Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na schválení svých výročních zpráv za roky 2015 až 2020 čekal až do letošního ledna. Místo Poslanecké sněmovny je tento týden ve čtvrtek nakonec schválil její hospodářský výbor. Podle poslance a předsedy výboru Ivana Adamce (ODS) takový postup umožnila změna jednacího řádu. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica na jednání výboru uvedl, že výroční zprávy byly řádně zpracovány a projednány jak ve státním fondu, tak dozorčí radou, vládou i sněmovním hospodářským výborem. „Všechny zprávy byly ověřeny nezávislým auditorem, výrok byl kladný bez jakýchkoliv nálezů,“ uvedl Hořelica. K projednání v Poslanecké sněmovně podle něj nedošlo kvůli jejímu vytížení.
Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky se v tomto konkrétním případě výroční zprávy SFDI považují za schválené už v případě jejich schválení na výboru – nemusí tak dále pokračovat na jednání pléna Poslanecké sněmovny.
Hořelica na jednání výboru shrnul za SFDI období od roku 2015 do roku 2020. Fond podle něj uvolnil do dopravní infrastruktury výdaje přesahující 542 miliard korun. Největšími příjemci byly státní firmy Ředitelství silnic a dálnic či Správa železnic. SFDI také v tomto období poskytl finanční prostředky na opravy a rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd. Od roku 2015 do letošního roku šlo podle Hořelici o více než 40 miliard korun. Finance plynuly také na chodníky, bezbariérová opatření, cyklostezky a křížení pro menší města a obce. Hlavní město Praha získává od SFDI kompenzaci za nevybudovaný pražský okruh.
Čerpání se podle SFDI daří
V roce 2015 se povedlo podle Zbyňka Hořelici dočerpat operační program Doprava. Čerpání podle něj činilo 91,5 miliardy korun. Podařilo se také přesunout část financí ze silnic na železnici. „Co se týče čerpání upraveného rozpočtu, pohybovalo se od 93 procent po až 99,5 procenta v posledních letech. Čerpání zejména u hlavních příjemců jde téměř ke sto procentům,“ uvedl ředitel SFDI.
Upřesnil také sumy, které za pět let putovaly k jednotlivým příjemcům, Ředitelství silnic a dálnic proinvestovalo 240 milionů korun, Správa železnic 259 milionů korun a Ředitelství vodních cest 3,6 miliardy. Hospodářský výbor jednotlivé výroční zprávy schválil bez výhrad.
Mohlo by vás zajímat
V letošním roce bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s výdaji 150,1 miliardy korun, 49,8 miliardy korun je určeno na neinvestiční výdaje a 100,3 miliardy korun na investiční výdaje. Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat 78,1 miliardy korun a Správa železnic 57,5 miliardy korun.
Část rozpočtu SFDI, 28,5 miliardy korun, by mělo být zajištěné z dluhového financování prostřednictvím úvěrů od ministerstva financí. V letošním roce by mělo dojít k dočerpání úvěru z roku 2023 a zbylá část má být podle materiálu k rozpočtu SFDI kryta novým úvěrem od resortu financí. „Jedním ze zdrojů se předpokládá úvěr od EIB, který přijme Česká republika zastoupená MF od EIB. Již v roce 2023 správní rada EIB schválila financování pro Českou republiku až do výše 2,075 miliardy eur,“ uvádí se v dokumentu.
Oslovení poslanci a členové sněmovního hospodářského výboru hodnotili činnost Státního fondu dopravní infrastruktury kladně. Na velmi dobré úrovni je například podle poslance a předsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Lochmana (STAN). „V posledních letech bylo nutné se vypořádat například s dopady pandemie Covid-19, což se podařilo. Doložit to můžeme především na pokračujícím vysokém tempu investic do dopravní infrastruktury, ač bylo v určitou dobu velmi složité finančně plánovat,“ sdělil Ekonomickému deníku s tím, že rozpočtově nemůžeme být v posledních letech nespokojení.
„Nárůst disponibilních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury je více než zřetelný, pokračovat by měl i v následujících letech,“ dodal. Upozornil ale na omezené finanční možnosti státu. Podle Lochmana je důležité se zaměřit na diverzifikaci zdrojů. Běžnou součástí úvah při přípravě financování velkých strategických staveb na silnici a na železnici jsou už podle něj například PPP projekty.
