Počítače řídící auto za jízdy netelefonují, nesvačí ani se nehádají s manželkou. Na silnice by tak měly přinést víc bezpečí. Myslí si to i končící americký prezident.
Barack Obama slíbil z rozpočtu v roce 2017 na technologie pro autonomní automobily čtyři miliardy dolarů. Podle něj by novinky mohly zachránit desítky tisíc životů. Americké ministerstvo dopravy tento týden představilo pravidla, která mají dát nově se rodícímu trhu jasnější právní rámec. Podle Business Insideru má už do roku 2020 po světě jezdit 10 milionů takových vozidel.
Bezpečné a plně funkční autonomní vozidlo se nedá vymyslet v laboratoři. Musí na silnici do skutečného provozu, kde se potká s nepříznivými povětrnostními podmínkami, neočekávanými předměty i nelogicky se chovajícími lidskými kolegy. Obrovské naděje i miliardy dolarů na výzkum a vývoj tak tlačí každého, kdo se snaží přijít s autem budoucnosti, aby co nejdřív opustil bezpečí technologického centra a vyjel do ulic. Legislativa, která by pohyb takových vozů korigovala, je ale zatím spíš ojedinělá a nedostatečná. I proto dokument nazvaný Federal Automated Vehicles Policy objasňuje, jaká konkrétní existující pravidla se provozu aut bez řidičů týkají a apeluje na společný postup všech zemí. Určuje ale taky to, jaká bezpečnostní opatření mají cestující chránit, jak se má vůz zachovat v případě selhání automatických systémů, nebo to, jak má firma naložit s informacemi, které auto sbírá a které z nich budou sdílet s regulátorem (dá se předpokládat, že s tímhle bodem by mohly mít některé firmy problémy).
Ve zprávě se například píše, že firmy by měly brát ohled na bezpečnostní standardy běžné v oboru a držet se příkladů dobré praxe.
„Některé oblasti jsme schválně nechali neupřesněné. Chtěli jsme nastínit to, co je třeba řešit a zbytek nechat na inovátorech,“ řekl na tiskové konferenci Bryan Thomas, mluvčí agentury, která má na starost bezpečnost na amerických dálnicích.
Nová pravidla jsou koneckonců nutná, vlády jsou v tomhle ohledu za výrobci o něco pozadu. Tesla už prodala desítky tisíc aut se systémem nazvaným Autopilot. Americký provozovatel osobní přepravy Uber už dokonce začal v Pittsburgu posílat do provozu některé své taxíky bez řidiče. Zatím tedy ale pořád s lidskou obsluhou pro případ nouze. Problému totiž těmto vozům třeba stále působí špatné počasí.
Třeba firma Tesla (jeden z nejvýznamnějších a nejpokrokovějších hráčů v téhle oblasti) tento měsíc oznámila, že její vozy začnou jako hlavní navigační systém používat radary. To by mělo vyřešit problém, že kamery špatně „vidí“ třeba v silném dešti nebo sněžení (špatné počasí je mimochodem jeden z nejčastějších důvodů, proč musí do řízení zasáhnout člověk). Pro radary je ale déšť snadno průhledný. Problém ale je, že cokoliv kovového radar zmate, i kdyby se jednalo třeba jen o prázdnou plechovku na vozovce. Auto by v takové situaci mohlo reagovat nepřiměřeně a způsobit víc škody než užitku. Předcházet tomu má důmyslný systém vyhodnocování třeba i podle toho, jak se k ředmětu chovají ostatní účastníci provozu.
Rychlý pokrok se ale neobejde bez obětí. Po smrtelné nehodě na Floridě si právě Tesla do své statistiky musela zanést nový případ v Číně. Kvůli němu teď dokonce stojí v zemi před soudem. Nejdůležitější otázka totiž zůstává – kdo je za auto zodpovědný?
Text vyšel v N. Y. Times
Vanda Kofroňová
