Úterý, 24. května, 2022

Tisíce lidí bez práce, mínus desítky miliard, varuje vnitro před směrnicí EU o kontrole zbraní

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pokud by prošel aktuální návrh nizozemského předsednictví na regulaci držení zbraní v členských zemích EU, mohlo by to státní rozpočet vyjít až na 2,5 miliard korun.

V reakci na pařížské teroristické útoky v listopadu minulého roku přijala Evropská komise (EK) návrh revize směrnice o zbraních (91/477/EHS). Jejím deklarovaným hlavním cílem je posílit boj proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi. Za účelem zajištění bezpečnosti občanů EU je dle názoru EK třeba podniknout okamžité kroky k posílení stávajících pravidel pro přístup ke střelným zbraním a k obchodování s nimi. Převážná část českých politiků však upozorňuje, že schválené návrhy ale dopadají výlučně na legální držitele zbraní, nikoliv na nelegální zbraně, které jsou k páchání teroristických útoků používány.

Navíc hrozí, že by české zbrojovky musely masivně propouštět, některé dokonce vážně zvažují přesun výroby mimo území ČR. Vyplývá to z materiálu Ministerstva vnitra ČR, který má Česká justice k dispozici.

Mezi nejproblematičtější změny směrnice o zbraních patří zejména:

  • přesunutí některých samonabíjecích („poloautomatických“) zbraní mezi zbraně zakázané,
  • ponechání vymezených zbraní mezi zbraněmi zakázanými i poté, co byly právními předpisy stanoveným způsobem znehodnoceny,
  • absolutní vyloučení možnosti členského státu povolit výjimku z držení zakázané zbraně pro civilní subjekt, byť by k tomu existoval legitimní důvod a veřejný pořádek a bezpečnost by nebyly ohroženy,
  • bezvýjimečný požadavek na znehodnocení zakázaných zbraní ve sbírkách a museích,
  • zásadní rozšíření výčtu zbraní kategorie C o předměty, s nimiž je spojeno jen minimální bezpečnostní riziko, jde o tzv. repliky, v souladu s právními předpisy znehodnocené zbraně a poplašné zbraně.

Nizozemské předsednictví 21. dubna rozeslalo členským státům další, upravenou verzi návrhu směrnice. I ta však podle názoru MV povede k negativním dopadům na bezpečnost i zaměstnanost v ČR. Podle analýzy MV by totiž i podle tohoto nového návrhu směrnice bylo „držení samonabíjecích zbraní (pistolí) z důvodu ochrany zdraví, života a majetku nemožné“.

European-Union_flags

Ministerstvo vnitra dále v materiálu varuje, že návrh bude mít negativní dopad na bezpečnostní situaci v zemi. „Za zásadní bezpečnostní riziko považujeme hrozící masivní odliv doposud legálních zbraní do nelegální sféry. Vzhledem k historické zkušenosti a stávající atmosféře ve společnosti nelze očekávat, že by legální držitelé zbraní odevzdali nově zakázané zbraně. Lze předpokládat, že dojde k razantnímu zvýšení počtu nelegálně držených zbraní, protože legální držitelé nově zakázaných je prohlásí za ‚ztracené‘ nebo ‚odcizené‘. Signály, že k tomu bude docházet, jsou velmi silné,“ varuje ministerstvo. To se domnívá, že do ilegality by mohlo přejít odhadem desítky až stovky tisíc dosud legálně držených zbraní.

Podle jeho názoru by upravený návrh mohl dopadnout dokonce na více zbraní než původní návrh nizozemského předsednictví ze 4. dubna 2016. Navíc by „vedl k zákazu zásobníků s kapacitou vyšší než 20 nábojů. S ohledem na rozšířenost samonabíjecích zbraní typu Sa vz. 58 a podobných mezi držiteli zbrojních průkazů v ČR, lze předpokládat, že by se tento zákaz týkal řádově stovek tisíc kusů zásobníků, které v současnosti ani nejsou evidovanou částí zbraně.“

Ministerstvo také upozorňuje, že zveřejněný záměr EK vede ke zvýšenému zájmu o vydávání zbrojních průkazů. Od července 2015 do konce března 2016 vzrostl počet jeho držitelů o 4 400, zatímco do této doby spíše klesal. „Jen pro ilustraci, ještě před rokem probíhalo v Praze průměrně 5 zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu měsíčně. Nyní Policie ČR organizuje 24 zkoušek měsíčně. Na každou zkoušku je pozváno cca 10 až 20 uchazečů. Termíny v Praze jsou obsazeny až do srpna 2016,“ popisuje v materiálu ministerstvo.

