Nová evropská směrnice, která byla aplikovaná prostřednictvím zákona o ozdravných postupech a řešení finanční krize, přináší pro banky i střadatele doslova revoluci.
Začneme tím, že nový zákon zavádí Fond pro řešení finanční krize, který by měl ročně získat částku 2 až 3 miliardy korun ročně. Přispívat do něj ale nebudou jen instituce zapojené do systému pojištění vkladů (banky, družstevní záložny a stavební spořitelny), ale i další finanční instituce (např. obchodníci s cennými papíry). „V případě obtíží některé z nich pak mohou být získané prostředky použity například na poskytnutí záruky, úvěru či dodatečného kapitálu, což v důsledku může zabránit jejich krachu,“ uvedl Fond pojištění vkladů.
Celkem by měl Fond pro řešení krize nashromáždit během 10 let částku ve výši 25 miliard korun s tím, že budou připravené v případě, bude-li nutné předejít situaci, ve které by mohlo dojít ke krachu finančního ústavu, jenž by poté vedl k výplatě náhrady vkladů klientům.
Oproti tomu se banky „zahojí“ na samotném Fondu pojištění vkladů (FPV), kterému odevzdají místo současných 4 miliard přibližně jen jednu miliardu ročně. Obě organizace bude zastřešovat takzvaný Garanční systém finančního trhu. Zákon schválila poslanecká sněmovna a nyní míří do senátu. Účinnost zákona předpokládá FPV od 1. ledna 2016.
Malé banky si nejspíše připlatí
Zatím co nyní odevzdávají banky, záložny či spořitelny příspěvky do Fondu pojištění vkladů na základě objemu svého vkladového portfolia, nově budou příspěvky do FPV určované podle rizika jednotlivých finančních institucí.
Velkým systémovým bankám tak nejspíše příspěvky do FPV poklesnou, zatímco nejspíše malé banky či záložny budou muset do systému odevzdávat více. Zatím však není jasné, kdo by toto riziko jednotlivých finančních institucí vyhodnocoval.
Mění se něco pro střadatele?
Na pojištění vkladů se v současnosti nic nemění, v případě krachu banky či záložny by lidé měli získat 100 000 euro.
Dojde však ke zkrácení výplaty náhrady vkladů s tím, že od 1. června tato lhůta bude 7 pracovních dnů. „Na tuto změnu jsme z technického hlediska připraveni už nyní. Větší nároky však bude klást na finanční instituce, které jsou do systému pojištění vkladů zapojeny. Zkrátí se jim lhůty na předání dat o vkladatelích,“ uvádí Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.
Co je, ale důležité pro střadatele je také to, že budou nově také dočasně pojištěny některé vklady nad 100 000 eur a to nejspíše na hranici 200 000 eur. Tato vyšší hranice bude platit pro vklady plynoucí z příjmů ve specifických životních situacích, například při prodeji soukromého nemovitého majetku sloužícího k bydlení, v případě rozvodového vyrovnání, inkasa pojistného plnění, jednorázově důchodové dávky, odstupného při propouštění ze zaměstnání či úmrtí.
Schválený doprovodný návrh zákona také bankám ukládá to, že budou muset podrobněji informovat své klienty o tom, jak jsou jejich vklady pojištěny. Před podpisem smlouvy o účtu či vkladu, a poté v intervalu nejméně jednou ročně, proto klient obdrží informaci o výši a systému pojištění, kontaktní údaje a informace v případě, že by daná banka vyhlásila platební neschopnost.
Cílem je robustnější systém
Co si od nového zákona slibuje samotný Fond pojištění vkladů? „Stabilnější, robustnější systém s větším počtem nástrojů, které výrazně sníží riziko krachu bank, družstevních záložen nebo stavebních spořitelen. Pro jejich klienty pak změna bude znamenat posílení jistot v oblasti bezpečí uložených peněz pojištěných v rámci zákona a flexibilnější přístup při výplatách náhrad vkladů v případě, že ke krachu některé z uvedených institucí skutečně dojde. Fungování Garančního systému zajistí i větší provázanost s Českou národní bankou a Ministerstvem financí ČR,“ uvedl FPV ve své tiskové zprávě.
Arsen Lazarevič
