Firemní skupina SUAS Group se připravuje na očekávaný odklon od výroby elektřiny a tepla z uhlí. Vedle výstavby solárních a větrných elektráren má v plánu také investici do menší paroplynové elektrárny v areálu Elektrárny Tisová. Mělo by se dle připravovaného záměru jednat o zdroj s rychlým startem a potřebnou flexibilitou provozu, který by mimo jiné vykrýval kolísání výkonu obnovitelných zdrojů. Ekonomickému deníku to řekl předseda dozorčí rady SUAS Group a Sokolovské uhelné Pavel Tomek.
Sokolovská uhelná už přitom jednu paroplynovou elektrárnu vlastní. Jedná se o zdroj ve Vřesové na Sokolovsku o výkonu 400 megawattů. Tento zdroj do srpna roku 2020 spaloval energoplyn vyrobený z uhlí, poté přešel na spalování zemního plynu. S ohledem na skokový růst ceny zemního plynu v roce 2022 byla elektrárna odstavena a mimo provoz zůstává dodnes.
Podle vyjádření Pavla Tomka je problém v tom, že se jedná o zařízení poplatné době svého vzniku, tedy 90. letům minulého století. Paroplynový cyklus ve Vřesové, který tvoří dva bloky o výkonu 200 megawattů, je limitován ve flexibilitě výkonu, pokud najíždí takzvaně ze studena. Současný pokles cen zemního plynu na evropských burzách nicméně otevírá cestu k opětovnému startu elektrárny.
Sokolovská uhelná tak dál vyrábí elektřinu a teplo hlavně z místního hnědého uhlí. Otázkou je, jak dlouho to při kombinaci klesajících cen elektřiny a vysokých nákladů na emisní povolenky bude možné. „Výroba z uhlí by snad ještě v roce 2025 mohla vycházet s nižší ztrátou, rok 2026 už je pro nás všechny velká neznámá,“ řekl Pavel Tomek. Podobně se už dříve vyjádřili top manažeři Skupiny ČEZ i dalších provozovatelů uhelných elektráren.
Neznamená to, že spolu s uhelnými elektrárnami na Sokolovsku nutně skončí také těžba uhlí. Podle Pavla Tomka by se dalo využít k výrobě suroviny pro chemický průmysl a také k výrobě vodíku. Problém je v tom, že šedý vodík, při jehož výrobě vznikají emise oxidu uhličitého, je dnes už prakticky neprodejný. Společnost by musela technologicky zvládnout produkci „modrého“ vodíku bez emisí CO2 do ovzduší.
Co se týká obnovitelných zdrojů, ambicí SUAS Group je postavit 180 megawattů výkonu ve fotovoltaice a k tomu větrné elektrárny o výkonu 20 až 50 megawattů. Kolísání jejich výkonu by měly kompenzovat paroplynové elektrárny a také velká bateriová úložiště. První z nich u Královského Poříčí již SUAS Group uvedla do provozu na začátku minulého roku. Postavit chce ještě další.
Co se týká vzdálenější budoucnosti, tak SUAS Group má ambici postavit v některém ze svých elektrárenských areálů na Sokolovsku modulární jadernou elektrárnu o výkonu okolo 300 megawattů. Projekt je zatím v prvotní fázi, který zahrnuje geologické studie lokalit ve Vřesové a Tisové. „Když elektrárna vznikne do roku 2040, tak budeme rádi,“ řekl Pavel Tomek a dodal, že v regionu zatím tento záměr nevyvolal žádné negativní reakce ze strany veřejnosti.
Co se týká technologie, favoritem je v tuto chvíli modulární reaktor americké společnosti Holtec International. Její reaktor SMR-160 je navržen tak, aby byl optimální náhradou uhelných bloků. Šance má také GE Hitachi se svým 300megawattovým varným reaktorem, které je ze všech západních dodavatelů modulárních reaktorů středního výkonu zatím nejdál.
Pavel Tomek zastupuje dědice dlouholetého šéfa a spoluvlastníka Sokolovské uhelné Františka Štěpánka, který zemřel v březnu roku 2020. Druhý dlouholetý akcionář Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos se ze společnosti stáhl v roce 2022. Loni do skupiny SUAS Group vstoupil nový akcionář, kterým společnost Carbounion Holding byznysmena Petra Pauknera. Ta zde získala 10procentní podíl.
David Tramba
