Jméno Vladimíra Dzurilly je v posledních týdnech bezesporu nejzmiňovanějším jménem v českém ICT byznysu. Měl by se totiž stát národním koordinátorem pro ICT. V Ekonomickém deníku jsme tuto funkci pojmenovali „Pan IT“. Frekvence zmiňování Dzurillova jména razantně vzrostla v tomto týdnu, kdy byl jmenován ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) místo odvolaného Allana Ilczyszyna, kterého do čela státní firmy spadající pod ministerstvo vnitra prosadil bývalý ministr vnitra Milan Chovanec.
Vláda Andreje Babiše chce mimo jiné prosadit projekt, který si sama nazvala Digitální Česko. Je to zmiňováno v Programovém prohlášení vlády i se o něm zmiňoval sám Babiš před poslanci 10. ledna, když žádal o důvěru. „Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Ostatní státy EU nám utekly nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. Chceme nastartovat a začít dodávat služby pro občany a firmy efektivně, s jasnou vizí i pro další volební období. Kompletní digitalizace bude trvat víc volebních období, proto chceme započít změnu a s podporou ostat¬ních parlamentních stran a hnutí a odborníky ze soukromého sektoru společně budovat Digitální Česko,“ stojí v programovém prohlášení vlády.
Jak by mělo Digitální Česko vypadat? Zeptali jsme se budoucího vládního zmocněnce, Vladimíra Dzurilly
Jak vypadá současný stav českého vládního/státního eGovernmentu podle Vás?
Je neuspokojivý. Pohybujeme se na 50. místě v žebříčku Spojených národů a v oblasti uživatelů eGovernmentu jsme v EU druzí od konce. Ostatní státy nám utekly nebo nás předběhly. Poslední klíčové a strategické projekty eGovernmentu stát realizoval v letech 2006-2010. Od té doby mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav. ČR však potřebuje zásadní změnu přístupu k zajištění veřejných služeb prostřednictvím digitálních technologií. Aby byl eGovernment pro občany a firmy viditelný a užitečný, je třeba učinit klíčová opatření zejména v následujících oblastech:
- uživatelsky přívětivé online služby pro občany a firmy
- digitálně přívětivá legislativa
- centrální koordinace ict
Změny v těchto oblastech musí být provázané, dobře zacílené a diskutované jak s veřejnou správou, tak se soukromým sektorem. Úzká spolupráce poskytovatelů digitálních služeb ve veřejné správě a v soukromém sektoru, jejich schopnost sdílet ICT infrastrukturu, znalosti, zkušenosti a především schopnost vnímat potřeby občanů a firem – klientů, je nezbytnou podmínkou pro kvalitativní posun v této oblasti.
V soukromém sektoru, tedy v běžném životě ale digitalizace zjednodušující občanovi živo funguje, proč nefunguje ve vztahu občan-stát?
Ve využívání komerčních digitálních služeb jako je internetové bankovnictví, pojišťování, obchodování a nakupování přes internet patříme v EU ke špičce. Bohužel v online službách veřejného sektoru jsme na druhém konci pomyslného žebříčku. Vidím malou schopnost „prodat“ již existující a fungující služby svým klientům – občanům a firmám. Ambicí státu proto musí být vytvoření otevřené platformy pro diskusi veřejného a soukromého sektoru o formách a způsobu poskytování online služeb, o možnosti sdílení znalostí a zkušeností v této oblasti, o možnosti propojování různých typů a forem služeb, a to včetně služeb veřejného a soukromého sektoru.
Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě. Zde bude možné odevzdat daňové přiznání, zkontrolovat nejnovější vyhlášky či zákony, nebo zkontrolovat, která státní instituce se dívala na vaše osobní údaje a žádat vysvětlení. Součástí této digitální identity bude občanský průkaz s čipem, který existuje již dnes.
