Zdá se, že v boji dvou zahraničních zbrojovek o to, která z nich přezbrojí české taktické letectvo, je téměř dobojováno. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka dnes oznámil, že armáda se po dvou letech analýz a zkoumání trhu rozhodla pro americkou variantu – stroje s technologií Stealth – F-35A Lightning II. Jinou nabídku Gripenů kategorie E švédské agentury pro vyzbrojování armáda nevyslyšela. Řehka kvůli tomu odtajnil část dokumentu s názvem Podoba taktického letectva po roce 2027 (níže v textu). Představitelé armády argumentují bojovými schopnostmi F-35 a cenou, která jim podle nich odpovídá. Náklady na celoživotní cyklus stíhaček 5. generace – F-35 – jsou podle Řehky jen o necelou čtvrtinu vyšší, než u strojů 4. a 4,5. generace, kterou představují zmiňované Gripeny. Švédská strana podle informací Ekonomického deníku doručila ministerstvu obrany v červenci nabídku se třemi variantami. Nabídku dnes Řehka potvrdil, ale na armádní volbě podle něj nic nezměnila. Dá se ale očekávat, že se Švédové s rozhodnutím české generality jen tak nesmíří a budou politiky i veřejnost nadále přesvědčovat o výhodnosti své nabídky.
„V souvislosti s blížícím se koncem smlouvy o pronájmu JAS-39 C/D Gripen a vzhledem k avizovanému ukončení podpory tohoto systému v roce 2035 je nevyhnutelné definovat budoucí podobu taktického letectva AČR po roce 2027. Navrhovaná podoba analyzuje existující mezery v operačních schopnostech a požadavky kladené na letectvo v nastávajících dekádách pro plnění národních úkolů a spojeneckých závazků v rámci obranného plánování NATO,“ začíná odtajněný dokument s názvem Podoba taktického letectva po roce 2027.
Zpracovaný dokument podle představitelů armády popisuje význam taktického letectva pro obranu bezpečnostních zájmů České republiky a hodnotí silné a slabé stránky aktuálně požadovaných operačních schopností s přihlédnutím k předpokládanému charakteru budoucích ozbrojených konfliktů. Dále analyzuje technologické možnosti potenciálních pilotovaných platforem a nastiňuje finanční náročnost navrhovaného přezbrojení.
„V cílovém stavu doporučuje přezbrojení taktického letectva letouny 5. generace, doplněné o bezpilotní letouny, které nejsou v tomto dokumentu detailně rozpracovány,“ lze se dále dočíst v odtajněné části armádního stanoviska.
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka pozval na dnešní dopoledne řadu novinářů a už od počátku bylo jasné, například kvůli audiovizuální přípravě, že se bude mluvit o pořízení F-35.
Karel Řehka, jeho zástupce Miroslav Hlaváč, velitel vzdušných sil Petr Čepelka, zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany (bývalý velitel čáslavské letecké základny) Jaroslav Míka a další zkonstatovali, že armáda oslovila kvůli přezbrojení taktického letectva několik vlád, řešily se americké stíhačky typu F, Gripeny, francouzské Rafaly a další, na setkání s novináři zmínili hned několik oslovených variant stíhaček. Nabídka USA ostatní varianty podle vojáků jednoznačně předčila.
„Na vojenském doporučení dělal intenzivně odborný tým dva roky. Vycházeli z údajů, které se vyžádaly od jiných vlád aliance. Nechala se zpracovat nezávislá analýza na podobu taktického letectva. Utvrdili jsme se, že to rozhodnutí je správné. Je správné proto, že F-35 bude opravdu game changer, je důležitý pro bojeschopnost armády, je to důležité pro naplnění konceptu odstrašení nepřítele. Věřím tomu, že to posune celou armádu… …chceme být jako armáda technologicky na špici. Jako Česká republika si nemůžeme dovolit jet na množství, opotřebení, musíme mít technologickou výhodu. Proto letoun 5. generace,“ začal setkání s novináři Karel Řehka. Podotkl, že analýza nebyla o tom, čím nahradit Gripeny, ale o budoucí podobě taktického letectva.
