Historicky první finanční ztrátu letos vykáže státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Dokonce si musel půjčit peníze od ministerstva financí. Na vině je skokový růst nákladů na nákup služeb výkonové rovnováhy. Ironií osudu přitom ještě v červnu ČEPS vyplatil státu vysokou dividendu.
Tento příběh ukazuje jistý svéráz, se kterým stát spravuje podniky ve svém vlastnictví. Ministerstvo průmyslu a obchodu v roli jediného akcionáře společnosti ČEPS dne 13. června rozhodlo o výplatě dividendy ve výši 2 miliard korun, a sice v termínu do 10 pracovních dní. Akcionář tak inkasoval více než polovinu z loňského čistého zisku ve výši 3,5 miliardy korun.
O necelé dva měsíce později – 10. srpna – již ČEPS podepisoval smlouvu o půjčce s ministerstvem financí. Celkem si od něj vypůjčí 15 miliard korun. Prvních 6 miliard čerpal již v srpnu, zbývajících 9 miliard má získat k datu 2. ledna 2023. ČEPS přijetí peněz potvrdil. „Rozšíření této úvěrové linky pro tuto chvíli nepředpokládáme,“ doplnila mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Nákup regulační energie se prodraží
Ekonomický deník již dříve na čerpání půjčky upozornil, stejně jako na důvody jejího poskytnutí. Kromě tržní ceny elektrické energie totiž šplhají vzhůru také náklady na udržování rovnováhy v síti. Náklady společnosti ČEPS na nákup těchto služeb se v minulých letech pohybovaly okolo 7 miliard korun, letos už to bude zhruba 20 miliard.
Skokový růst nákladů na nákup regulační energie přitom letos ještě ČEPS nemůže promítnout do cen svých služeb (ty jsou regulovány, Energetický regulační úřad je určuje na celý kalendářní rok dopředu). Výsledkem je pohroma ve finančních výkazech. ČEPS uzavřel první pololetí se ztrátou 2,53 miliardy korun před zdaněním, prodělek za celý rok vedení odhaduje na 9,75 miliardy korun.
Kompenzace, které vynahradí růst nákladů na nákup služeb výkonové rovnováhy, ČEPS dostane až v příštích letech. Pokud by regulátor postupoval podle zákona, promítl by zvýšené náklady do cen regulovaných služeb v příštích letech. Na základě politického rozhodnutí však tyto vícenáklady uhradí stát, aby tím zabránil dalšímu růstu nákladů na elektřinu u koncovým spotřebitelů.
Příliš strategické na privatizaci
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém vyjádření uvádí, že nemá žádné výtky k fungování a neeviduje žádné problémy v činnosti společností ČEPS a OTE, ve kterých vykonává akcionářská práva státu. O privatizaci majetkových účastí státu v uvedených společnostech neuvažuje. „Naopak, obě společnosti byly v rámci Strategie vlastnické politiky státu zařazeny mezi strategické společnosti,“ upozornil mluvčí ministerstva David Hluštík.
Privatizace by hypoteticky možná byla. Podobnou společnost v oboru plynárenství (dříve Transgas, nyní NET4GAS) vlastní soukromé společnosti už od roku 2002. Stát má nad společnostmi typu ČEPS silnou kontrolu díky energetické legislativě a cenové regulaci. Přesto se k prodeji svých akcií současná vláda nechystá. Ostatně i ve Státní energetické koncepci je napsáno: „S ohledem na strategický význam energetického sektoru ponechat nadále společnost ČEPS a.s. ve výhradním vlastnictví státu.“
V případě společnosti ČEPS je zásadním faktorem vlastnictví kritické infrastruktury – páteřní přenosové soustavy. „S plněním tohoto úkolu souvisí i plnění požadavků, které klade EU v rámci přechodu na bezemisní energetiku v oblasti decentralizace a digitalizace. ČEPS je mimo jiné odpovědný za přípravu nových systémů řízení decentralizovaných zdrojů s využitím bateriových systémů a agregace flexibility,“ doplnil David Hluštík.
David Tramba
V rámci seriálu o státem vlastněných podnicích a jejich výsledcích jsme již dříve na Ekonomickém deníku vydali texty:
Státní vlastnictví jako výhoda. Správce ropovodů MERO je ziskový a chystá se na nahrazení ruské ropy
Přes 2 miliardy korun hrubého. ČEPRO letos počítá s podobnou výší zisku jako v minulém roce
Česká exportní banka během posledního roku významně znásobila zisk
Státní tiskárna cenin má pro letošek finanční plán 1 miliardu a 263 milionů korun
