Už jen necelý měsíc zbývá na zpracování konkrétního návrhu dohody o nákupu stíhacích strojů s technologií Stealth – F-35A Lightning II – z USA, který má resort Jany Černochové předložit vládě do 1. října. A na zbrojním trhu přituhuje. Výrobce Gripenů, jehož nabídku armáda nevyslyšela, sáhnul k netradičnímu kroku – zaplatil si dvoustránkový inzerát na prvních dvou stranách českého celostátního deníku.
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka včera odtajnil část dokumentu s názvem Podoba taktického letectva po roce 2027. Potvrdil tím, co se delší dobu ve zbrojařských kruzích šeptá. Česká republika se po prozkoumání informací od vlád členských států NATO rozhodla pominout nabídku Švédska se stroji JAS-39 E Gripen a rozhodla se pro americkou cestu. Budoucí podoba taktického letectva Armády ČR po roce 2027 by se měla odvíjet americkou cestou. Po předložení návrhu dohody o nákupu stíhacích strojů s technologií Stealth – F-35A Lightning II – z USA vládě, se bude čekat na rozhodnutí kabinetu Petra Fialy. Americká nabídka je časově omezená.
Švédský výrobce letadel Gripen – společnost Saab – dnes ráno vydal na prvních dvou stranách Hospodářských novin vydal dva inzeráty. První straně dominuje text: „Celá letka Gripenů zadarmo. To stojí za úvahu“. Druhé pak: „Gripen E je od počátku vyvíjen jako obrana před Ruskem.“ Právě Gripeny E byly ministerstvu obrany v rámci tří možných variant.
Uvnitř listu pak byl umístěn autorský text, který analyzoval soupeření dvou výrobců stíhacích letounů, a vyzněl ve prospěch amerických F-35.
„Věříme, že tento balíček Gripenů pro Českou republiku stojí za zvážení. Neměli jsme možnost představit všechna fakta o nákladech a možnostech tohoto typu letounů,“ vyjádřil se viceprezident a ředitel obchodu společnosti Saab Aeronautics Lars Tossman pro CNN Prima NEWS.
„Nevidíme důvod, proč bychom měli komentovat inzeráty soukromých společností,“ zareagoval na inzerci švédské společnosti v Hospodářských novinách vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jiří Táborský.
„Co se týče vyjednávání o prodloužení pronájmu JAS-39 Gripen C/D po roce 2027, tak naším partnerem je švédská vláda, protože letouny patří jí. Jednání probíhají pravidelně již delší dobu a poslední kolo proběhlo na konci srpna (to měl Švédsko navštívit první náměstek ministryně František Šulc a řešil se i nákup bojových vozidel pěchoty – pozn. red.). V tuto chvíli se dá říct, že jednání směřují k dohodě o zajištění provozu letounů JAS-39 Gripen C/D do konce jejich životnosti. Letectvo Armády ČR by je tedy provozovalo ještě po roce 2030. Jakmile budou smluvní parametry finálně dojednány, budeme o nich informovat,“ doplnil Jiří Táborský.
Marná snaha
O tom, že Švédové doručili svoji nabídku ministerstvu obrany začátkem července informoval Ekonomický deník v pátek, včera pak tyto informace potvrdil náčelník Generálního štábu Karel Řehka i ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka.
K užšímu jednání se švédskou stranou došlo podle těchto informací už na sklonku loňského roku. V lednu pak měl poslat generální ředitel švédské správy obranného materiálu FMV Göran Mårtensson dopis vrchnímu řediteli sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Luboru Koudelkovi, ve kterém měl „diplomatickou řečí“ zmínit v souvislosti se stávající leasovanou letkou Gripenů bezúročnou půjčku, ale také měl údajně apelovat na možnost prodeje poslední řady Gripenů E.
