Sto padesát miliard korun na silnice a železnice v příštím roce. Rozpočet fondu dopravní infrastruktury počítá i s miliardovými úvěry a projekty PPP

Vysoké tempto investic do dopravní infrastruktury je nutné pro kvalitní železnice a dálnice, zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády, která nedávno schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Většina investic by sice měla jít z národních zdrojů, ale fond si také půjčí a spoléhá i na větší spolupráci veřejného a soukromého sektoru (projekty PPP). A to jak u dálnic, tak v případě vysokorychlostních tratí. Konkrétně by například mělo jít o železniční spojení Praha letiště Václava Havla – Kladno nebo Nemanice – Ševětín.

Podle návrhu ministerstva dopravy by většina financování SFDI v částce 150, 1 miliard korun pro příští rok měla jít z národních zdrojů. Vedle toho má fond ale získat 26 miliard korun dluhovým financováním, prostřednictvím úvěrů od ministerstva finnací. Jak konstatuje návrh, dalším ze zdrojů se předpokládá i úvěr od Evropské investiční banky (EIB), kde už letos správní rada této instituce schválila financování pro Českou republiku až do výše 2,075 miliard euro. Úvěr od EIB se jeví přitom výhodněji i ve srovnání s výnosy státních dluhopisů, jak vyplývá z porovnání údajů z letošního května. Konkrétní parametry dluhového financování se budou vládě ke schválení předkládat. Takto získané finanční prostředky na dokrytí potřeb rozpočtu SFDI na rok 2024 se pak uvolní na financování investičních akcí.

Z evropských prostředků pak do rozpočtu SFDI přijde 32,1 miliardy korun. Vedle Operačního programu doprava hraje důležitou roli také Nástroj pro propojení Evropy takzvaný CEF (Connecting Europe Facility). Prostředky v tomto případě poskytuje na jednotlivé projekty přímo Evropská komise. Pro rok 2024 je v rozpočtu SFDI tak vyčleněno z CEF 2 celkem 7,2 miliard korun. Fond počítá ve svém rozpočtu a střednědobém výhledu také s využitím finančních prostředků v rámci RRF (Recovery and Resilience Facility), a to ve výši 1,3 miliardy korun pro rok 2024.  

Struktura užití prostředků rozpočtu SFDI na rok 2024 (v milionech korun)

* zaokrouhleno

Téměř 100 miliard korun by tak měly podle návrhu tvořit investice, neinvestiční výdaje pak asi 51 miliard. Rekordní částka by měla jít Ředitelství silnic a dálnic, a to 79 miliard korun, železnice dostanou asi 57,5 miliardy korun.

Výdaje dle objemově nejvýznamnějších příjemců v roce 2024 (v milionech korun)

* zaokrouhleno

Součástí rozpočtu pro příští rok je také střednědobý výhled na dva následující roky, tedy na 2025 a 2026. Důvodem pro jeho sestavení je především snaha zavést do systému financování dopravní infrastruktury další stabilizační prvek a vytvořit takové podmínky, které umožní investorům i dodavatelům lépe plánovat své zdroje a kapacity. V dokumentu se tak konstatuje, že je potřeba zajistit více prostředků v rozpočtu SFDI, protože jsou podmínkou pro splnění cílů ve vztahu k výstavbě hlavní infrastrukturní sítě silnic a železnic v souladu s programovým prohlášením vlády ČR a závazku ČR na dokončení sítě TEN-T do roku 2030. 

Spolupráce soukromého a veřejného sektoru funguje

K realizaci je v tomto období připravený značný objem jmenovitých investičních akcí a bude nutné odpovídajícím způsobem zajistit potřebné zdroje rozpočtu SFDI. S ohledem na tuto skutečnost pokračuje fond ve spolupráci s ministerstvem dopravy v zavádění nových způsobů financování. Tou je spolupráce soukromého a veřejného sekoru. V současné době probíhá na pilotním projektu dálnice D4, kde jde o nových 32 km a obnovu a dovybavení 16 km existujících 4pruhových úseků mezi Příbramí a Pískem. Vláda už schválila vyhodnocení dosavadního průběhu tohoto úseku a uložila ministru dopravy realizovat další kroky směřující k realizaci částí D35 Opatovec – Staré Město a Staré Město Mohelnice formou PPP projektu. 

Nezahálí ani Správa železnice. Ta ve spolupráci s ministerstvem dopravy a SFDI prověřila možnost realizace výstavby železniční infrastruktury metodou PPP u dvou pilotních projektů: Praha – letiště Václava Havla – Kladno a Nemanice – Ševětín. A jak dokument konstatuje, vhodným modelem pro oblast železnic se jeví přístup založený na platbách za dostupnost, což také odpovídá obdobným modelům ze zahraničí. S ohledem na tuto skutečnost se tak navrhuje realizovat oba nebo alespoň jeden z projektů formou PPP.

Celkový výstup studií proveditelnosti pak vede k následujícím závěrům: Metoda PPP u železničních projektů je obecně vhodná za podmínky, že na soukromý sektor není přenášeno riziko poptávky. „Poptávka je totiž dána především rozsahem objednávky veřejného sektoru a cena za železniční dopravní cestu neumožnuje dosáhnout návratnosti projektů,” píše se. 

Dále z něj plyne, že řízení dopravy není efektivní přenášet na soukromý sektor, celosíťové musí být ponecháno na Správě železnic. U každého projektu musí pak být specificky posuzována vhodnost přenosu liniových prvků, tedy zabezpečovací a sdělovací zařízení, trakce a podobně, na soukromého partnera. 

Správa železnic v dokumentu také konstatuje, že tento model je možné využít i na dalších připravovaných infrastrukturních projektech na železnici v Česku. Z hlediska časového rámce a připravenosti staveb tak ministerstvo dopravy navrhuje konkrétně prověřit studii proveditelnosti projektu zahrnující severojižní moravské propojení spojení mezi Rakvicemi, Brnem, Přerovem a Ostravou.

V rámci dokončení základní dálniční sítě, a také na základě zatím pozitivní zpětné vazby z realizace  D4 formou PPP a přípravy D35, pak resort dále navrhuje se zabývat společnou obdobnou studií proveditelnosti řešící vhodnost dostavby dálnic D0, D3 a D55 formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Aktuálně zvažovanými projekty (srpen 2023) realizované metodou PPP jsou: 

–      Dálnice D0

–      Dálnice D3

–      Dálnice D4

–      Dálnice D35

–      Dálnice D55

–      Železniční spojení Praha letiště Václava Havla – Kladno

–      Železniční spojení Nemanice – Ševětín

–      VRT Moravská brána (Prosenice – Hranice n. M. – Ostrava-Svinov)

–      VRT Jižní Morava (Modřice – Rakvice)

–      RS1 Brno – Přerov (modernizace stávající konvenční trati)

Monika Ginterová