Vláda v tomto týdnu schválila návrh nařízení na prohlášení strategického významu ložisek lithia v oblasti Cínovce a Horního Slavkova. Co konkrétně to znamená? Podle ministerstva průmyslu to umožní využití zjednodušených povolovacích procesů, avšak nebude to jen tak. Na oplátku stát získá vliv na rozhodování o využití vydobytých nerostů.

„Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v Česku můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů. Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména z Číny a Jižní Ameriky,“ řekl ke schválenému nařízení ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Lithium je klíčovou surovinou pro výrobu baterií používaných v elektromobilech, elektronice nebo při ukládání přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Stát si chce budoucí nakládání s vytěženým lithiem ohlídat. Cílem je udržení celého zpracovatelského řetězce na českém území. Ministerstvo průmyslu deklaruje zájem „chránit ložisko před subjekty, které by mohly suroviny vyvážet bez přidané hodnoty pro českou ekonomiku.“

Nařízení vstoupí v platnost patnáctý den po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. „Označení zásob lithia jako ložisek strategického významu umožní státu aktivně ovlivňovat rozvoj těžby a zajistí, že lithium bude využito v souladu s dlouhodobými hospodářskými a ekologickými cíli země,“ doplnil vrchní ředitel sekce hospodářství na ministerstvu průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

Mohlo by vás zajímat

Miliardy navíc do státní kasy

Podle zmíněného nařízení vlády bude mít těžba lithia a dalších kovů pozitivní vliv na veřejné rozpočty. Předpokládaný příjem, tvořený úhradou za vydobyté nerosty, úhradami za těžební prostory, odvody za zaměstnance a daněmi, dosahuje 3,15 miliardy korun ročně. Státní rozpočet získá většinu této sumy, konkrétně něco přes 2,3 miliardy korun za rok.

Dalším přínosem pro Ústecký kraj, kde v nejbližších letech zaniknou tisíce pracovních míst v těžbě uhlí a uhelných elektrárnách, bude vytvoření 1800 přímých pracovních míst a až dalších 2000 pracovních míst v dodavatelském řetězci. „Projekt počítá s rekvalifikací pracovníků stávajících uhelných provozů a nabídce pracovních míst v novém průmyslovém odvětví,“ dodalo k tomu ministerstvo průmyslu.

Ministerstvo průmyslu připomíná, že na třech evidovaných výhradních ložiskách (Cínovec-jih, Cínovec-východ a Cínovec-severozápad), se nachází zhruba 1,13 milionu tun lithia. Současně lze ekonomicky využít až 323 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu. Zájemcem o těžbu v této lokalitě je podnik Geomet, který z 51 procent vlastní Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a zbývajících 49 procent má australský těžařský start-up European Metals Holdings (EMH).

Ložiskem strategického významu se má stát také mangan z hald u Chvaletic v Polabí, jak ministerstvo průmyslu nedávno navrhlo; tady se čeká na vypořádání připomínek. Za tímto projektem stojí kanadští investoři ze společnosti Euro Manganese, jejich cílem je produkovat 50 tisíc tun manganu ročně. Zájem o mangan ve světě roste v souvislosti s jeho využitím v lithium-iontových bateriích.

Velké plány, které nabírají zpoždění

Plánovaná těžba v oblasti Cínovce je nejambicióznějším těžebním záměrem na českém území. Společný podnik ČEZ a EMH se chystá do těžby a zpracování lithia investovat zhruba 15 miliard korun. Záměr EMH počítá s produkcí 4225 tun čistého lithia ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě. Samotná těžba měla začít na přelomu let 2026 a 2027, ale to už se nezdá být reálné.

Povolovací řízení se totiž výrazně protáhla. Ani po skoro čtyřech letech od zahájení procesu posouzení dopadu na životní prostředí (EIA), který předchází územnímu a stavebnímu řízení, stále Geomet nemá kladné stanovisko k záměru. Podle stavu projektu na Informačním systému EIA dosud není hotova ani podrobná dokumentace o dopadech záměru. Projekt tak už oproti původním plánům nabral výrazné zpoždění.

Zatímco australská EMH ve svých vyjádřeních hovoří o možné těžbě v Krušnohoří s povinným optimismem a nedávno zmínila možnost vyšší roční produkce kovu, ČEZ stále odkládá závazné rozhodnutí o investici do dolu a zpracovatelského závodu. Podle posledních informací padne nejdříve v letošním roce.

Co se týká možného využití lithia z odkališť u Horního Slavkova, příslušná práva získala firma Sanaka Industry vlastněná z 51 procent investiční skupinou RSJ. Již v minulých letech také získala řadu povolení, včetně stavebního rozhodnutí pro stavbu separační linky. Projekt se však z nejasných důvodů „zasekl“ a v posledních třech letech se nijak neposunul k zahájení produkce lithia.