V červenci pak měla podle zdrojů z armády na české ministerstvo obrany dorazit už zmíněná švédská nabídka se třemi možnými variantami. Podle neoficiálních zdrojů měla švédská strana údajně zaprvé nabídnout prodloužení leasingu stávajících Gripenů s jejich komplexním splacením – zbude doplatit poslední třetinu leasingu. Jako druhý návrh mělo zaznít, že při koupi letky Gripenů E by měla české armádě zůstat původní letka Gripenů C/D, navíc s příslušným upgradem. A za třetí pak měli Švédové nabídnout indikativní cenu za Gripeny E.
„My se Švédy jednáme a s Gripeny počítáme v podstatě do roku 2035, musí tam být nějaké překrytí,“ uvedl dnes dále Karel Řehka.
Informaci o švédské nabídce potvrdil i pro Prima CNN News vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. „Obdrželi jsme nabídku i na nové Gripeny, ovšem s ní nijak nepracujeme,“ uvedl.
Současný pronájem letounů končí v roce 2027 s možností prodloužení do roku 2029. V tu dobu však v Česku stíhačky F-35 ještě nebudou. Ministerstvo obrany aktuálně vyjednává se švédskou stranou ohledně prodloužení pronájmu této vojenské výbavy, a to až do roku 2035. Tímto rokem by se měl završit přechod na americkou technologii. Podklady k pořízení letounu 5. generace by česká vláda měla obdržet do 1. října. Pokud vše půjde podle plánu, dostane Česko podle ředitele Koudelky první letoun nejdříve v roce 2030 či 2031.
Představitelé armády argumentují bojovými schopnostmi F-35 a cenou, která jim podle nich odpovídá. Náklady na celoživotní cyklus stíhaček 5. generace – F-35 – jsou podle Řehky jen o necelou čtvrtinu vyšší, než u strojů 4. a 4,5. generace, kterou představují zmiňované Gripeny.
Švédská strana není s volbou armády, respektive ministerstva obrany, komfortní. Nelze proto vyloučit v reálném řase i další mediální reakci.
„Švédové jsou naštvaní a určitě se brzy objeví nějaký výstup z jejich strany,“ řekl předevčírem Ekonomickému deníku zdroj ze zbrojařské komunity, který si přál zůstat v anonymitě, a v úterý vyšel inzerát v Hospodářských novinách.
Právě finanční údaje jsou po bojových schopnostech stíhaček pádným argumentem, kterého se chytá například parlamentní opozice, ale podle zdrojů Ekonomického deníku s nimi velmi pravděpodobně hodlá operovat i švédský výrobce Gripenů.
Symbióza s protivzdušnou obranou
V případě rozhodnutí o pořízení nového systému lze vzhledem k časové náročnosti akvizičního procesu“ očekávat podle materiálu Podoba taktického letectva po roce 2027 zahájení dodávek nové platformy po roce 2030 s předpokládanou životností systému 30-40 let.
„Odhady faktorů, které mají vliv na definici požadavků na příští bojový systém taktického letectva, musí nutně brát v úvahu časový horizont 2060+,“ uvádí se v materiálu.
Armáda akcentuje, že při stanovení požadavků na taktické letectvo je nezbytné vycházet z národních úkolů
a závazků vůči Severoatlantické alianci a EU. Z povahy vnitřních procesů těchto organizací při aktivaci kolektivní obrany vyplývá nutnost zachování si schopnosti samostatného vedení časově i prostorově omezených operací.
Z hlediska letectva je podle dokumentu kladen klíčový důraz na vedení simultánních a synchronizovaných operaci napříč všemi operačními doménami. Dále je naprosto zásadní dosažení tzv. „kognitivní převahy“, spolu s rychlostí rozhodovacího procesu a schopnosti provedení bojového úkolu.
