Státní zástupkyně šíření lží o lidech nepovažuje za trestný čin, mají si zvyknout

Drahoš odmítá lež o penězích na kampaň Foto: archiv

Senátor Jiří Drahoš i Poslanec Patrik Nacher se stali terči fake news šířených na internetu. Drahoš dlouhodobě čelí lžím, které proti němu někdo skrytě a hromadně šíří na sociálních sítích i emailem jeho poslaneckým a senátním kolegům. Státní zastupitelství ale podle informací České justice odložilo trestní oznámení, které podal na konci loňského roku. Podobně je na tom poslanec Patrik Nacher, který trestní oznámení kvůli šíření lží o své osobě podal dokonce v době nouzového stavu.

Podle státní zástupkyně Lenky Klímové by zákonodárcům mělo stačit bránit se proti fake news vystoupeními na půdě parlamentu a s šířením lží musí počítat. S tím politici nesouhlasí a shodně tvrdí, že lež a pomluvu nikdy nemůžeme akceptovat jako přirozenou součást právního státu. Trestní oznámení na neznámého pachatele podal Drahoš na sklonku loňského roku k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1.

Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pachatelé používají anonymní sofistikované metody elektronické komunikace, a není proto možné je běžnými prostředky odhalit a bránit se soudní cestou v civilním řízení.
Kampaň proti Drahošovi v podobě nepravdivých informací se šířila zejména před druhým kolem voleb, kde byl jeho soupeřem Miloš Zeman. Řetězové emaily i lži na sociálních sítích se však šířily i dál v době, kdy se v létě roku 2018 rozhodl kandidovat do Senátu. „Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se neštítil vzít na volební kampaň 1 milion Kč od Nadace pro děti… Takový člověk obere děti a chtěl by být prezidentem,“ stojí mimo jiné v e-mailech. Že se jedná o lež, už například ověřil web Manipulátoři.cz, který se problematice šíření lží dlouhodobě věnuje. Státní zastupitelství však trestní oznámení založilo, aniž by jakkoli prověřilo oznámené jednání.

Státní zástupkyně Lenka Klímová v oficiálním přípise Drahošovi dokonce doporučila, aby se bránil sám například formou „prohlášení na půdě parlamentu“. Městské státní zastupitelství poté postup potvrdilo. „Pokud podatel učinil dobrovolné rozhodnutí aktivně se účastnit veřejného života, muselo mu být zároveň zřejmé, že v ten okamžik se stane terčem různých nepravdivých obvinění, smyšlenek apod., které jsou bohužel nezbytnou součástí aktivity na veřejném poli. Jako politicky činná osoba pak musí být srozuměn s tím, že nebude mít pouze příznivce, ale i mnoho odpůrců, mezi kterými bude mít jakákoliv negativní zpráva o jeho působení, až už pravdivá či ne, živné pole a snadno se rozšíří. Takové negativní zprávy však budou mít stěží vliv na jeho vážnost u těchto osob, neboť u nich v podstatě žádné vážnosti nepožívá,“ sdělila žalobkyně Drahošovi.

Žalobkyně: Politici musí snášet lži

Podobně dopadlo trestní oznámení poslance Patrika Nachera (za ANO). „Petr Hájek (s bývalým kancléřem jen shoda jmen) napsal, že roušky, které jsem rozdával do domovů seniorů, jsem vzal (tedy asi ukradl) z centrálních skladů. Hnusná a odporná lež, tak jsem se rozhodl bránit. Navíc v době nouzového stavu, kdy debata o ochranných pomůckách byla velmi velmi citlivá,“ vysvětlil podání trestního oznámení na sociální síti. Věc u OSSZ Praha 1 řešila opět žalobkyně Lenka Klímová.

Poslanec Patrik Nacher Foto: archiv PN

Ta v odpovědi dokonce sama potvrdila uvedla, že je objektivně zjevné, že autor pomluv na sociálních sítích šířil o Nacherovi nepravdu. „Na druhou stranu však nutno konstatovat, že se nejedná o údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost osoby u spoluobčanů,“ uvedla Klímová ve vyrozumění. V nouzovém stavu, kdy kolem dostupnosti ochranných pomůcek propukla v počátku mezi lidmi panika, by se kromě trestného činu pomluvy mohl šiřitel lži dopustit také trestného činu šíření poplašné zprávy. Podobně jako u Drahoše však Klímová argumentuje tím, že ve veřejné funkci je Nacher logicky vystaven většímu tlaku veřejnosti.

V takové roli musí poslanec podle žalobkyně snést vyšší míru různých nepravdivých obvinění a smyšlenek. Ty jsou podle státního zastupitelství „nezbytnou součástí aktivity na veřejném poli“. „Jsem v šoku – nechápu, na co tedy ten právní systém máme, když může státní zástupkyně říct, že se to sice stalo, ale nebude to nijak řešit neb je to nezbytnou součástí. Je to absolutní rezignace na jakoukoliv nápravu věci,“ reagoval Patrik Nacher.

V obou případech je přitom zcela evidentní, že se jedná o nepravdivé údaje šířené za účelem poškození jména a pověsti ústavních činitelů. Nejedná se tak o žádnou subjektivní kritiku, kterou jsou osoby veřejně činné podle soudů povinny ve větší míře snášet, ale o záměrné šíření lží.

Ústavní soud v minulosti opakovaně vyslovil názor, že je zásadní rozdíl mezi (byť neoprávněnou) kritikou, tedy subjektivním názorem, a šířením záměrně nepravdivých údajů. U těch žádná tolerance či přípustnost dovozována není. Má-li se zamezit dojmu, že si každý může beztrestně publikovat, co chce, bez ohledu na pravdivost či následky, a tudíž dalšímu rozmachu veřejného šíření lží a s tím související degradace základních lidských práv, je podle senátora Drahoše nezbytné ve veřejném zájmu požadovat řádné prošetřování těchto činů a případné potrestání pachatelů. „Jde o závažný problém, kterému současná společnost čelí. Nenávistné a lživé útoky, desinformační kampaně a fake news se v internetovém anonymním prostředí neustále stupňují. Považuji za nepřípustné, aby se staly přirozenou součástí naší kultury a svobody projevu.“

Eva Paseková

Text je převzat z portálu Česká justice, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.