INZERCE

Jaderná elektrárna Dukovany. Foto: skupina ČEZ

Tři bloky Dukovan jednou na 100 procent, čtvrtý je v odstávce, chystá se výměna paliva

Tři bloky jaderné elektrárny Dukovany jedou na plný výkon. V posledním se chystá výměna paliva. Dukovanský kolos ČEZ budí v poslední době na domácí scéně silné emoce. Opozice volá po vyřazení ruského Rosatomu a čínského uchazeče CGN z dostavby první české jaderné elektrárny.

Bloky číslo 1, 2, 3 jsou jaderné elektrárny Dukovany, energetické společnosti ČEZ, jedou na 100 procent výkonu. Na čtvrtém bloku probíhá plánovaná odstávka pro výměnu paliva.

Pravidelnou už 33. odstávku energetici zahájili kvůli výměně pětiny paliva za čerstvé. V Dukovanech jde už o čtvrtou odstávku, která bude probíhat za mimořádných preventivních opatření proti nákaze koronavirem. Výkon bloku začali operátoři snižovat 12. února v půl sedmé ráno a elektřinu přestal blok dodávat v poledne.

Z reaktoru do sousedního bazénu skladování nejdříve vyvezou 90 palivových a regulačních kazet, které dodávaly potřebný výkon uplynulých pět let. Zbývající kazety přeskládají a na uvolněná místa zavezou stejný počet čerstvých palivových kazet.

Kromě samotné výměny paliva čekají dukovanské techniky kontroly hlavních cirkulačních čerpadel, parogenerátorů, modernizace rychločinných armatur nebo revize zařízení obou turbosoustrojí. Na odstávce jednoho bloku v Dukovanech se podílí přibližně 1500 zaměstnanců ČEZ a stejný počet dodavatelů.

Elektrárna Dukovany je první jaderným zdrojem energie postavenou na českém území. V elektrárně jsou čtyři výrobní bloky s tlakovodními rektory typu VVER 440. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985 a od července 1987 jsou v provozu všechny čtyři výrobní bloky. V rámci zvyšování účinnosti a využití výkonových rezerv došlo ke zvýšení instalovaného výkonu z původních 4 x 440 MW na současných 4 x 510 MW.

Elektrárna je základním zdrojem české energetické soustavy, která svoji výrobou dlouhodobě pokrývá zhruba 20 procent celkové spotřeby České republiky a výrazně tak přispívá k energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Za celou dobu provozu vyrobila přes 464 miliard kWh elektrické energie, což by stačilo na víc jak 28 let současné spotřeby všech domácností.

Politické disputace

Na rozdíl od poklidně běžící odstávky čtvrtého bloku je nyní elektrárna jako celek v epicentru zájmu politiků. Řeší se totiž dostavba pátého bloku.

Vláda financování nového jaderného bloku v Dukovanech schválila loni v červenci. Nový blok by podle předloženého materiálu mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Do provozu by měl být podle původních předpokladů vlády uveden v roce 2036. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.

Kvůli takzvanému Lex Dukovany svírají Poslaneckou sněmovnu značné emoce. Mimořádné jednání poslanecké sněmovny k vládnímu zákonu o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, které se odehrálo na sklonku minulého týdne a pokračovalo ve středu, skončilo fiaskem.

Jak upozornil Ekonomický deník, ve stejné době se odehrálo další setkání, které vzbudilo značné emoce. Byla to nejspíš náhoda, ale takový souběh událostí stojí za zmínku. Zatímco poslanci se ve sněmovně přeli o schválení či přepracování Lex Dukovany, české ekologické organizace spolu s Nadací Heinricha Bölla organizovaly pro novináře i další zájemce online přednášku profesora Stephena Thomase. Britský odborník na ekonomiku jaderných elektráren ve svém vystoupení několikrát překvapil, možná i jednou šokoval.

Dotaz, jaký model nového reaktoru by doporučil, Stephena Thomase nejprve doslova zmrazil na židli. Po chvíli přišel s nečekanou odpovědí. „Počkal bych na to, jaké budou zkušenosti s provozem reaktoru Hualong One v Číně a také na to, zda projde schvalováním designu v Británii,“ řekl Thomas a dodal, že čínský reaktor může (ale nemusí) pozitivně překvapit svou spolehlivostí. Naopak s ohledem na zkušenosti v zahraničí nedoporučuje, aby si Česko vybralo nabízený ruský, americký, francouzský či korejský reaktor.