Analýza životního cyklu do roku 2069
Ministerstvo zahraničí USA 29. června oznámilo, že se rozhodlo schválit vládě České republiky prodej letadel F-35, munice a souvisejícího vybavení v odhadované hodnotě až 5,62 miliardy dolarů. Částka představující cca 122,6 miliardy korun byla deklarována jako maximální možná pro případný desetiletý kontrakt.
Zástupci armády dnes uvedli, že cena za celoživotní cyklus F-35 převyšuje ostatní nabídky o necelou čtvrtinu, podle zdrojů Ekonomického deníku o 24 procent – pozn. red.), s tím že bojové schopnosti F-35 a možnost plnění úkolů v menším počtu letounů tyto náklady vyváží. Samotné letouny představují prý 50 procent ceny celého kontraktu, tedy polovinu ze sumy cca 122,6 miliardy korun.
„Letouny budou nést munici air to air i air to ground. Kupuje se nejmodernější munice, která je na trhu. Není to stavění Potěmkinovy vesnice, ale bojová schopnost, kterou si pořizujeme s celým tím kontraktem. Je tam přenos simulačních technologií na základnu, výcvik ve Spojených státech, plus zaplacení týmu v České republice, sada náhradních dílů,“ uvedl zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka, který sám o sobě říká, že je „Gripeňák“.
Armáda podle Míky dělala analýzu životního cyklu F-35 do roku 2069.
„Z tvrdých dat, dodaných americkou stranou, kde USA počítají v zajištění životního cyklu s postupnou modernizací letounů, s klasickým oběhem náhradních dílů, s velkou údržbou, která bude probíhat v Itálii. Když jsme to porovnali s daty od ostatních uživatelů, respektive údaji od jednotlivých vlád, tak jsem u těch platforem o necelou jednu čtvrtinu navíc oproti letounům 4,5. generace,“ podotkl Míka.
Zástupci armády argumentovali dále i tím, že ani cena za logistiku a péči o americké stroje by neměla dosáhnout čísel, které se v českých médiích nějaký čas objevují. Byla dokonce zmíněna možnost instalace motorů s o 30 procent nižší spotřebou, než kterými dnes americké stroje disponují. Neměl by ani dramaticky vzrůst počet leteckého personálu.
Karel Řehka pak doplnil, že s letounem páté generace lze počítat minimálně dalších 40 let, zatímco při pořízení letounu nižší generace by armáda za 15 až 20 let stála před novým rozhodnutím jak letectvo modernizovat.
Podle velitele vzdušných sil Petra Čepelky bude takováto akvizice výrazným krokem ke zvyšování bojeschopnosti české armády. Americké letouny lze podle Čepelky považovat za optimální a nejlepší platformu, která umožní nejen ochranu vzdušného prostoru v maximální míře, ale také plnění koaličních závazků v České republice i mimo její území. Důležité mohou být také jako prvek odstrašení. Podle Čepelky bude v roce 2030 na evropském území působit více než 600 letounů F-35, což je pro protivníka velký vykřičník.
Zástupci armády zároveň ujišťovali, že extrémně nákladná nebude ani rekonstrukce čáslavského letiště, která by měla dosáhnout nižších desítek miliard korun. Zkušenosti se zaváděním letounů F-35 v jiných zemích uvádějí rozmezí mezi 300 až 500 miliony eur na jednu leteckou základnu, tedy zhruba 7 až 12 miliard korun. Armáda počítá s tím, že chce být stejně schopná na základně v Čáslavi stroje přijímat a zabezpečit, protože budou během pár let tvořit páteřní stroje velké většiny spojenců a hrát hlavní roli při obraně aliančního území. Připomněli při té příležitosti i to, že k úpravám pro alianční F-35 by v Čáslavi muselo dojít i kdyby se Česká republika rozhodla pořídit jiné, než americké stroje.
