Většina parlamentních stran navrhuje před letošními volbami do Poslanecké sněmovny dílčí ekonomické změny, jako progresivní zdanění nebo zlevnění lidské práce. TOP 09 však načrtla ucelenější vizi, jak má Česká republika vypadat v roce 2030.

Otevíráme další díl analýz ekonomických programů relevantních politických stran, které mají dle redakce Ekonomického deníku šanci promluvit do výsledků podzimních parlamentních voleb. V prvním díle jsme analyzovali ekonomický program komunistické strany textem KSČM navrhuje snížit pracovní dobu na 35 hodin týdně, potom dostala prostor Pirátská strana v textu Piráti pro vás připravují nepodmíněný základní příjem. Dnešní díl je o návrzích z dílny TOP 09.

“Díky postupující digitalizaci a robotizaci natolik stoupá produktivita výroby, že umožňuje pozvolný přechod na čtyřdenní pracovní týden. Velká výkonnost ekonomiky přispěla k vyrovnání životní úrovně se sousedním Německem,” píše TOP 09 mimo jiného ve svojí Vizi 2030.

Západního souseda chceme dohnat už dlouho, přinejmenším od pádu komunistického režimu. Zatím však velká většina českých zaměstnanců nedosáhne ani na německou minimální mzdu (nyní 8,84 euro na hodinu, v přepočtu zhruba 239 Kč/hod.). Jaké konkrétní změny tedy navrhuje konzervativní strana, které rezorty považuje za prioritní, co chce přepsat ve státním rozpočtu?

Mohlo by vás zajímat

Luděk Niedermayer upřesňuje 6 kroků

“Naše ekonomika i v minulosti dokázala, že je sto dosáhnout podstatně vyššího ekonomického výkonu než průměr Unie a než bohatší země na západ od nás. Proto by nemusel být problém výrazně snížit rozdíl v životní úrovni,” odpovídá Luděk Niedermayer, europoslanec a ekonomický expert TOP 09. Konkrétně navrhuje změny v 6 dílčích oblastech:

  1. Snižme daňové a odvodové zatížení práce, abychom měli vyšší kupní sílu.
  2. Regulaci zjednodušme a směřujme především na oligopoly, abychom zmenšili firemní náklady, zvýšili konkurenceschopnost a taky mzdy.
  3. Zlepšeme vzdělávání, zejména základní a střední. Buďme flexibilní, protože ekonomika bude procházet změnami.
  4. Státní výdaje směřujme do obrany, bezpečnosti, vzdělání a konkurenceschopnosti, na úkor ostatních oblastí.
  5. Usilujme o dobré fungování Evropské unie a využívejme benefity, které nám nabízí.
    Přijměme euro, abychom snížili rizika a náklady drtivé většiny firem.

Kritici tvrdí, že TOP 09 naopak ekonomiku zabrzdila

Snížení sociálních odvodů za zaměstnance plánuje také hnutí ANO, ačkoli důsledkem teoreticky může být “pouze” vyšší zisk firem, mírný růst čistých mezd a pokles státních důchodů. Rovněž ekonomka Markéta Šichtařová souhlasí, že úspěchu dosáhneme deregulací a flexibilnějším pracovním trhem. Ale varuje, abychom nepřijímali euro.

“Německo nám už na začátku 90. let ukázalo, že měnová unie skřípe, pokud spojuje oblasti s naprosto rozdílným ekonomickým výkonem. Důsledky se naplno projevily ve druhé polovině dekády, kdy východní spolkové země přestaly produktivitou a mzdami dobíhat západ,” tvrdí Šichtařová. Eurozónu označuje za podobnou měnovou unii ekonomicky nesourodých regionů, jako bylo Německo po pádu berlínské zdi, když od Düsseldorfu po Drážďany začala platit stejná marka.

Taky ekonom Jan Švejnar hledá poučení v minulosti, dokonce hledá viníky našeho zaostávání. Kritizuje vlády, ve kterých zastával funkci ministra financí rovněž současný předseda TOP 09, Miroslav Kalousek. “Nebýt dvou recesí, které zasáhly pouze tuzemsko a nikoli sousední země, mohla být naše životní úroveň o 20 či 25 % vyšší,” řekl pro portál idnes.cz. Jednak myslí privatizaci státních podniků bez silnějšího právního rámce (tedy 90. léta minulého století) a dále škrtání vládních výdajů v době, kdy zpomalující ekonomika údajně potřebovala investice (roky 2012 a 2013, za ministrování Miroslava Kalouska).

Duel mezi místopředsedkyní a odborářem

Tuzemská veřejná diskuse jakoby dávala za pravdu historikovi Františku Palackému, který v 19. století označil za typické téma českých ději vztah vůči Německu. Evropská komise pochopitelně pojímá problematiku šířeji. Do svého debatního seriálu Café Evropa koncem února přizvala Markétu Pekarovou Adamovou a Josefa Středulu, tedy místopředsedkyni TOP 09 a předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Tématem byly obecně platové rozdíly v Evropské unii.

“Pokud tady zaměstnanec dostává podstatně nižší mzdu za stejný výkon, důvodem může být struktura ekonomiky – nízká přidaná hodnota tuzemské produkce. Potřebujeme lepší školství, kvalifikovanější pracovní sílu. A někdy by měly razantněji vyjednávaly odbory,” řekla mimo jiného Adamová. Za nepřijatelné označila, aby premiér řešil konkrétní mzdy s velvyslancem cizího státu, jako nedávno Bohuslav Sobotka v kauze nizozemské společnosti Ahold.

“Když premiér jede na zahraniční cestu, někdy má plné letadlo českých podnikatelů, aby jim vyjednal zakázky. Proč by nemohl hájit také zájmy zaměstnanců?,” kontroval Středula. Jako svoji vizi představil padesátiprocentní zastoupení demokraticky zvolených zaměstnanců v dozorčích radách velkých firem (nad 1 500 zaměstnanců, za vzor dává Německo a Rakousko).

Petr Woff