Ruský vpád na území Ukrajiny pravděpodobně povedou ke zmaření dohodnutých zakázek Rosatomu na stavbu jaderných elektráren ve Finsku a Maďarsku. Takové informace přicházely už před dnešním vypuknutím válečného konfliktu. V případě Maďarska bude záležet také na výsledku dubnových parlamentních voleb – zda je vyhraje premiér Viktor Orbán nebo opoziční blok.
Jak Ekonomickému deníku potvrdil zdroj blízký Rosatomu, v ruské jaderné korporaci vyhlížejí výsledek maďarských voleb s velkým napětím. Zatímco premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz ještě v minulých dnech trvala na stavbě elektrárny Paks 2 s Rosatomem v roli generálního dodavatele, opoziční blok je ke spolupráci s Rusy již delší dobu skeptický.
Na podmínky sporného rusko-maďarského obchodu si chce „posvítit“ lídr široké opoziční koalice Péter Márki-Zay. „Vzhledem k povaze této smlouvy se zdá být rozumné zastavit výstavbu a zrevidovat kontrakt. Je nepřijatelné, že Viktor Orbán dal zakázku Rosatomu bez otevřené soutěže a zadlužil zemi na desítky let nevýhodným úvěrem, horším než odpovídá tržním podmínkám,“ řekl Márki-Zay loni v rozhovoru pro web Political Capital.
Ještě radikálnější názor má další předák opozice – budapešťský primátor Gergely Karácsony. „Rozšíření jaderné elektrárny Paks je příliš drahé a vystavuje Maďarsko riziku finanční a energetické závislosti na autokratickém Rusku. Klíčovým zájmem Maďarska je ukončit tento kontrakt co možná nejrychleji a osvobodit se z této pasti,“ uvedl Karácsony loni v rozhovoru pro Political Capital.
Rizikům spojeným s výstavbou elektrárny Paks 2 se Ekonomický deník opakovaně věnoval. Více se dočtete třeba ve zprávě o nátlaku Orbánova režimu na jaderného regulátora či o minimálně pětiletém zpoždění oproti původnímu harmonogramu.
Finská vláda přehodnotí projekt Hanhikivi
Již včera proběhla médii zpráva o možné ztrátě zakázky ve Finsku. Tamní premiérka Sanna Marinová oznámila, že finská vláda znovu posoudí rizika projektu na stavbu jaderné elektárny Hanhikivi na severu země. Generálním dodavatelem jednoho 1200megawattového bloku měl být Rosatom. Ten měl zároveň vlastnit 34procentní podíl v nové elektrárně.
Zmíněná elektrárna měla vyrůst asi sto kilometrů od přístavního města Oulu. Většinový podíl v elektrárně drží konsorcium finských průmyslových a energetických společností Fennovoima. To ještě loni počítalo se zahájením výstavby v roce 2023 a uvedením do provozu v roce 2029. Po dnešní ruské agresi šance na stavbu elektrárny v režii Rosatomu nejspíš klesnou k nule.
Potíží je zde více. Jak upozornil web thebarentsobserver.com, projekt Hanhikivi se oproti původním plánům o řadu let opozdil. Při podpisu smlouvy mezi Fennovoimou a Rosatomem v prosinci 2013 se počítalo se spuštěním nového reaktoru v roce 2024. Stavbu zpozdily třeba požadavky finského jaderného regulátora, který má pověst jednoho z nejpřísnějších úřadů svého druhu na světě.
Co se týká České republiky, tady je situace jednodušší. Rosatom byl vyřazen z plánované soutěže na stavbu nového bloku v Dukovanech již loni. Tehdejší opozice (tedy strany současné vládní koalice) v parlamentu při schvalování zákona „Lex Dukovany“ prosadila, že uchazeči z Ruska a Číny nebudou do soutěže přizváni kvůli bezpečnostnímu riziku. Značně k tomuto rozhodnutí přispěla i takzvaná Vrbětická kauza.
David Tramba
