Na žebříčku nejcennějších značek světa se umístily americké technologické firmy, podle objemu tržeb ve světě je ICT sektor nejhodnotnější. V Česku je situace zatím odlišná, nicméně české firmy sklízí úspěchy a mají potenciál.
Podle časopisu Forbes jsou na prvních pěti místech nejcennějších značek světa značky Apple, Google, Microsoft, Coca-Cola a Facebook. Z žebříčku stovky značek, který tento časopis každý rok vyhlašuje, jich bylo nejvíce – 17 z oblasti moderních technologií, 13 z oblasti financí, 12 z automobilového průmyslu, 10 z oblasti spotřebitelského zboží, 8 luxusního zboží a 8 z retailu. Největšími skokany se oproti minulému roku staly značky Facebook (skok o 44 %), Netflix, Google, Amazon a City.
Úspěch technologických firem potvrzuje i podrobnější analýza agentury Bloomberg, která nabízí srovnání tržních hodnot firem podle oborů. Podle analýzy z března 2016 sektor technologických firem vykazuje nejvyšší tržní hodnotu. Na druhém místě je finanční sektor, na třetím sektor spotřebního zboží, na čtvrtém zdravotnictví a na pátém se umístil sektor spotřebních služeb.
České prostředí už na první pohled vypadá trochu jinak. Podle žebříčku Czech top 100, hodnotící firmy podle objemu tržeb, se na prvních místech dlouho drží Škoda Auto, ČEZ, Agrofert, RWE Supply & Trading CZ a FOXCONN CZ. Motorem české ekonomiky, alespoň podle objemu tržeb, zůstává i nadále průmysl. I když se největší český internetový vyhledávač Seznam.cz nedostal ani do první dvacítky, neznamená to však, že by české IT firmy nebyly úspěšné. Úspěch podle objemu tržeb není ani zdaleka tak významný, jako jejich potenciál.
Nicméně tržby českých ICT firem významně rostou, viz příklad českého Avastu, který před časem koupil konkurenční AVG, čímž vznikla nejhodnotnější technologická firma v Česku. Roční tržby vzrostly ze 144 milionu dolarů na 217 milionů dolarů a zisk EBITDA vzrostl ze 102 milionů na 153 milionů dolarů. Podle slov jeho ředitele Ondřeje Vlčka představují čeští uživatelé Avastu asi jen jedno procento jeho zákazníků. České firmy vyvíjejí software, mají tak obrovské možnosti.
České ICT firmy tak mají za sebou několik významných úspěchů, Podle Martina Ohlídala, manažera v oddělení Digital Technology Consulting společnosti Deloitte dokázal například zmíněný Seznam.cz chytře využít souhry několika aspektů a v českém prostředí konkurovat světovému Googlu. Seznam.cz má přes tři a půl milionu uživatelů, kteří zde mají jednu, nebo dvě emailové schránky. Tím si Seznam.cz vytvořil poměrně slušný monopol, na kterém v současné době staví. V současné době umožňuje svým uživatelům tři základní potřeby: soukromě komunikovat, hledat a nacházet a bavit se. V tomto směru je Seznam sice omezen rozsahem českého trhu, nicméně jeho majitel a zakladatel Ivo Lukačovič globální nápady má, před více než dvěma roky spustil nekomerční aplikaci Windytv. Aplikace slouží všem, kteří potřebují vědět, jaký bude foukat vítr, například letcům, kapitánům na moři a dalším nadšencům.
Potenciál skrývá například firma Socialbakers, která se zabývá analýzou sociálních sítí (Facebook, Twitter, LindeIn, Youtube a Google+), což umožňuje firmám si udělat představu, jaké jsou na sociálních sítích reakce na jejich produkty a služby. Firma má dnes 300 zaměstnanců a 11 poboček po celém světě.
Jaké jsou však hlavní problémy českého ICT prostředí? Hlavní problém není ani tak ve firmách, jako v zaostalosti elektronizace státní správy. Podle Zdeňka Zajíčka, prezidenta české ICT Unie, Česko plánuje e-Government výrazně modernizovat: „eGovernment je totiž důležitý pro konkurenceschopnost ČR. Ukazuje se, že státy, které díky moderním technologiím odstraňují bariéry pro vyřízení úředních záležitostí, urychlují úřední procesy z měsíců a týdnů na dny a hodiny,“ uvedl Zajíček v rozhovoru z 5. ledna 2017 pro web 202020.cz, zájmový server Unie. Česko se totiž nachází v mezinárodního srovnání v žebříčku e-Governmentu EGDI, sestaveném Organizací spojených národů, na 50. místě, někde mezi zeměmi jako Bělorusko, Brazílie, nebo Kostarika. Na prvních místech se umístily země jako Austrálie, nebo Japonsko. Z žebříčku vyplývá, že Česko poněkud zaspalo, nicméně vláda si dala za cíl dostat se do roku 2020 mezi prvních 20 zemí. Další pokrok by mohla představovat vládní podpora start-upů, na jejichž rozvoj vláda na podzim 2016 dala 1,4 miliardy korun. O tyto peníze by firmy mohly začít žádat v průběhu roku 2017. České firmy za těmi světovými rozhodně nezaostávají, naopak doplňují trh a dokáží skvěle využít inovativních sítí, které světové firmy vytvořily.
Když se vrátíme k žebříčku světových značek, tak je patrné, že světové technologické firmy jednoznačně slaví největší úspěchy. Google zaznamenává každý den čtyři biliony vyhledávání. Facebook má měsíčně návštěvnost před miliardu uživatelů, což je více, než celková populace Číny. Úspěch těchto firem přichází relativně postupně společně s tím, jak si běžný uživatel zvyká na jejich nejnovější produkty a služby. Čím se však jejich úspěch odlišuje od úspěchu firem jiných oborů?
The Economist správně poznamenává, že ve dvacátém století ve světě byznysu vedly velké industriální firmy. Jejich úspěch byl založen na vcelku jednoduchém principu. Čím více firma snižovala náklady na výrobu jedné jednotky, tím více ušetřených peněz mohla investovat do výzkumu a marketingu, mohla více prodávat a získané prostředky investovat do výroby. Současné technologické firmy sice fungují stále na tomto principu, ale navíc používají k rozšíření poptávky technologické inovace – pomocí nových technologií rozšiřují své sítě, čímž si otevírají nové trhy. Zjednodušeně řečeno, pomocí technologií zvyšují poptávku. Díky rozvoji globální ekonomiky moderní technologie používá dnes většina světové populace a trh, na kterém se pohybují, je tudíž obrovský. Dalším podstatným faktorem jsou zaměstnanci. Firmu tvoří lidé a v úspěšné firmě to platí dvojnásob. Stačí si projet nabídky práce zmíněných firem a je evidentní, že tyto firmy si vybírají ty nejlepší lidi, kteří na trhu práce jsou. Samozřejmostí je prestižní práce, adekvátní odměna a moderní pracovní kultura.
V tabulce je vidět obor průmyslu, jako např. Technologie, Finance, Spotřební zboží atd. V prvním sloupci je pak objem tržeb za rok 2016, kdy u ICT firem objem tržeb stoupl na 1,035 bilionů dolarů.
Pavel Kopecký0303