„Ohledně diverzifikace zdrojů komunikujeme i se zástupci opozice a cítím v této věci poměrně shodu. Kromě finančních souvislostí jsme se snažili v minulém roce vyřešit také formální překážky realizace klíčových staveb, což se dle mého názoru zdařilo v podobě novely takzvaného liniového zákona,“ konstatoval poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman. Doplnil, že věří, že v následujících letech dojde ke smazání zásadní část dlouhodobého infrastrukturního dluhu.
PPP projekty a dluhopisy
Podle poslance a předsedy sněmovního hospodářského výboru Ivana Adamce rostly v posledních letech rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury tak rychle, že je možné čekat problémy s jeho financováním, bude tak podle něj potřeba najít další zdroje. Jako další možnosti financování dopravní infrastruktury je podle něj možné využít PPP projekty, dluhopisy, anebo zapojit důchodové fondy a fondy pojišťoven. „Peníze tam leží na účtech a stát by je mohl za určitých podmínek využívat,“ poznamenal. Cílem je podle Adamce do deseti let dobudovat všechny páteřní komunikace v České republice. Hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury Adamec hodnotí podle svých slov velmi dobře, stejně tak jako schopnost SFDI vyčerpat přidělené finanční prostředky.
Státní fond dopravní infrastruktury operativně spravuje finanční prostředky, které získává, také podle vyjádření poslance a místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO). Dobře funguje podle něj i v rámci bezpečnostních programů pro obce, což zahrnuje chodníky, cyklostezky nebo různá křížení. „Tam je systém velmi dobrý a pomáhá bezpečnosti dopravy. Pozitivně vnímám také snahu o čerpání evropských prostředků. Naopak nedostatky vidím v oblasti nastavování norem a nových standardů,“ uvedl Martin Kolovratník.
Upřesnil, že jde o odpovědnost SFDI spravovat takzvané třídníky cen a cenové databáze a zde fond podle Kolovratníka nefunguje tak, jak má. „Aktualizace jsou často zpožděné. Prostor ke zlepšení vidím také v oblasti digitalizace projektování, nastavení norem a standardů BIM, vzdělávání a implementace FIDIC. Zde SFDI neplní svou roli tak, jak by měl,“ podotkl Kolovratník.
Kritický je Kolovratník k současnému využití alternativních zdrojů financování dopravy, konkrétně k půjčce od Evropské investiční banky. „Loňských 18 miliard korun nazvali kouzelným slůvkem pře-půjčka. A vytvořili stav, kdy doprava, jedna složka státu, dluží financím, druhé složce státu. Opticky snížili celkový deficit státního rozpočtu, aby se vešli pod slíbený limit,“ míní Kolovratník.
A v kritice pokračuje: „Již rok a půl mají lidé ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví připravené know-how, jak zapojit soukromé investiční a penzijní fondy a dále fondy ze zahraničí. Znám tu prezentaci z jara 2022. A SFDI společně s ministerstvem dopravy dodnes v této věci nic neudělalo a nedělá. Je to trestuhodně pomalý postup.“
Formu zpracování půjčky od EIB kritizuje také další z členů sněmovního hospodářského výboru, poslanec a předseda podvýboru pro ICT, digitální ekonomiku a telekomunikace Marek Novák (ANO). „Co se týká dalších vhodných forem financování výstavby dopravní infrastruktury, tak jednoznačně podporuji PPP. Dostavba dálnice D4 touto formou se blíží do pomyslného finále a ukazuje se, že i v českých podmínkách může spolupráce veřejného a soukromého sektoru fungovat dobře,“ sdělil.
Státní fond dopravní infrastruktury podle Nováka hospodaří s finančními prostředky dobře. Co je podle něj ale problematické, je výše státních investic do infrastruktury. Současná vláda podle něj není schopná zajistit potřebnou výši finančních prostředků, které odpovídají potřebám státních investorů. S přibývajícími projekty připravenými k zahájení výstavby bude ještě hůře, dodal.
„Například na letošní rok vláda Petra Fialy snížila rozpočet SFDI ve vazbě na úsporná opatření u investorských organizací Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic o čtyři miliardy korun. Je přitom velká lež, že se jedná o úsporné opatření, nejedná. Je to nucené snížení výše rozpočtu investorských organizací. Například Správa železnic požadovala o čtyři miliardy více pro zajištění základní provozuschopnosti železniční sítě,“ upozornil Marek Novák.
Tereza Čapková