Proč Stephen Thomas varuje před čtyřmi zavedenými dodavateli jaderných technologií? Zmínil zkušenosti ze zahraničí, kdy se všechy jaderné bloky o výkonu nad 1000 megawattů staví s výrazným zpožděním a s nárůstem nákladů o desítky procent oproti původnímu předpokladu. Upozornil také na skandály s falšováním dokumentace k problémovým komponentům ve Francii a Jižní Koreji, na netransparentní mezivládní smlouvy mezi Ruskem a některými zeměmi či na problémy amerického Westinghouse s kvalitou oběhových čerpadel. „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky,“ odcitoval Thomas výrok Alberta Einsteina.

Současně Stephen Thomas dodal, že český předpoklad, že při levném státním úvěru stačí k návratnosti investice cena 50 až 60 eur za megawatthodinu elektřiny, může být v souladu s realitou. Platí to však za podmínky, že se výstavba nového jaderného bloku příliš neopozdí a neprodraží – tak jako ve Finsku, Francii či Velké Británii. Dalším rizikem je, že Evropská komise levné státní financování posoudí jako nedovolenou státní podporu – a vynutí si změnu podmínek.

Schvalování zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice se ani ve středu 3. března nikam neposunulo. Vyhrazené čtyři hodiny na třetí čtení zákona označovaného jako Lex Dukovany zabrala hlavně dlouhá vystoupení poslanců Jana Čižinského (klub KDU-ČSL) a Pavla Žáčka (ODS), ale také hodinová přestávka na poradu poslaneckých klubů. Opozičním stranám se tak opět podařilo oddálit schvalování vládního návrhu zákona, jež má otevřít cestu ke stavbě nového bloku v Dukovanech.

Jak Ekonomický deník již dříve uvedl, zástupci Pirátů, ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL volají po vyřazení ruského Rosatomu a čínského uchazeče CGN, Varují také před rizikem, že nový dukovanský blok neúnosně prodraží. Naopak poslanci ANO, SPD, KSČM i někteří zástupci ODS a ČSSD návrh vládního projaderného zákona podporují.

Největší zaměstnavatel na Třebíčsku

Dukovanská elektrárna splňuje všechny předpoklady pro bezpečný a spolehlivý provoz po dobu nejméně 40 let. V závislosti na technickém a ekonomickém vývoji lze očekávat i další prodloužení životnosti na cca 60 let.

Snaha snižovat náklady na údržbu, neustále se zvyšující poptávka po elektrické energii a cíl co nejlépe využít nejnižších proměnných nákladů EDU motivuje elektrárnu pracovat především v základním zatížení a s co nejvyšší disponibilitou. Rozsah odstávek, platný v době spuštění elektrárny, předpokládal délku každoročního přerušení provozu na dobu 49 dní, délku odstávky s vyvezením vnitřních částí reaktoru a zahrnující kontrolu vnitřního povrchu reaktorové nádoby (každý čtvrtý rok) 77 dní a ročně jednu běžnou opravu o délce 14 dní. S generální opravou každé turbíny v délce 70 dnů se počítalo jednou za tři roky.

Osmiletá perioda odstávky s vyvezením vnitřních částí reaktoru zahrnuje kontrolu vnitřního povrchu reaktorové nádoby. Došlo k realizaci projektu Využití projektových rezerv bloku, který je charakterizován využitím rezerv původního projektu a modernizací zařízení spojeného s optimalizací parního cyklu. Výsledkem tohoto projektu je výkon turbosoustrojí jednoho bloku cca 510 MWe. V rámci projektu jsou řešeny návrhy pro další možné zvyšování účinnosti a efektivnosti provozu elektrárny.

Jaderná elektrárna Dukovany je mimo jiné největším zaměstnavatelem v regionu. Přímo v elektrárně pracují tři tisíce zaměstnanců skupiny ČEZ a dodavatelů. Studie Karlovy univerzity prokázala, že s provozem elektrárny souvisí až třicet tisíc pracovních míst.

Více než 80 procent použitých zařízení v Jaderné elektrárně Dukovany bylo vyrobeno v České republice. Podklady pro projekt zpracovala firma LOTEP (bývalý SSSR), prováděcí projekt Energoprojekt Praha. Henerálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Reaktory a turbogenerátory vyrobila Škoda Plzeň, parogenerátory jsou z Vítkovic.

Energetickou síť dukovanská elektrárna posiluje – především při ranní a odpolední špičce – také 480 megawattů instalovaného výkonu přečerpávací vodní elektrárny Dalešice na řece Jihlavě.

Jan Hrbáček, David Tramba