INZERCE

Stát není schopen zjistit, kdo v ČR ovlivňuje zákony a vést legislativní stopu

Český stát není schopen zajistit, aby byli obyvatelé informováni, kdo v České republice ovlivňuje obsah legislativy a tvorbu zákonů. Tzv. legislativní stopa je podle ministerstva financí technicky „neproveditelná“ a není jasné, kdo a jak ji má vést. Podle ministerstva vnitra jde o neexistující právní institut. Také ministerstvo zdravotnictví žádá o přesný popis, kdo a jak má zásahy lobbistů registrovat.

Předkladatel všechny zásadní připomínky i doporučení odmítá a odpovídá Hlavou XXII: Bude záležet na tom, kdo bude legislativní stopu vytvářet.  Vyplývá to z připomínkového řízení  k novelám zákonů v souvislosti se zákonem o lobbingu.

Například podle ministerstva financí je vytvoření legislativní stopy za současných podmínek zhola nemožné: „Navržená úprava je v současné podobě legislativního procesu v zásadě neproveditelná, neboť není možno vést legislativní stopu po celou dobu legislativního procesu. Je například možné, že se k zákonu sejde ohledně uplatňovaných připomínek náměstek pro řízení sekce z připomínkového místa s lobbistou a není v silách předkladatele, aby zjistil, že k takové schůzce došlo,“ uvádějí finance v rámci připomínkového procesu.

Kdo zajistí stopu při více zákonech?

Podle předkládací zprávy k novele zákonů v souvislosti se zákonem o lobbingu má lobbistická stopa obsahovat jmenný seznam všech lobbistů, kteří byli zapojeni
do procesu tvorby právního předpisu. „Bude obsahovat také datum, kdy k lobbování došlo,
a přesné vymezení, kterých věcí v návrhu právního předpisu se lobbování týkalo. Zaznamenání lobbistické stopy tak napomůže identifikaci konkrétních zájmových skupin
a lobbistů, kteří se podíleli na tvorbě právní úpravy. Veřejnosti bude umožněno sledovat údaje o lobbistické stopě k návrhu právního předpisu v průběhu legislativního procesu,“ uvádí se doslova v předkládací zprávě.

Podle ministerstva financí vůbec není zřejmé, jak bude zajištěno řádné přiřazování informací o lobbingu ke správnému návrhu právního předpisu, když určitý problém bude předmětem více různých návrhů právních předpisů.  „Není ani zřejmé, jak by procesně tato úprava měla fungovat v rámci připomínkových řízení nebo projednávání návrhu zákona na vládě, v Poslanecké sněmovně či Senátu, tj. jak a kdo a na základě jakých informací by měl povinnost tuto lobbistickou stopu vytvářet, zaznamenávat a předávat dále. V materiálu zásadně postrádáme alespoň rámcové naznačení toho, jak bude právní úprava promítnuta do Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády, a to zejména z pohledu předkladatele (zpracovatele) návrhu z hlediska konkrétního postupu a rozsahu odpovědnosti za zpracování legislativní stopy,“ uvádí ministerstvo financí.

Jména lobbistů a názvy firem vyjdou ve Sbírce?

Ministerstvo financí rovněž upozorňuje, že pokud by jako podklad pro vytvoření legislativní stopy měly sloužit ze zákona povinné zprávy samotných lobbyistů, tak by se legislativní proces včetně transpozice evropské legislativy zadrhl. Zprávy lobbyistů mají být totiž předkládány čtvrtletně. Další problém, na který finance  poukazují, je zapsání osobních údajů o lobbyistovi do zákona a jejich zveřejnění ve Sbírce zákonů spolu se zákonem: „Nepovažujeme ani za účelné, aby osobní údaje byly uveřejněny ve Sbírce zákonů v zásadě navždy. Takovou úpravu nepovažujeme za zcela souladnou s principy, na kterých stojí nařízení GDPR,“ reaguje ministerstvo financí. Navrhovatel novel, kterým je Úřad vlády ČR, totiž…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová