Strach z COVID-19 otevírá telemedicíně dveře dokořán. Poptávka rychle roste spolu s nabídkou

„Lékař stojí za dveřmi, hovoří s pacientem a vyšetřuje ho za pomoci elektronického stetoskopu,“ popisuje v článku americký lékař Todd Czartoski. Foto: koláž ZD

Telefonní a videokonzultace, chatboxy, aplikace, elektronický stetoskop.  Jak se nový koronavirus šíří, strach z nákazy vede pacienty i zdravotnický personál k tomu, že se stále více při poskytování zdravotní péče uchylují k telefonu či do online prostředí. V USA, v Evropě a koneckonců i v České republice to doporučují samotné vládní úřady stejně jako Světová zdravotnické organizace. A velkou šanci pro další rozvoj vidí i samotné telemedicínské firmy, jejichž podíl na poskytování zdravotní péče v Evropě je zatím minimální. To se však rychle mění.

Poskytování zdravotních služeb na dálku se zatím v Evropě rozjíždí pomalu. S výjimkou Švédska a Švýcarska, kde se pohybuje v řádu jednotek procent, nedosahuje v ostatních evropských zemích, včetně České republiky, ani jednoho procenta. Způsobuje to neochota i nedůvěra ze strany pacientů a lékařů a také nepříliš přátelská legislativa a pravidla úhrad. V době paniky a strachu z nákazy novým koronavirem však pacienti odhazují zábrany a mění zažité zvyky. Zdravotnická zařízení zase zavádějí či aktualizují svou nabídku služeb na dálku a některé vlády dokonce přijímají rychlá legislativní opatření, která mají podpořit rychlejší zavádění telemedicíny do praxe. A nejde jen o snahu snížit riziko nákazy, ale i omezit spotřebu dnes již tak cenných osobních ochranných pomůcek.

O desítky procent

Například praktičtí lékaři ve Velké Británii dostali pokyn, aby začali co nejrychleji poskytovat konzultace na dálku. Po telefonu, videu či online. Přitom v současné době poskytují britští praktici zdravotní konzultace po videu přibližně v jednom procentu, jak napsal zpravodajský server The Guardian. Stát dokonce zkontaktoval telemedicínské firmy působící ve Velké Británii jako PushDoctor, Babylon, Docly a Visiba, aby pomohly lékaře připravit na masivní rozšíření konzultací na dálku. A stejně se musí zařídit i nemocnice. „Jsme připraveni praktikům i nemocnicím s nárůstem požadavků na online poradenství pomoci. Můžeme nabídnout poskytování videokonzultací po celé zemi okamžitě,“ řekl hlavní lékař PushDoctor Dan Bunstone reportérovi Guardianu.

Souhrnné Informace o situaci kolem Koronavirusu v Česku lze nalézt na hlavní informační stránce Ministerstva zdravotnictví ČR

Právě PushDoctor zaznamenal od začátku roku nárůst konzultací o dvacet procent, a to i díky vývoji v posledních dnech a týdnech. „Kdyby alespoň pět procent konzultací s praktickým lékařem proběhlo online, snížilo by to počet fyzických návštěv u lékaře o 300.000 týdně, přitom při každé z nich může potencionálně dojít k přenosu,“ řekl Graham Kendal, ředitel britské Rady pro digitální zdravotnictví, která zastupuje telemedicínské společnosti. V této souvislosti je nutné zmínit, že ve Velké Británii zatím tyto firmy působí spíše na lokální úrovni a společně nepokrývají ani jedno procento trhu. Představa rozšíření nabídky po celé zemi musí být pro ně jistě lákavá.

Krize kolem šíření koronaviru asi opravdu ukáže, kdo je připraven uchopit šanci za pačesy. Nárůsty dálkových konzultací v posledních týdnech a dnech v řádu desítek procent ohlásily podle agentury Bloomberg i další telemedicínské firmy působící v Evropě jako francouzská společnost Quare, švédská KRY, která má své pobočky i v Norsku, Velké Británii, Německu a Francii, nebo francouzský startup Doctorlib, kde za jeden týden vzrostl počet požadavků na konzultaci o 40 procent. V Nizozemí mají podle vlády lidé, kteří si přejí zůstat doma, být schopni komunikovat se svým lékařem nonstop „přes obrazovku“. A konzultaci s lékařem prostřednictvím aplikace nabízí například holandský start-up BeterDichtbij.