Naštvaní Švédové
Protože pro stíhačky si nelze dojít jako pro housky do obchodu, a doba jejich reálného dodání je odhadována až po roce 2030 (a možná i 2035, kdy se plánuje dosažení plných operačních schopností FOC taktických letek s F-35 – pozn. red.), Česká republika řeší, jakým způsobem zabezpečit ochranu vzdušného prostoru země a plnění aliančních závazků.
Jedním z možných řešení je pokračování na dosavadní platformě JAS-39 Gripen i po roce 2027, kdy skončí další fáze pronájmu švédských stíhaček.
Švédská strana chce ale víc, než „jen doklepat“ stávající kontrakt s Gripeny. Proto se snaží přesvědčit českou exekutivu, že si má země pořídit místo amerických stíhačky. A rozhodnutí armády, které bude podle všeho kopírovat doporučení ministerstva obrany vládě.
Ekonomický deník přinesl v pátek informace o tom, že svoji nabídku ministerstvu obrany doručili v červenci i Švédové. K užšímu jednání se švédskou stranou došlo podle těchto informací už na sklonku loňského roku. V lednu pak měl poslat generální ředitel švédské správy obranného materiálu FMV Göran Mårtensson dopis vrchnímu řediteli sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Luboru Koudelkovi, ve kterém měl „diplomatickou řečí“ zmínit v souvislosti se stávající leasovanou letkou Gripenů bezúročnou půjčku, ale také měl údajně apelovat na možnost prodeje poslední řady Gripenů E.
V červenci pak měla podle zdrojů z armády na české ministerstvo obrany dorazit už zmíněná švédská nabídka se třemi možnými variantami. Podle neoficiálních zdrojů měla švédská strana údajně zaprvé nabídnout prodloužení leasingu stávajících Gripenů s jejich komplexním splacením – zbude doplatit poslední třetinu leasingu. Jako druhý návrh mělo zaznít, že při koupi letky Gripenů E by měla české armádě zůstat původní letka Gripenů C/D, navíc s příslušným upgradem. A za třetí pak měli Švédové nabídnout indikativní cenu za Gripeny E.
Náčelník Generálního štábu dnes nabídku švédské strany potvrdil. Podle něj ale byla nabízená cena za jeden letoun vyšší, než americké podání.
„My dnes se Švédy jednáme a s Gripeny počítáme v podstatě do roku 2035, musí tam být nějaké překrytí,“ uvedl dnes dále Karel Řehka.
Švédská strana není s volbou armády, respektive ministerstva obrany, komfortní. Nelze proto vyloučit v reálném řase nějakou mediální reakci. Podle všeho lze očekávat porovnání navrhovaných nákupních cen, cen za celoživotní cyklus, nákladů na logistiku a provoz.
„Švédové jsou naštvaní a určitě se brzy objeví nějaký výstup z jejich strany,“ řekl Ekonomickému deníku zdroj ze zbrojařské komunity, který si přál zůstat v anonymitě.
Právě finanční údaje jsou po bojových schopnostech stíhaček pádným argumentem, kterého se chytá například parlamentní opozice, ale velmi pravděpodobně s nimi hodlá operovat švédský výrobce Gripenů.
Symbióza s protivzdušnou obranou
V případě rozhodnutí o pořízení nového systému lze vzhledem k časové náročnosti akvizičního procesu“ očekávat podle materiálu Podoba taktického letectva po roce 2027 zahájení dodávek nové platformy po roce 2030 s předpokládanou životností systému 30-40 let.
„Odhady faktorů, které mají vliv na definici požadavků na příští bojový systém taktického letectva, musí nutně brát v úvahu časový horizont 2060+,“ uvádí se v materiálu.