„Operační prostředí bude mnohem rychleji generovat nespočetně více vstupů do rozhodovacího procesu, než je tomu v současné době. Taktický bojový letoun budoucnosti je úderným prostředkem, který v reálném čase zpracovává masivní objem informací z různých platforem a zároveň tato data poskytuje do integrovaného operačního systému. Se zavedením budoucích taktických letounů bude nutné nastavit způsob jejich integrace napříč všemi doménami v reálném čase nejen v rámci AČR, ale i v rámci aliance.
Role taktického letectva v budoucnosti S nástupem nových operačních domén, jako jsou vesmírná či kybernetická doména se nic nezměnilo na postavení letectva jako klíčové složky ozbrojených sil. V podmínkách ČR půjde 1 v budoucnu o jedinou složku sil schopnou zasadit kinetický úder na větší vzdálenost než 100 km a zároveň o jedinou složku sil schopnou zajistit suverenitu ČR ve vlastním vzdušném prostoru,“ píší zpracovatelé dokumentu.
„Existence moderního taktického letectva AČR nutí protivníka investovat do systémů protivzdušné obrany a do vysoce sofistikovaných a drahých systémů projekce síly. Tento fakt v zásadě učiní z případného ozbrojeného napadení České republiky nesmírně nákladnou operací z hlediska lidských i materiálních zdrojů. Toto samo o sobě vytváří strategický odstrašující efekt, který je ještě znásoben společným odstrašováním v rámci Severoatlantické Aliance. Taktické letectvo hraje zásadní roli i v době míru, kdy jako garant suverenity vzdušného prostoru v rámci trvalého ´Air Policingu´ vynucuje právo ve vzdušném prostoru ČR. Tato zákonná role je nezastupitelná a zůstane zachována i v budoucnosti,“ tvrdí dále autoři materiálu.
Z hlediska kinematických vlastností letounů nelze podle představitelů armády v budoucnu očekávat žádný výrazný posun.
„Jakkoli se dnes často hovoří o hypersonických rychlostech, plazma, která se při těchto rychlostech vytváří kolem letounu, omezuje rádiovou komunikaci, ničí jeho povrch a neguje efekt stealth. Proto se tyto rychlosti očekávají spíše u jednorázových nepilotovaných platforem než u pilotovaných letounů. Příští bojový letoun musí mít převahu ve schopnosti získávat a zpracovávat data. Musí mít excelentní senzorové a zbraňové vybavení, musí mít schopnost neustálého připojení do internetu strojů a velitelských stanovišť, musí bleskově analyzovat data a navrhovat řešení, Výhledově pak ještě bude spolupracovat s bezpilotními prostředky a tímto způsobem dosahovat dominance na bojišti. V podstatě již nehovoříme o letounu, ale o létající umělé inteligenci, která s pilotem spolupracuje při řešení taktických situací,“ lze se dále dočíst v armádním dokumentu.
Pro stát s omezenými zdroji na obranu pak dává podle armády smysl pořizovat pouze letoun s vysokou šancí na přežití na moderním válčišti.
„Malé letectvo si nemůže dovolit ani ztráty v řádu jednotek procent. Vzhledem k charakteru budoucí války lze konstatovat, že letouny 4. a nižších generací se stanou z operačního hlediska v podstatě irelevantními. Operační schopnosti podzvukových bojových letounů (L-159) téměř vylučují jejich použití v současných konfliktech vyšší intenzity, Letouny 4,5. generace poskytují pouze časově omezené řešení. Splnit nároky bojiště budoucnosti bez omezení pak mohou jen letouny 5. generace, které budou kompetitivní 1 v polovině tohoto století. Na základě prvotních informací získaných v rámci ´Reguest for Government Information (RfAGI)´ se lze domnívat, že cena pořízení tohoto letounu je v zásadě srovnatelná s letouny 4,5. generace“ Přesnější a úplné informace budou předmětem jednání o smluvním vztahu po odeslání výzvy k podání závazného návrhu nabídky RFO,“ tvrdí se v textu, který včera Ekonomický deník zveřejnil.
Jan Hrbáček
