Netříděný plastový odpad je základem výroby betonové směsi, která má využití jako klasický beton. To není sci-fi, ale realita, které se podařilo dosáhnout třebíčské firmě Via Alta ve spolupráci s ČVUT a Lotyšskou univerzitu v Rize. Linka zpracuje až 300 tun plastu ročně a vyprodukuje 1000 tun výrobků.
Plastové obaly, lahve a dokonce zbytky solárních panelů jako základ pro výrobu stavebních materiálů nové generace? To už není hudba budoucnosti, ale realita. První výrobní linka svého druhu funguje v Ivančicích u Brna. Zkušební prototyp pak v třebíčské firmě Via Alta. Na jejím zdokonalení pracují odborníci z Českého vysokého učení technického a Lotyšské univerzity v Rize. Projekt podporuje Technologická agentura ČR a získal již ocenění od Evropské komise v programu Horizon 2020.
Pojivo ve formě hrubě tříděného odpadního plastového materiálu – celé, nevymývané, netříděné PET lahve, celé plastové obaly a další druhy plastového odpadu je drceno na frakci cca 0 – 12 mm pro snížení energetické náročnosti pro jeho ohřev. Plnivo (písek, kamenivo, drcené sklo apod.) je sušeno a zahříváno na teplotu cca 350°C. Následně je plnivo i pojivo smíseno v hlavním ohřívacím a míchacím reaktoru, kde je horké plnivo promícháno s pojivem na homogenní směs, ale stále sypkou směs. Směs je dále pomocí šnekového dopravníku, kde je dohřívána na přesnou teplotu tání a stává se tekutou, vpravena do jednotlivých lisovacích forem. Následně je hydraulicky lisována, chlazena a finální výrobek je z lisu předán k finální manipulaci – paletizaci, balení a expedici. Linka vyrobí cca 10 kg výrobků za minutu, celou paletu naplní za cca hodinu. Je možno vyrábět až 4 výrobky najednou – záleží dle nastavení konstrukce.
V České republice se každý rok vyprodukuje více jak 600 tisíc tun plastového odpadu. Díky moderním technologiím se ale může odpadní plast stát materiálem pro další využití. Právě v souvislosti s nemožností účelně zpracovávat vícedruhový nevyčištěný odpad byla, ve spolupráci VIA ALTA, Lotyšské univerzity Riga a ČVUT Praha, zkonstruována technologická linka pro výrobu stavebních dílců z odpadních termoplastů. Tato linka je dále rozvíjena za podpory Technologické agentury ČR.
Technologie POLYBET využívá odpadní termoplast jako vstupní surovinu nebo příměs při výrobě nových produktů. „Odpadní plasty jsou využívány jako pojivo v kompozitní směsi svým hlavním charakterem připomínající beton – tedy v tzv. polymerním betonu. Polymerní beton je směsí termoplastických polymerů (pojivo) a širokého spektra použitelných plniv – písku, štěrku, odpadního skla, strusky, škváry, drceného stavebního odpadu, plastů – obecně jakéhokoli inertního materiálu. Vlastní složení vstupní směsi pak ovlivňuje fyzikální vlastnosti výsledného produktu v širokém rozpětí – od pevného, ale křehkého materiálu po méně pevný, ale pružný materiál. Polymerní beton má shodné nebo lepší mechanické vlastnosti ve srovnání s klasickým betonem. Nabízí širokou konstrukční variabilitu, teplotní a vlhkostní stabilitu a především snížení nákladů,“ uvádí Jakub John, ředitel společnosti Via Alta.
„Jde o inovativní technologii, která prošla dlouhodobým vývojem a řadou inovací. Konkrétní finální produkty jsou certifikované a certifikovatelné jako stavební materiály, designové prvky, prvky vodohospodářské infrastruktury, městských mobiliářů atd. Finálními produkty využitelnými ve stavebnictví jsou pak, dle použitých lisovacích matric, různé druhy a tvary dlažeb, dlaždic, bloků, obrubníků, svahovek, poklopů vpustí, prvků mobiliářů a stavebních prvků,“ říká John. Společnost je dodavatelem technologie, která bude nabízena provozovatelům jako dodávka na klíč, včetně souvisejícího inženýringu, provozního poradenství a servisu.
Nová linka může napomoci například i v oblasti recyklace solárních panelů. „Jednou z překážek snadné a ekonomicky rentabilní recyklace solárních panelů je využitelnost kaleného skla znečištěného nanášenými vrstvami. Pro sklárnu téměř nepoužitelný materiál, pro POLYBET ideální plnivo,“ dodává Jakub John.
Do dalšího vývoje technologie, který je realizován za podpory Technologické agentury ČR, se zapojila také ČVUT v Praze. „Výhodou technologie POLYBET je nejenom ekonomika a ekologie provozu, ale také variabilita výrobků. Stále vyvíjíme a hledáme různé tvarové limity výsledných produktů. Využití pro stavebnictví je opravdu široké,“ říká prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc. ze stavební fakulty.
„Poloprovozní testování prototypu bylo ukončeno, první linka je už v provozu v Ivančicích. Odezva stavebních firem a výrobních závodů je pozitivní jak z České republiky, tak ze zahraničí,“ uzavírá Jakub John.
Orientačí cena základního modelu technologie začíná na částce 250 000 EUR.
Jiří Reichl
