Podniky by neměly „dělat digitalizaci pro digitalizaci“ a pouštět se bezhlavě do finančně nákladných projektů. Nejprve si musejí stanovit cíl, kterého chtějí dosáhnout. Tímto cílem může být analýza velkého množství dat pro strategická rozhodnutí, rychlá a efektivní komunikace se zákazníky, snížení emisní stopy či zmenšení zmetkovosti ve výrobě, uvedl Petr Filipi ve svém vystoupení na sympoziu Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce.
Ředitel odboru digitalizace a internetu v sekci fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi upozornil i na další úskalí digitalizace v podnikovém prostředí. „Dalším důležitým aspektem je ten, že e společnostech, které některé své procesy digitalizují, dochází k nedostatečné komunikaci této digitalizace mezi řádovými zaměstnanci. Setkali jsme se s tím, že v některé firmě pořídili špičkové technologie, ale neuměli zaměstnancům dostatečně sdělit, jak s nimi mají nakládat. S digitální transformací je nutné transformovat i firemní kulturu,“ řekl Filipi.
Stát je připraven digitalizaci českých podniků finančně podpořit, a to docela štědře. Na podporu digitalizace je v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) do roku 2027 připraveno 6,7 miliardy korun. Vedle toho je v Národním plánu obnovy vyhrazena na digitalizaci podniků částka ve výši 2,2 miliardy korun.
Dotační podpora je dostupná bez ohledu na to, zda se digitalizace týká výroby, logistiky, kybernetické bezpečnosti či jiné oblasti. Zacílena je na malé a střední podniky. Peníze z OP TAK mohou jít také na školení zaměstnanců se zaměřením na nové technologie. „Nestačí nám, že se někde nakoupí nové počítače nebo si uloží data do cloudu. Chceme vidět, že se firma někam posune,“ doplnil Petr Filipi.
Co se týká dotací z OP TAK, ministerstvo prozatím přijalo 640 projektů. Požadovaná výše dotací v součtu dosahuje 2,2 miliardy korun, tedy něco okolo 3 milionů v průměru na jeden projekt. „Dělali jsme si analýzu, co firmy v realizovaných projektech řeší. Nejvíc projektů se týká informačních systému, kybernetické bezpečnosti, logistiky. Snažíme se analyzovat, co všechno si žadatelé představují pod pojmem umělá inteligence,“ řekl Petr Filipi. Umělá inteligence se totiž překvapivě objevuje ve skoro 32 procentech předložených projektů.
Větší projekty by se měly objevit ve výzvě„Digitální podnik – Technologie 4.0,“ která zahrnuje také oblast robotizace, pořízení nových technologických zařízení a vybavení a internetu věcí (IoT). Tato výzva bude na základě rozhodnutí ministerstva prodloužena do poloviny března. Financování bude směřovat také na vývoj softwaru, která bude podporována v rámci programu Aplikace.
Petr Filipi se dále ve svém vystoupení zaměřil na digitální infrastrukturu. „Co se týká pokrytí internetem o rychlosti od 30 Mb/s, tak je Česká republika nad průměrem Evropské unie. Podstatně horší situace je u gigabitových přípojek a optických sítí, kde zaostáváme za průměrem,“ upozornil Filipi a dodal, že v řadě venkovských oblastí dodnes nejsou dostupné sítě s rychlostí aspoň 100 Mb/s.
V minulém programovém období let 2014 až 2020 (program OPPIK) se podařilo budovat přípojky k internetu s minimální rychlostí 100 Mb/s na 18 472 adresních místech. Objem dotací v součtu dosáhl 800 milionů korun. V rámci Národního plánu obnovy se v plánu do roku 2025 vybudovat přípojky na 32 669 adresních místech, přičemž minimální rychlost bude 1 Gb/s. Připraveny na to jsou dotace v objemu 3,8 miliardy korun. Adresní místo přitom není jedna domácnost, často se jedná o celý bytový dům.
Budovaní rychlého připojení k internetu bude stát podporovat také z programu OP TAK. Alokace zde dosahuje téměř 5 miliard korun, míra veřejné podpory může dosáhnout až 75 procent nákladů. Miliardové dotace stát nasměroval také do digitalizace technických map. „Tuto agendu vnímám to jako jeden z největších IT projektů v historii, co se týká státní správy. Díky němu bude mít Česká republika celistvou mapu technické a dopravní infrastruktury. Digitalizace technickým map by měla zjednodušit povolovací procesy, investoři se tak budou moci podívat, kudy vede jimi požadovaná infrastruktura,“ zmínil Petr Filipi.
Na sympoziu vystoupil také vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který za velký deficit považuje to, že nemáme ani současné lidi v produktivním věku natrénované na dovednosti, které jsou potřeba. Podle průzkumu navíc podle něj až 80 procent lidí v produktivním věku necítí potřebu se během své pracovní kariéry vzdělávat. „Pokud si lidi nevychováme u nás a nenabídneme jim adekvátní prostředí pro jejich realizaci, tak odejdou dělat do IT firem jinde v Evropě, anebo do Spojených států, pokud bude jejich ekosystém lepší,“ řekl Bartoš.
Podnikatel a investor Ondřej Tomek vidí příčiny potíží v „extrémně velké přepolitizovanosti Evropské unie a naivitě některých politiků, kteří si myslí, že vědí, co dělají“. Za posledních dvacet let podle Tomka došlo k razantní změně způsobu financování růstového průmyslu. Evropa využívá ve velké míře bankovní úvěry, Spojené státy kapitálový trh, a tak nemusí podle Tomka tolik řešit výši úrokových sazeb. Evropský trh ale podle Tomka ovlivňují i jiné věci, než jen kapitál, třeba otevřenost samotného trhu nebo jazyková bariéra.
Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal vypíchnul v rámci panelové diskuze příklady ze Španělska a Polska. „Mají digitální strategii, kterou implementují, v rámci Národního plánu obnovy si vybudovali prioritu digitální ekonomiky a podporují ji formou sendboxů v oblasti AI.“ Kde se České republice daří, je podle Hanzala oblast exportu. Současně dodal, že z hlediska nárůstu podílů oboru ICT na HDP Česko ve srovnání s ostatními zeměmi EU zaostává.
(red)
