Povinnost denně hlásit do centrální evidence účtů vznik nebo změny účtů, které pro obyvatele a firmy vedou banky, se rozšíří o další instituce. To zasáhne vydavatele elektronických peněz i poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Denní hlášení České národní bance se rovněž rozšíří o údaje o pronajatých bezpečnostních schránkách. Stát takto dostává desítky milionů záznamů o účtech, stojí ve zprávě k návrhu novely vyhlášky.

Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky k provedení zákona o centrální evidenci účtů. Vyhláška ponechává povinnost předávat do evidence státu identifikátory datových schránek a jejich změny.

Centrální evidence účtů je centrální databází základních informací o účtech vedených úvěrovými institucemi pro jejich klienty, tedy pro fyzické nebo právnické osoby či jiné uspořádání (např. svěřenské fondy). Provozovatelem CEÚ je ČNB, uvádí se v důvodové zprávě.

[mn_protected]

„V České republice je takový registr v provozu již od 1. 1. 2018, dochází pouze k menším úpravám zákona tak, aby bylo dosaženo souladu s požadavky směrnice,“ vysvětluje důvodová zpráva.  Nově přidané údaje jsou transpozicí V. směrnice Evropské Komise, tzv. směrnice AML.

Mohlo by vás zajímat

Je to evidence pro policii, celníky i tajné služby

Proč stát denně dostává informace o bankovních účtech obyvatel a firem a jejich změnách? „Účelem CEÚ je podpořit činnost Finančního analytického úřadu, orgánů činných v trestním řízení, zpravodajských služeb, Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky. CEÚ poskytuje oprávněným žadatelům na základě jejich žádostí přehled účtů, které jsou vedeny u úvěrových institucí v České republice k osobám, které jsou předmětem jejich zájmu při výkonu jejich působnosti,“ odpovídá na otázku důvodová zpráva k novele vyhlášky.

Co se změní? Stejně jako dnes musí pracovníci bankovních a úvěrových institucí posílat do evidence denní výkazy o vedených účtech, konkrétně číslo účtu, identifikaci klienta a datum zřízení nebo změny, budou muset totéž činit v případě zřízení nebo změny údajů bezpečnostní schránky.

Banky předaly desítky milionů dat o účtech

Současně se rozšíří okruh osob povinných tato hlášení státu denně podávat, a to o poskytovatele platebních služeb, ale jen o ty, kteří vedou účty IBAN. Dále stát nově žádá, aby mu byly denní výkazy zasílány v nové formě, čemuž budou muset instituce přizpůsobit systémy. „Podle informací ČBA jednotlivé banky odhadují náklady na implementaci změn nejčastěji v řádu 50-150 tis na banku, v ojedinělých případech se jedná o náklady vyšší v řádu milion Kč. V případě jedné banky, ve vazbě na problematiku skutečných vlastníků, jsou odhadované náklady 20 milionů Kč,“ odkazuje důvodová zpráva k informacím České bankovní asociace.

Podle důvodové zprávy není ke shromažďování dat v původním formátu dále důvod. „Důvodem dřívějšího odlišného režimu byla technická omezení pro prvotní naplnění databáze CEÚ robustním objemem dat v řádu desítek milionů záznamů předávaných (velkými) úvěrovými institucemi. Tato technická omezení pro předání ,nových platných údajů´ již tedy nemají opodstatnění,“ stojí v důvodové zprávě.

Zásah malých i elektronických peněz

Změna ale rovněž zasáhne vydavatele elektronických peněz: „Další finanční dopad bude na nebankovní platební instituce – poskytovatele platebních služeb, pokud vedou účty označené IBAN, kteří nově také budou mít povinnost tyto účty do evidence oznamovat (instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu),“ uvádí se v důvodové zprávě.

Úplný návrh je zde.

Podle zprávy byl návrh novely vyhlášky konzultován s Českou bankovní asociací, Asociací družstevních záložen, Asociací úvěrových institucí a Asociací poskytovatelů platebních služeb. Pro všechny uvedené služby zvolila vyhláška souhrnný název „instituce“ bez další definice.

Účel hlášení ani podmínky k přístupu k evidenci se podle důvodové zprávy a podle návrhu nijak nemění. „Nemění se ani účel využití těchto údajů, resp. působnost příslušných orgánů veřejné moci. Z hlediska oprávnění subjektů údajů zůstává zachována stávající koncepce zákona o CEÚ,“ uvádí se také v důvodové zprávě.

[/mn_protected]

Irena Válová