Evropa zoufale postrádá strategické suroviny. Proto se rozhodla hledat je v zemích mimo Evropskou unii a pokud možno co nejblíže. U dvou projektů se to může zřejmě podařit. Těžit se ale bude i hodně daleko.
Evropská komise poprvé vybrala projekty týkající se těžby strategických surovin v zemích mimo unii. Třináct vybraných projektů zaměřených na získávání kritických surovin doplní seznam 47 stávajících projektů.
Grafit z Ukrajiny, lithium ze Srbska
Sedm projektů je v zemích, s nimiž už má Evropská unie strategické partnerství v oblasti surovinových hodnotových řetězců, včetně dvou v regionu střední a východní Evropy. Jde o grafitové ložisko Balachivka na Ukrajině a plánovaný a lithiový důl a závod na zpracování nerostných surovin společnosti Rio Tinto v údolí řeky Jadar v Srbsku. Ten dosud budil spíše kontroverze než nadšení.
V ložisku grafitové rudy Balachivka si Pobuzzhya’s Development klade za cíl vybudovat těžební a zpracovatelský závod a zařízení na výrobu sférického grafitu (SPG) pro lithium-iontové baterie. Jejich cílem je stát se součástí dodavatelského řetězce globálních a evropských trhů s elektrickými bateriemi, přičemž zahájení výroby je plánováno na červenec 2028.
Projekt Jadar vyvolal v roce 2022 velké ekologické protesty, po kterých srbská vláda zrušila povolení k územnímu plánu. V lednu 2024 však srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že vláda si přeje obnovit jednání s těžaři z Rio Tinto a že by se měla více veřejně diskutovat o tom, zda by projekt měl pokračovat. V červenci 2024 srbský ústavní soud rozhodl, že rozhodnutí vlády z roku 2022 bylo protiústavní.
Projekt Jadar by se mohl stát největším lithiovým dolem v Evropě, který by produkoval dostatek suroviny k pokrytí 90 procent poptávky na kontinentu.
Konkurenceschopnost a modernizace hospodářství
„Zajištění spolehlivých dodávek kritických surovin je strategickou prioritou pro odolnost a konkurenceschopnost Evropy, neboť má zásadní význam pro modernizaci našeho hospodářství. Nabídka EU spočívá v propojení spolupráce v této oblasti s dovednostmi, kvalitními pracovními místy, přístupem k čisté energii a základním službám a s osvědčenými postupy a vysokými standardy. O tom je strategie Global Gateway a naše projekty ji dokazují v praxi. Tímto přístupem přispíváme k prosperitě a stabilitě v Evropě i v našich partnerských zemích, posilujeme hospodářskou bezpečnost a diverzifikujeme dodavatelské řetězce,“ okomentoval strategické projekty eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
„Evropa potřebuje suroviny, aby uspěla v našich průmyslových a klimatických ambicích. EU potřebuje stabilní, bezpečné a diverzifikované dodavatelské řetězce. Po projektech oznámených v EU pomůže dnešní seznam 13 strategických projektů po celém světě snížit závislost Evropy, přispět k naší hospodářské bezpečnosti a zároveň vytvořit růst, pracovní místa a vývozní příležitosti v dotčených zemích,“ prohlásil výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Těžba hodně daleko
Kromě zmíněných evropských lokalit jde o strategické projekty v mnohem větších vzdálenostech: v Kanadě, Grónsku, Kazachstánu, Norsku a Zambii. Dalšími destinacemi jsou: Brazílie, Madagaskar, africké Malawi, Nová Kaledonie a Jižní Afrika.
Těchto deset projektů se zaměřuje na strategické suroviny, jako je lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit, které jsou nezbytné pro elektromobily, baterie a bateriová úložiště.
Mohlo by vás zajímat
Dva projekty se zaměřují na těžbu prvků vzácných zemin, které hrají klíčovou roli při výrobě vysoce výkonných magnetů pro větrné turbíny, technologie obnovitelných zdrojů energie a elektromotory používané v e-mobilitě.
Další vývoj zahrnuje měď, wolfram a bór, které se používají v sektorech od energetických sítí po mikroelektroniku, v automobilovém průmyslu, obnovitelných zdrojích energie, leteckém nebo obranném průmyslu.
Vybrané iniciativy budou těžit z koordinované podpory Komise, členských států a finančních institucí v podobě usnadnění přístupu k financování a kontaktů s příslušnými odběrateli. Odhaduje se, že 13 projektů potřebuje k zahájení provozu celkovou kapitálovou investici ve výši 5,5 miliardy eur.