Armáda akcentuje, že při stanovení požadavků na taktické letectvo je nezbytné vycházet z národních úkolů
a závazků vůči Severoatlantické alianci a EU. Z povahy vnitřních procesů těchto organizací při aktivaci kolektivní obrany vyplývá nutnost zachování si schopnosti samostatného vedení časově i prostorově omezených operací.
Z hlediska letectva je podle dokumentu kladen klíčový důraz na vedení simultánních a synchronizovaných operaci napříč všemi operačními doménami. Dále je naprosto zásadní dosažení tzv. „kognitivní převahy“, spolu s rychlostí rozhodovacího procesu a schopnosti provedení bojového úkolu.
„Operační prostředí bude mnohem rychleji generovat nespočetně více vstupů do rozhodovacího procesu, než je tomu v současné době. Taktický bojový letoun budoucnosti je úderným prostředkem, který v reálném čase zpracovává masivní objem informací z různých platforem a zároveň tato data poskytuje do integrovaného operačního systému. Se zavedením budoucích taktických letounů bude nutné nastavit způsob jejich integrace napříč všemi doménami v reálném čase nejen v rámci AČR, ale i v rámci aliance.
Role taktického letectva v budoucnosti S nástupem nových operačních domén, jako jsou vesmírná či kybernetická doména se nic nezměnilo na postavení letectva jako klíčové složky ozbrojených sil. V podmínkách ČR půjde 1 v budoucnu o jedinou složku sil schopnou zasadit kinetický úder na větší vzdálenost než 100 km a zároveň o jedinou složku sil schopnou zajistit suverenitu ČR ve vlastním vzdušném prostoru,“ píší zpracovatelé dokumentu.
„Existence moderního taktického letectva AČR nutí protivníka investovat do systémů protivzdušné obrany a do vysoce sofistikovaných a drahých systémů projekce síly. Tento fakt v zásadě učiní z případného ozbrojeného napadení České republiky nesmírně nákladnou operací z hlediska lidských i materiálních zdrojů. Toto samo o sobě vytváří strategický odstrašující efekt, který je ještě znásoben společným odstrašováním v rámci Severoatlantické Aliance. Taktické letectvo hraje zásadní roli i v době míru, kdy jako garant suverenity vzdušného prostoru v rámci trvalého ´Air Policingu´ vynucuje právo ve vzdušném prostoru ČR. Tato zákonná role je nezastupitelná a zůstane zachována i v budoucnosti,“ tvrdí dále autoři materiálu.
Z hlediska kinematických vlastností letounů nelze podle představitelů armády v budoucnu očekávat žádný výrazný posun.
„Jakkoli se dnes často hovoří o hypersonických rychlostech, plazma, která se při těchto rychlostech vytváří kolem letounu, omezuje rádiovou komunikaci, ničí jeho povrch a neguje efekt stealth. Proto se tyto rychlosti očekávají spíše u jednorázových nepilotovaných platforem než u pilotovaných letounů. Příští bojový letoun musí mít převahu ve schopnosti získávat a zpracovávat data. Musí mít excelentní senzorové a zbraňové vybavení, musí mít schopnost neustálého připojení do internetu strojů a velitelských stanovišť, musí bleskově analyzovat data a navrhovat řešení, Výhledově pak ještě bude spolupracovat s bezpilotními prostředky a tímto způsobem dosahovat dominance na bojišti. V podstatě již nehovoříme o letounu, ale o létající umělé inteligenci, která s pilotem spolupracuje při řešení taktických situací,“ lze se dále dočíst v armádním dokumentu.
Pro stát s omezenými zdroji na obranu pak dává podle armády smysl pořizovat pouze letoun s vysokou šancí na přežití na moderním válčišti.
