Velké energetické podniky jsou ve svém zájmu o dotace z Modernizačního fondu umírněnější než ostatní zájemci. Velcí hráči, kteří jsou zařazeni v systému regulace emisí EU ETS, do nezávazné předregistrace přihlásili celkem 688 projektů na využití obnovitelných zdrojů s celkovými náklady 120 miliardy korun. Ostatní účastníci předložili 7575 projektů s celkovými náklady 621 miliardy korun. Zatím neveřejné informaci o zájemcích o dotaci z Modernizačního fondu zveřejnila na svém webu společnost Frank Bold Advokáti.
Na projekty v oblasti zelené energetiky je v Modernizačním fondu na období let 2021 až 2030 vyhrazeno – v závislosti na vývoji ceny emisní povolenky – zhruba 80 až 100 miliard korun. Správce programu, kterým je Státní fond životního prostředí (SFŽP), chce 60 procent z těchto peněz přidělit velkým energetickým společnostem, které jsou zařazeny v systému EU ETS (typicky provozovatelé uhelných elektráren a tepláren). Podle názoru firmy Frank Bold budou mít tyto společnosti mezi sebou mnohem menší konkurenci a získávají tím větší šanci na získání podpory pro své projekty.
„Předregistrační výzvy měly sloužit ke zjištění zájmu o podporu z Modernizačního fondu v jednotlivých oblastech. Ukázalo se, že největší poptávka je po podpoře malých obnovitelných zdrojů – fotovoltaických elektráren do 1 MW výkonu, zejména na střechách a fasádách budov. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí nyní mohou reagovat a přiřadit těmto projektům v ´ostrých´ výzvách více finančních prostředků,“ uvedla Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.
Jak Ekonomický deník uvedl na začátku března, o dotace z Modernizačního fondu je enormní zájem. SFŽP ověřil zájem formou předregistračních výzev a sešlo se 9067 projektových záměrů. Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1035 miliard korun, z toho 221 miliardy korun tvoří projekty v teplárenství, 73 miliard opatření v průmyslu a 741,5 miliardy korun připadá na projekty obnovitelných zdrojů. První ostré výzvy k předkládání projektů vyhlásí SFŽP během dubna a května, příjem žádostí má začít v červenci.
Podle nezávazných předregistračních výzev to vypadá, že v Česku nastane druhý solární boom, který svým rozsahem výrazně překoná ten první z let 2009 a 2010. Zájemci by totiž chtěli postavit zhruba osm tisíc fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu 27 gigawattů. Na druhou stranu není důvod k obavám o obsah peněženky – nové fotovoltaiky již nebudou vyžadovat vysoké provozní dotace, které prodražují cenu elektřiny. Vedle toho je hypotetický zájem o stavbu 256 větrných, 177 malých vodních a 38 geotermálních elektráren. Jak dále uvádí Frank Bold, zhruba 43 procent projektů na stavbu obnovitelných zdrojů počítá s bateriovým úložištěm.
Jedním z vážných zájemců o dotace z Modernizačního fondu je společnost ČEZ. Při zveřejňování výsledků za minulý rok místopředseda představenstva Pavel Cyrani zmínil, že ČEZ chce na domácím trhu postavit do roku 2025 postavit fotovoltaické elektrárny o výkonu nejméně 1000 megawattů. Spekuluje se o zájmu energetických skupin EPH a Sev.en Energy. Dotační peníze chtějí k masivní instalaci solárních panelů na střechách využít také magistráty v Praze a Brně.
Vznik Modernizačního fondu je jedním z důsledků velkého kompromisu z října 2014, kdy se šéfové vlád zemí Evropské unie dohodli na závazných cílech energetické a klimatické politiky do roku 2030. Bohatší a ekologicky uvědomělejší evropské země si tehdy prostřednictvím nových dotací v podstatě koupily souhlas chudších členů včetně České republiky. Balík peněz postupně narůstá v přímé úměře k ceně emisní povolenky. Při její současné ceně a kurzu koruny vychází hodnota 227 milionů povolenek určených pro Českou republiku na zhruba 255 miliard korun.
David Tramba
