INZERCE

Bioplynová stanice. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Stát od nás vybírá daně nefér způsobem, stěžují si majitelé bioplynových stanic

Majitelé bioplynových stanic si stěžují na nefér přístup státu. Celní správa totiž začala v posledních letech vybírat daň z vyrobeného bioplynu, který je pouhým meziproduktem při výrobě elektřiny a tepla. Majitelé bioplynek nenašli zastání ani u soudu, který dal za pravdu celní správě. Oborové sdružení CZ Biom přesto nepovažuje věc za uzavřenou a chce se domoct osvobození od daně ze spotřeby plynu.

Problém s daní začal až v roce 2021, kdy přestalo platit osvobození od daně pro pohon motorů. Původně bylo toto opatření zacíleno na využití bioplynu v dopravě. Jenže celníci usoudili, že kogenerační jednotky spalující bioplyn jsou svým způsobem také motor a začali daň vybírat i od majitelů bioplynových stanice nesouviselo. Praxe se ustálila tak, že přibližně polovina bioplynu je zdaňována sazbou 30,60 koruny za MWh.

„Obor trpí častými kontrolami, administrativou správních řízení a soudních procesů. nyní se čeká na výrok nejvyššího soudu, který by měl celou záležitost rozseknout. Doposud dva krajské soudní procesy skončily zamítnutím naší žaloby, což bylo dáno spíš tím, že krajský soud se nechtěl pouštět do vysvětlení záměru zákona a úmyslu zákonodárce zdanit bioplyn v rámci ekologických daní,“ uvádí ke spornému výběru daně sdružení CZ Biom. Podle sdružení je to podobně absurdní výklad zákona, jako kdyby museli lidé platit daň z elektřiny vyrobené v autě a použité k pohonu autorádia.

Od daně z plynu je výslovně osvobozen bioplyn použitý k výrobě elektřiny. „Celní správa zdaňuje na základě podle mě chybného výkladu bioplyn, ze kterého vzniká teplo. Praktickým důsledkem postupu celníků je, že se daní i bioplyn, ze kterého prací motoru vzniká teplot, které uniká do okolí a nelze ho měřit. Daň je tak vypočítána na základě účinnosti motoru a farmáři musí platit daň z něčeho, z čeho nemají žádný příjem a z něčeho, co ani nikomu neškodí. Nejde přitom o zanedbatelné částky, jde o vyšší statisíce korun ročně,“ upozornil advokát Luděk Šikola z kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Bioplynová stanice, ilustrační snímek. Foto: Agentura API

Někteří majitelé bioplynových stanic se pokusili bránit odvoláním se ke Generálnímu ředitelství cel (GŘC) nebo k soudu. Jenže ani zde neuspěli. Ekonomický deník má k dispozici rozhodnutí GŘC ve sporu o platbu daně s podnikem Agro Slatiny a také rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (pobočka v Pardubicích) ve sporu celní správy s podnikem Agro Liboměřice. Podle obou rozhodnutí je osvobozen od daně pouze bioplyn použitý k výrobě elektřiny. Naopak bioplyn použitý k výrobě tepla nebo mařený bez užitku dani podléhá.

Argumentaci, že teplo ze spalování bioplynu není využito a Agro Slatiny z něj nemá žádný ekonomický prospěch, GŘC neuznalo. „Uvedené nahlížení odvolatele na vyrobené teplo a jeho omezené využívání je pro správu daně z plynu zcela bezpředmětné, neboť je nesporné, že technologie produkuje teplo, které je využitelné např. prostřednictvím vedení k vytápění objektů, přičemž je subjektivním a z pohledu zdanění irelevantním rozhodnutím odvolatele, zda je k tomuto účelu využije,“ uvádí se v rozhodnutí GŘC.

„Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci zdanění bioplynu se jedná o standardní zdanění podle směrnice a nejedná se o nesprávnou aplikaci zákona. Dále lze uvést, že do konce roku 2020 bylo bioplynovým stanicím skutečně přiznáváno daňové zvýhodnění. Nicméně s ukončením programu podpory biopaliv, tedy od 1.1.2021, se vrátil přístup do stavu, který povinně vyplývá ze směrnice 2003/96/ES, což jsme ze strany Ministerstva financí i Generálního ředitelství cel opakovaně příslušným daňovým subjektům zdůrazňovali,“ odpověděl Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Problém se týká poměrně velkého počtu firem. Česká bioplynová asociace na svém webu uvádí, že se v Česku nachází 530 bioplynových stanic o celkovém elektrickém výkonu 380 MW. Každý rok vyrobí okolo 2,6 TWh elektrické energie, což stačí na pokrytí zhruba čtyř procent roční spotřeby elektřiny v ČR. Jedná se hlavně zemědělské bioplynky, vedle nich vznikly také desítky zdrojů na energetické využití odpadních plynů a důlního plynu.

V posledních letech roste zájem o alternativní využití bioplynu. Majitelé bioplynových stanic už z něj nevyrábějí elektřinu, ale po vyčištění jej jako biometan dodávají do veřejné plynovodní sítě. Zatím bylo dokončeno osm takových zařízení, které ročně dodají do sítě zhruba 13,5 milionu m3 biometanu. Potenciál výroby biometanu je mnohem větší; asociace CZ Biom uvádí, že v roce 2030 by se mohlo v Česku vyrobit až 700 milionů m3 obnovitelného metanu.

David Tramba