„Malé letectvo si nemůže dovolit ani ztráty v řádu jednotek procent. Vzhledem k charakteru budoucí války lze konstatovat, že letouny 4. a nižších generací se stanou z operačního hlediska v podstatě irelevantními. Operační schopnosti podzvukových bojových letounů (L-159) téměř vylučují jejich použití v současných konfliktech vyšší intenzity, Letouny 4,5. generace poskytují pouze časově omezené řešení. Splnit nároky bojiště budoucnosti bez omezení pak mohou jen letouny 5. generace, které budou kompetitivní 1 v polovině tohoto století. Na základě prvotních informací získaných v rámci ´Reguest for Government Information (RfAGI)´ se lze domnívat, že cena pořízení tohoto letounu je v zásadě srovnatelná s letouny 4,5. generace“ Přesnější a úplné informace budou předmětem jednání o smluvním vztahu po odeslání výzvy k podání závazného návrhu nabídky RFO,“ tvrdí se v textu.
Operační úkoly taktického letectva jsou zásadě trojí povahy. V prvé řadě jde o zabezpečení suverenity vzdušného prostoru České republiky v rámci NATO Integrated Air and Missile Defence System (NATINAMDS). Ochrana vzdušného prostoru je dále zabezpečována národním posilovým systémem protivzdušné obrany. V případě vojenských operací je pak hlavním úkolem taktického letectva vybojování a udržení vzdušné nadvlády a podpora pozemních a speciálních sil. Plnění těchto úkolů se předpokládá v rámci národních aliančních operací.
„Ze závěrů Analýzy schopnosti plnění hlavních operačních úkolů taktického letectva je zjevné, že současná podoba taktického letectva umožňuje plnit výše uvedené úkoly pouze s omezením. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízký počet nadzvukových letounů a omezené schopnosti 1-159 v oblasti plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru. Návrh budoucí podoby taktického letectva po roce 2027 vychází z vyžádané nezávislé studie Joint Air Power Competence Center (JAPCC) z roku 2020, zohledňuje závěry výše zmíněné národní analýzy a dále z obsahu aktuálně platných strategických dokumentů. Studie JAPCC analyzovala současné plněné úkoly vzdušných sil AČR a navrhla čtyři možné směry budoucího rozvoje taktického letectva AČR, každá navrhovaná variant je specifická, nicméně všechny se shodují na nutnosti navýšení stávajících počtů provozované nadzvukové letecké techniky s doporučením jejího přezbrojení na letouny 4,5, nebo 5. generace. Současně navrhuje zařazení bezpilotních bojových letounů do struktury taktického letectva AČR.
Jak tedy zní vojenské doporučení k dosažení cílového stavu?
„Schválit návrh budoucí podoby taktického letectva po roce 2027. Zahájit činnost samostatného projektového týmu k pořízení nového nadzvukového letounu za účelem uzavření akviziční smlouvy.
Letouny JAS-39 C/D nahradit letouny 5. generace. Letouny L-159 nahradit bezpilotními letouny. Vojenské doporučení náčelníka Generálního štábu AČR bylo zpracováno s cílem zahájit politicko-vojenskou diskusi
o optimální podobě taktického letectva po roce 2027 a přijmout strategické rozhodnutí o náhradě současné
provozované letecké techniky. Včasné přijetí klíčových rozhodnutí vládou a Parlamentem ČR umožní kontinuální rozvoj schopností taktické letky a zajistí soběstačnost v ochraně a obraně vzdušného prostoru ČR a schopnost plnit spojenecké závazky ČR v NATO v novém bezpečnostním prostředí,“ stojí v závěru dokumentu s názvem Podoba taktického letectva po roce 2027.
Nejpozději 1. října 2023 má ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovat vládu o dojednaných základních parametrech pořízení a provozu letounů F-35. Na základě toho následně vláda rozhodne, zda si je Česká republika pořídí.
„Suma je pro schválenou smlouvu nepřekročitelná, proto v ní standardně bývá zahrnuta i dostatečná rezerva, uvedl po oznámení USA mluvčí vlády Václav Smolka.
Jan Hrbáček
