Společnost Teplárna Tábor, která vlastnila jednu z nejdražších a nejméně efektivních uhelných tepláren v Česku, zanikla sloučením se společností C-Energy Planá. Ta již v loňském roce koupila akcie teplárny od původních vlastníků. Vytápění domácností a dalších odběratelů v táborské aglomeraci následně začala zajišťovat ze svého vícepalivového zdroje v Plané nad Lužnicí.
Zatímco v jiných městech ceny tepla rostou, v Táboře nastal opačný vývoj. Od počátku letošního roku cena pro zákazníky připojené k síti Bytes Tábor klesla ze 713 na 673 korun za gigajoule. „Součástí převodu akcií Teplárny Tábor byla i dohoda s městem Tábor, že provedeme kompletní výměnu zastaralých parních rozvodů tepla za moderní horkovodní potrubí, které má nižší tepelné ztráty a životnost další desítky let,“ dodává Ivo Nejdl, jednatel a spolumajitel teplárny C-Energy Planá.
Celkové investice do výměny tepelných rozvodů v Táboře přesáhnou v letech 2021 až 2023 hranice 300 milionů korun. Horkovodní rozvody tepla jsou navrženy tak, aby umožnily snížit tepelné ztráty až o 17 procent a zlepšily regulovatelnost celé topné soustavy. V květnu zahájila C-Energy první z pěti etap výstavby horkovodu západ, a to v oblasti Pražského sídliště.
Odstavení uhelného zdroje v dnes již bývalé Teplárně Tábor je součástí Strategie Planá 2025, jejíž klíčovou součástí je kompletní opuštění spalování uhlí do roku 2023. Areál Teplárny Tábor čeká kompletní přestavba. Zastaralý uhelný zdroj bude nahrazen novými kotli na zemní plyn. Nové zařízení zajistí zbývající dodávky páry pro průmyslové odběratele v Táboře a také posílí výrobní kapacity pro pokrytí špiček v zimním období.
Jak Ekonomický deník uvedl v únoru, C-Energy Planá vypsala soutěž za 381 milionů korun na adaptaci uhelných kotlů v Plané nad Lužnicí na spalování biomasy. Rozdíl je zřejmý: zatímco spalování uhlí zatěžují stále dražší platby za emise, biomasa není emisními povolenkami zatížena. Až jednu polovinu nákladů by mohla pokrýt dotace z Modernizačního fondu. Vítěz tendru by měl požadované práce zajistit do konce příštího roku.
Investiční skupina Carpaterra Capital Partners, za níž stojí byznysmeni Michal Šušák a Ivo Nejdl, vlastní teplárnu v Plané nad Lužnicí od roku 2011. Krátce po akvizici spustili noví majitelé vlnu investic za více než dvě miliardy korun. V první fázi nahradili staré práškové uhelné kotle za moderní fluidní kotle a za plynové motory, později následovalo pořízení fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště energie.
Do příštích let chystají vlastníci teplárny v Plané další velké investiční záměry. V roce 2024 chtějí vybudovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 8 megawattů a druhé bateriové úložiště s kapacitou 6 MWh, doplněné o výrobu vodíku pro využití v autobusové dopravě. Po roce 2025 by mohl přijít na řadu projekt energetického využití odpadu z regionu Táborska, jednalo by se o zařízení s kapacitou 40 až 50 tisíc tun spáleného odpadu ročně.
David Tramba