O tématu elektronizace zdravotnictví a telemedicíny se také diskutovalo na Kulatém stole Zdravotnického deníku loni před prázdninami. Připomeňte si, co tam zaznělo

 

Společnost Doctrin, jejíž digitální konzultace využívá ve Švédsku a Norsku 4 miliony lidí, hlásí v porovnání se začátkem roku 50procentní nárůst virtuálních návštěv. Zároveň však kliniky, které je využívají při komunikaci s pacientem před jejich vlastním příchodem na kliniku a při poskytování zdravotní péče, tvrdí, že v této souvislosti zaznamenaly jen minimální potíže. Digitální konzultace tak zajišťuje téměř okamžitou dostupnost lékařské péče. Platforma Doctrin si našla cestu i do České republiky. Od loňského července ji používá společnost EUC, která provozuje desítky klinik, lékáren a laboratoří.

Lékař za dveřmi

Podobná je i situace u našich sousedů za oceánem. Jak roste počet nakažených v USA, vyzývají úřady v čele s vládním Centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) lékaře i nemocnice, aby maximálně využívaly možností, které jim moderní technologie nabízí. Americký Kongres dokonce počátkem března schválil mimořádnou finanční podporu na využití telemedicíny ve výši 500 milionů dolarů a také zrušil některá legislativní omezení spojená s poskytováním zdravotní péče na dálku. Podobně reagují zdravotní pojišťovny, které aktivně tyto metody podporují. Jak uvedl server Modern Healthcare, například americký řetězec lékáren a poskytovatel zdravotní péče CVS Health, který nabízí i zdravotní pojištění, se rozhodl zrušit doplatky na testy na přítomnost viru a jeho klienti se budou moci po dobu 90 dní nechat vyšetřit na dálku zdarma.

Některé americké nemocnice se rozhodly zavést nové možnosti telemedicíny přímo v souvislosti s šířením viru, jiné své již existující služby ještě dále rozšiřují. Základem jsou vždy telefonní, video či online konzultace, které pomohou vytipovat lidi se skutečným  rizikem nákazy. Těm pak poskytnou další pokyny a konzultaci s odborníky.

A někde se daří i překonávat limity telemedicíny. V nemocnici ve městě Everett v americkém státě Washington využívají automatické vozíky s videokamerou a dalším potřebným vybavením. Ty pacienty vyšetří, aniž by lékaři byli přítomni. „Lékař stojí za dveřmi, hovoří s pacientem a vyšetřuje ho za pomoci elektronického stetoskopu,“ popsal serveru Modern Healthcare Todd Czartoski, lékař, který v nemocnici odpovídá za využívání moderních technologií. Potřebná vyšetření lze tímto způsobem provádět i několikrát denně, aniž by se lékař s pacientem fyzicky setkal. Podle Czartoriského plánuje nemocnice, kde působí, brzy spustit vlastní aplikaci pouze pro komunikaci s narůstajícím počtem lidí, kteří mají, ať již oprávněně či nikoli, podezření, že se nakazili virem COVID-19. V zásadě to však není nic nového, nemocnice pouze upravila automatizovaný anamnestický dotazník, který spustila již v roce 2018.

Zajímavé je, že významnější nárůst virtuálních návštěv zatím nezaznamenal přední americký poskytovatel telemedicíny společnost Teladoc. To může podle jejího hlavního lékaře Lewise Levyho souviset i s tím, že tyto měsíce patří standardně k těm nejvytíženějším vzhledem k tomu, že se jedná o chřipkové období. „Samozřejmě nám ale také volají lidé kvůli obavám z nakažení koronavirem,“ řekl Levy. Nicméně konkurentovi Teladocu, společnosti American Well, počet urgentních virtuálních návštěv narostl o 11 procent.

Na druhou stranu je však třeba v této zrychlené době poskytnout lékařům dost času na to, aby důkladně zvážili, zda postačí pacienta vyšetřit na dálku či nikoli. Jak upozorňuje Linda Branaganová, ředitelka telemedicínských programů na Kalifornské univerzitě v San Francisku: „Lékaři, kteří se postupně učí, jak co nejlépe včlenit poskytování péče na dálku do své klinické praxe,  potřebují – a zaslouží si – čas, aby se poradili se svými kolegy, s odbornou literaturou a dalšími zdroji. A to i v této době,“ prohlásila Branaganová.

