Zástupci státem vlastněného podniku ČEPS v pátek večer podepsali smlouvu o odkupu společnosti NET4GAS Holdings. Získá tím do svého majetku i firmu NET4GAS, což je vlastník a provozovatel sítě páteřních plynovodů na českém území. Dokončení transakce bude možné až po souhlasu regulatorních orgánů, uvedl ČEPS v tiskové zprávě.
Dohodnutá kupní cena dosahuje 3 až 5 miliard korun. „Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí. První část ve výši 3 miliard Kč bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů společnosti NET4GAS ve dvou splátkách, a to do výše maximálně 2 miliard Kč. Transakce bude hrazena z vlastních zdrojů společnosti,“ uvedl k tomu předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Nákup ve středu 27. září schválila vláda. „Schválili jsme další ohromně důležitou investici do české energetické nezávislosti. Pověřili jsme státní skupinu ČEPS nákupem firmy NET4GAS Holdings. Jedná se o unikátní příležitost získat za stát kontrolu nad firmou s jedinečným významem pro české plynárenství,“ uvedl k odkupu plynovodů ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Jenže ne všichni jsou z transakce nadšeni. Státem vlastněný ČEPS totiž zaplatí miliardovou částku za společnost, které se v posledním roce zcela zhroutil byznys plán založený na přepravě ruského plynu z Nord Streamu do dalších zemí střední Evropy a do Itálie. NET4GAS je navíc těžce zadlužen u bank a držitelů dluhopisů. ČEPS, potažmo stát, tak na sebe převzal závazky ve výši přes 33 miliard korun.
Česko je dnes zemí „na konci trubky“ a přeprava přes naše území dál je minimální. Jak Ekonomický deník upozornil v srpnu, tok zemního plynu přes Česko do zahraničí ve druhém čtvrtletí činil pouze 151 milionů m3, což bylo v meziročním srovnání o 97,8 procenta méně. O moc lepší nebyla ani čísla za celé první pololetí. V té době se přes české území přepravilo 601 milionů m3 plynu. Pro srovnání: v prvním pololetí loňského roku to bylo 15,5 miliardy m3.
Jistu naději přináší fakt, že v roce 2024 vyprší kontrakt na tranzit plynu z Ruska přes území Ukrajiny. V případě jeho neprodloužení by Slovensko, Rakousko a Maďarsko, které dnes touto cestou odebírají zemní plyn, musely odebírat plyn přes českou soustavu. To by mohlo podpořit ziskovost společnosti NET4GAS. Později se může kladně projevit zapojení podniku NET4GAS do vodíkového koridoru, který počítá s přepravou až 16 miliard m3 ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Česko do Německa.
Další problém je v přístupu odcházejících vlastníků, kterými jsou dva finanční investoři – první je napojen na německou pojišťovnu Allianz, druhý na velký kanadský penzijní fond OMERS. Ti koupili NET4GAS v 2013 a hospodařili zde dost kořistnickým způsobem. Vysáli z podniku většinu kapitálu i vytvořených zisků a zanechávají po sobě dluh ve výši přes 33 miliard korun. Jedná se o bankovní úvěry a dluhopisy splatné v letech 2025 až 2031.
Současní vlastníci byli féroví aspoň v tom, že rekordní loňský zisk ponechali na účtech plynárenského podniku. Ten měl ke konci roku 2022 k dispozici 6,8 miliardy korun v hotovosti. Čisté zadlužení, tedy rozdíl mezi absolutní výši dluhu a volnými penězi, tak dosahuje necelých 27 miliard korun. Ale i to je v současné situaci, v níž se Net4Gas nachází, příliš mnoho.
David Tramba
