financování zároveň přihlédneme k vývoji a poznatkům z projektů Praha – Kladno a Nemanice – Ševětín, kde bude probíhat příprava a realizace výběrového řízení na koncesionáře,“ konstatoval Jemelka.
Koncem loňského roku se ohledně alternativních možností financování dopravní infrastruktury měli sejít také zástupci vlády a opozice. Domluvili se na tom ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky se sice schůzka uskutečnila, ale konkrétní závěry z ní nejsou. „Nicméně panuje shoda na nutnosti zajistit dostatek finančních prostředků pro výstavbu dopravní infrastruktury,“ dodal. Do poloviny letošního února by také měla být hotová revize projektů, u kterých lze v roce 2025 s ohledem na jejich připravenost očekávat finanční výdaje. „Následně začneme pracovat na sestavování zdrojů pro rozpočet roku 2025,“ uvedl Jemelka.
Tereza Čapková