Virus útočí i na úhradové systémy

Poskytování zdravotní péče na dálku však zdaleka nemusí zahrnovat pouze konzultaci v rámci primární péče, o níž jde v době šíření koronaviru asi nejvíce. Možnosti se nabízí i v oblasti duševního zdraví, kardiologii, dermatologii a dalších. Velmi záleží na tom, jak se je podaří začlenit do systému úhrad zdravotní péče ze strany státu. To je podle serveru Healthcare Business International ten nejvýznamnější faktor, který rozhoduje o tom, nakolik se služby telemedicíny v dané zemi rozšíří. Své služby chce o ambulantní sféru každopádně rozšířit například již zmíněná společnost Teladoc, která působí i ve Francii prostřednictvím původně pařížského start-upu MédicinDirect. Poskytuje nejen služby na dálku po telefonu a online, ale pracuje také na využití umělé inteligence, které by měla pomoci nasměrovat pacienta efektivně k potřebné péči. „Naši teledermatologové mohou stav pacienta vyhodnotit dle fotografií s vysokých rozlišením,“ uvedl jako příklad Lewis Levy. „Ve většině případů dokáží podle fotografie a historie pacienta rozhodnout, o jakou vyrážku se jedná. Stejně tak si může dermatolog všimnout podezřelé léze a upozornit pacienta, že možná potřebuje biopsii.“

Jeden norský výzkum však ukázal, že telemedicína v oblasti jiné než primární péči, tedy péči ambulantní, nemusí být příliš praktická.  Což ukazují i data ze zemí, kde se pohybuje mezi promilem a jedním procentem. Podle výzkumu je využitelná například v oblasti neurochirurgie a rehabilitační péče, minimálně pak v těhotenství a revmatologii. Norští výzkumníci však mohli posuzovat pouze podle videokonzultací, které jsou v Norsku hrazeny, nikoli telefonních nebo písemných konzultací, které hrazeny nejsou.

V Evropě tak zatím nejčastěji zdravotní péči na dálku využívají pacienti ve Švýcarsku a Švédsku, kde je tento typ péče hrazen (viz mapa). Ve Švýcarsku je hlavním poskytovatelem ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami společnost Medgate, která v současné době provozuje i vládní telefonní linku na dotazy související s onemocněním COVID-19. Ve Švédsku je to pak již zmíněná společnost KRY a dále Min Doctor.

Mapa: Podíl telemedicíny na primární péči v Evropě na konci roku 2018, v procentech. Světle zelená – 0%, zelená – méně než 1%, tmavě zelená – Švédsko 4%, Švýcarsko 7%. Šedá – informace nebyly k dispozici. Zdroj: Healthcare Business International 2019

Telemedicínské služby však nemusí pro své občany nakupovat jen stát, resp. veřejné zdravotní pojišťovny. Jejich dalšími klienty jsou například zaměstnavatelé a poskytovatelé služeb pracovního lékařství, soukromí poskytovatelé zdravotní péče, soukromé zdravotní pojišťovny, jako bonusovou službu je nabízejí i některé komerční pojišťovny. A samozřejmě samoplátci, i když v tomto případě je a zůstane poptávka podle Healthcare Business International spíše nízká, zvláště pokud je pro případného kliednta levnější zajít si k lékaři osobně.

Evropské státy však postupně svůj vztah k telemedicíně mění (o situaci v ČR si můžete přečíst například zde, zde a zde). Od letošního roku umožňuje za určitých podmínek hradit používání digitálních aplikací z veřejného zdravotního pojištění například Německo. Zároveň mají němečtí lékaři nabízet své konzultace také přes internet. Francie zavedla možnost úhrady některých služeb telemedicíny v září roku 2018. Oba zmíněné státy však k nastavení úhrad přistupují zatím poměrně opatrně. Nový koronavirus to však může změnit. Francouzský ministr zdravotnictví Oliver Veran  již oznámil, že vláda ve vztahu k telemedicíně některá úhradová pravidla uvolnila.

Helena Sedláčková

Text vyšel na portále Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.