V letošním roce prozatím platí, že co čtvrtletí, to jiný rozhodující faktor pro vývoj cen ropy.
V lednu srazily cenu ropy na třináctiletá minima obavy o dostatečné tempo růstu poptávky. Ve druhém čtvrtletí naopak hrály prim nečekané výpadky produkce. Ty symbolizovaly zejména útoky na ropovody v Nigérii, ke kterým se následně přidaly i požáry v Kanadě. Cena ropy tak oproti lednovým minimům vzrostla zhruba na dvojnásobek.
Z dosavadního průběhu třetího čtvrtletí se zdá, že bude mít při formování ceny navrch pro změnu spíše poptávka. Ta sice podle všeho roste velmi slušně, ale pozornost se v současnosti soustředí zejména na rostoucí zásoby ropných produktů. Přebytek se „přelévá“ z trhu se surovou ropou na trh benzínu, dieselu a spol. Z něj vyplývající tlak na marže rafinerií se negativně projevuje na poptávce po ropě. V krátkém období budou důsledkem patrně i nižší ceny ropy a jako realistický se jeví návrat ceny Brentu do okolí 40 USD/barel.K tomuto vývoji navíc dochází v situaci, kdy i krátkodobého zdražení ropy zřejmě využívají její producenti. Vyšší ceny totiž v minulých týdnech podpořily aktivitu těžařů „břidlicové ropy“, což se ropným býkům rovněž nelíbí, ačkoliv bezprostřední dopad cenových překvapení na produkci ropy v USA je pouze malý.
Střednědobý obrázek však zůstává beze změny. Trh i nadále směřuje k rovnováze nabídky s poptávkou. Již ve druhé polovině letošního roku čekáme významně vyrovnanější (byť stále přebytkový) trh, než v polovině první. V současnosti se zdá pravděpodobné, že rovnováhy či dokonce deficitu by trh mohl dosáhnout asi ve druhé polovině příštího roku. Do té doby však zbývá ještě spousta času a samozřejmě platí, že rizika výhledu – zásadní by bylo zejména výraznější zpomalení hospodářského růstu ve světě, které v daném horizontu rozhodně nelze vyloučit – narůstají úměrně s délkou prognózy.
Petr Báča, analytik ČSOB