Podle informací MV by navíc přijetí nové směrnice mělo velmi negativní dopad na zbrojní průmysl v ČR, konkrétně na tradiční výrobce palných zbraní. Například Česká zbrojovka Uherský Brod vyrobí ročně 250 tisíc zbraní. Firma má v současné době 1 800 zaměstnanců. Společnost má 2195 dodavatelů, u kterých pracuje cca 20 tisíc zaměstnanců. Roční odvody firmy do státního rozpočtu za její zaměstnance představují 330 mil. Kč. Dále firma odvede při hrazení daně z příjmu, daně z přidané hodnoty, silniční a spotřební daně 440 mil. Kč. „Firma odhaduje, že dopady návrhu Komise by vedly ke snížení produkce firmy o 100 tisíc zbraní. To by vedlo k propuštění tisícovky zaměstnanců. Firma by omezila počet subdodavatelů o cca 750 a tím by mohlo dojít k poklesu počtu zaměstnanců u subdodavatelů o cca 10 tisíc. Na odvodech by zaplatila o 165 milionů korun méně a o 223 milionů méně na daních. K poklesu odvodů a uhrazených daní by došlo i u subdodavatelů,“ píše se ve zprávě MV. Další firma, Sellier & Bellot , zaměstnává v současné době 1505 osob. „V závislosti na rozsahu zpřísnění směrnice o zbraních odhaduje firma pokles výroby o třetinu až polovinu. Počet pracovníků by musel být zredukován o 500 až 750 osob. Při takto razantním omezení by však firma zvažovala přesun výroby do jiného státu, který není členem EU, ale je členem NATO. Zahraniční vlastník by se jistě také snažil využít svých práv a domoci se náhrady za zmařenou investici.  Údaje o počtech subdodavatelů nejsou k dispozici, lze ale předpokládat, že bude obdobný, jako v případě České zbrojovky Uherský Brod,“ varuje resort vnitra ve své zprávě pro vládu.

Dalším negativním dopadem by byl výdaj státního rozpočtu na výkup zakázaných zbraní, neboť s bezvýjimečným zákazem držby automatických a většiny poloautomatických zbraní by se pojila nutnost zajistit odkup těchto zbraní státem, popř. jejich vyvlastnění za náhradu, a to buď jejich vlastníkům, nebo jejich dědicům. „Při celkovém počtu 50 tisíc zbraní lze konzervativně hovořit o přibližně 2 až 2,5 miliardách Kč. Návrh předsednictví by však dopadal na 400 tisíc zbraní. Náklady by se tedy mohly pohybovat i v desítkách miliard“, odhaduje dopady na státní rozpočet vnitro.

Ministerstvo vnitra proto navrhuje využít všech, i neformálních kontaktů, na členy EK a další důležité osoby pro rozhodování v této věci tak, aby výsledná podoba směrnice byla co nejmírnější. Zároveň se vládě navrhuje přijmout usnesení vlády, „kterým se ukládá předsedovi vlády, 1. místopředsedovi vlády a ministrovi financí, ministrovi vnitra, ministrovi obrany, ministrovi průmyslu a obchodu, ministrovi zahraničních věcí a ministryni práce a sociálních věcí, aby podnikli právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové změny návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 91/477/EHS, která by nepřiměřeně zasahovala do práv občanů České republiky a měla negativní dopady na vnitřní pořádek, obranyschopnost a hospodářství a zaměstnanost v České republice a zasadili se o prosazení takových změn návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 91/477/EHS, které umožní zachování současné úrovně práv občanů České republiky a umožní předejít negativním dopadům na vnitřní pořádek, obranyschopnost, hospodářství a zaměstnanost v České republice.“

Eva Paseková, Česká justice

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter