Svaz měst a obcí ke stavebnímu zákonu: Ani tisíc připomínek neudělá ze špatného zákona dobrý

Novostavba Jižní výhledy. Foto: Central Group

Rezignace na ochranu veřejných zájmů, uspokojování zájmů soukromých, personální rizika reformy, převedení rozhodovacích pravomocí místních samospráv na ústřední orgán, což povede opět k tolik diskutovanému vylidňování venkova z důvodu špatné dostupnosti  veřejné správy, nebo naprosto nedostatečně připravená digitalizace řízení, to jsou jen nejkřiklavější příklady špatně připravené novely stavebního zákona.

Pozornost všech se upírá na nový stavební zákon a jeho kvalitu, ale podceňují se hrozby personálních rizik reformy. Problém je již dnes především v personálním obsazení stavebních úřadů. Zcela jistě dojde při transformaci k personálním ztrátám oproti stávajícímu stavu a návrh neobsahuje řešení této personální hrozby, která může být jedním z faktorů, který způsobí, že v roce 2022 (nebo i dříve) začne kolaps povolování staveb v ČR.

Návrh nového stavebního zákona v předložené podobě je natolik kontroverzní, že ho opravdu v žádném dohadovacím či připomínkovém řízení nelze uvést do uživatelsky komfortního a požadovaného stavu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Naší hlavní prioritou je prosperita měst a obcí,“ vysvětluje dále předseda František Lukl a pokračuje, „a změny stavebního zákona, které povedou ke zrychlení stavebních řízení, jsou opravdu velmi nutné a my je samozřejmě podporujeme. Cílem našich připomínek je ale upozornit na nejkritičtější ustanovení, která vybočují ze systému veřejné správy, jsou ohrožením ústavního práva měst a obcí na jejich samosprávu, ohrozí funkčnost systému povolení staveb, nebo dokonce mohou vést i k prodloužení povolování staveb.

„Poslaneckou Sněmovnou již byla schválena digitalizace stavebního řízení, která by měla vést ke značnému urychlení koloběhu spisu po úřadech,“ uvádí výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, „připravit a uvést tuto dílčí změnu ve funkční systém se domníváme bude práce na několik let. Bylo by tedy vhodné, nejprve řádně nastavit funkční digitalizaci řízení, uvést jí do provozu a až následně, pokud to bude nutné, zavádět další změny v systému stavebních úřadů.

Navrhovaná právní úprava vytváří podmínky, za nichž bude možné rezignovat na ochranu veřejných zájmů. Je možné uspokojit i soukromý zájem, který bude rozporný se zájmy veřejnými, což může ohrozit celý systém chráněných veřejných zájmů. Smyslem nového stavebního zákona (stejně jako stávajícího) je vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území a pro integrovanou ochranu veřejných zájmů. Upřednostnění soukromého práva nad právem veřejným je popřením tohoto principu.

Institut automatického povolení tak, jak je předkládán sebou přináší více nejistot než přínosů. Generování automatických rozhodnutí může ohrozit práva účastníků řízení a tento institut může být v praxi zneužíván. Vzhledem k tomu, že automatické povolení nebude mít základní náležitost rozhodnutí, a to odůvodnění, bude vždy v rozporu se zákonem, tzn. vždy bude muset být zahájeno přezkumné řízení. Nelze si představit, že by nadřízený správní orgán neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení v případě, kdy rozhodnutí nemá odůvodnění. Ve finále proto automatické povolení řízení nezrychlí, pouze ho přesune na nadřízený správní orgán, kde se jím bude muset zabývat nová úřední osoba, která se se záměrem a řízením bude muset seznámit znovu od počátku, provést úkony jako prvostupňový úřad a ve věci rozhodnout, přičemž proti takovému rozhodnutí není možné podat odvolání, ale již jen správní žalobu.

-red-