Neformální pracovní skupina, v níž mají zástupce všechny parlamentní strany, souhlasí s tím, že by se měla změnit stávající podoba Zákona o střetu zájmů, který nutí politiky zveřejňovat své majetkové poměry ve speciálním registru. Nyní se bude vyjednávat podoba mírnější verze zákona. Ta přitom bude vycházet z návrhu STAN. Návrh KDU-ČSL byl zcela odmítnut.
Po čtrnácti dnech od setkání premiéra v demisi Andreje Babiše s představiteli organizací sdružujících starosty ohledně – z jejich pohledu – příliš přísného Zákona o střetu zájmů, který nutí komunální politiky zveřejňovat své majetkové poměry ve speciálním registru, se sešla pracovní skupina zástupců všech parlamentních stran. Experti, které svolal předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) se shodli na tom, že zákon je příliš přísný a je potřeba jej zmírnit.
Podle informací Ekonomického deníku se přitom shodli, že se při úpravě konečného znění bude pracovat s původním pozměňujícím návrhem skupiny poslanců Hnutí Starostové a nezávislí, který je veden jako sněmovní tisk 33. Pozměňovací návrh skupiny poslanců KDU-ČSL byl z dalšího projednávání vyloučen. Kdy bude výsledný návrh novely zákona připraven, není v tuto chvíli jasné, zainteresovaní poslanci mluví o horizontu dvou, až tří týdnů Chtějí, aby jej pak Sněmovna schválila ve zrychleném čtení. Důvod je jednoduchý – podzimní komunální volby a potřeba sestavit kandidátky jednotlivých politických stran. „Před jejich sestavováním musí být jasné, podle jakých not se bude hrát. Teď reálně hrozí, že se do voleb moc lidí nepohrne. Naopak pociťujeme odliv lidí z komunální politiky,“ řekl jeden z členů pracovní skupiny. Podle něj se mírnější pravidla budou vztahovat na komunální politiky pod úrovní krajů. Naopak pro krajské zastupitele a další činitele by měly povinnosti zůstat ve stávající podobě.
O tom, ,že situace není nejjednodušší svědčí téměř dvě stovky klíčů od radnic, které už obdržel premiér Andrej Babiš od představitelů samospráv. K protestní akci je vyzvalo Sdružení místních samospráv. Má vládu upozornit na skutečnost, že zákon o majetkovém přiznání politiků je příliš přísný a řadu lidí odradí o práce pro obec či město. Představitelé samospráv totiž musí uvádět svůj majetek a do registru může nahlížet každý. Komunální politici to chtějí změnit a dnes o tom jednali s premiérem v demisi Andrejem Babišem.
Nedostatkem informací o dopadu zákona na regionální politiky dnes vysvětloval premiér v demisi Andrej Babiš, proč vláda neschválila ani jeden z poslaneckých návrhů na změnu Zákona o střetu zájmů. „Škoda, že starostové s těmito informacemi nepřišli dřív, než jsme to projednávali na vládě. Je to specifická situace, ti lidé to dělají nezištně a je potřeba se na to tedy podívat,“ řekl Babiš po jednání se zástupci samospráv v čele s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem v polovině února.
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl zdůraznil, že starostové nechtějí tajit svůj majetek, ale nechtějí, aby přehled o jejich příjmech, či rodinném majetku měl kdokoliv a navíc anonymně. „Chceme, aby informace o našich majetkových poměrech byly vydávány na požádání konkrétním osobám, nebo kontrolním a dozorovým orgánům. Shodli jsme se, že bysme konkrétní detaily vyřešili v pracovní skupině napříč politickým spektrem. Tu svolává předseda Sněmovny Radim Vondáček,“ řekl na tiskové konferenci Lukl. Podle dřívějších informací Svazu měst a obcí například v městysi Dolní Čermná musel rezignovat tamní radní, který pracuje jako vyšší bankovní úředník, jelikož mu smlouva se zaměstnavatelem neumožňuje zveřejňovat plat v bance.
„Stávající podoba zákona o střetu zájmů neopodstatněně a nepřiměřeně zasahuje do soukromí zastupitelů obcí, měst a krajů. U majetkových údajů, které jsou v přiznáních uváděny, a které se týkají i nikoliv veřejně činných osob, ale i manželů/manželek, hrozí zneužití. Situace je dost paradoxní, protože ochrana osobních údajů se naopak zpřísňuje, a to v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, které nabude účinnosti 25. května 2018. Úspěšní a pracovití lidé si tak často říkají, že do veřejné sféry ani nevstoupí, protože se jim jednoduše nechce takové údaje, které by mohly ohrozit jejich bezpečnost (třeba kvůli závisti) zveřejňovat. Nikdo soudný přece nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů. Kverulanta, co by data z přiznání zneužil, totiž bohužel najdeme všude,“ řekl již dříve k ožehavému tématu předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Stejný názor má také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Od samého počátku platnosti zákona upozorňujeme, že pro blížící se komunální volby bude řada lidí zvažovat, zda kandidovat. Na menších obcích může být problém vůbec kandidátní listinu sestavit, což je ostatně mnohdy komplikované již nyní. Pokud urychleně zákon nezměníme, přijdeme v komunální politice o lidi, kteří jsou vzhledem ke své profesní zkušenosti velkým přínosem pro fungování obce,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Zastupitelstvo Pardubického kraje se v prosinci loňského roku připojilo k prohlášení na změnu zákona, které inicioval Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko. Signatářem petice byl také hejtman Martin Netolický.
Jiří Reichl
Psali jsme:
Zákon o zveřejňování majetků komunálních politiků může lidi odradit, uznává Babiš
Vláda zamítla návrhy na zmírnění zákona o registru majetku politiků. Rozhodne Sněmovna
