Starostové jsou nuceni čím dál víc šetřit energiemi, pomáhá jim v tom moderní technika

Vodovodní kohoutek. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Se zvýšenými požadavky na šetření energiemi nejen z ekonomických, ale čím dál více i enviromentálních důvodů, se potýká vedení všech obcí a měst. Zdaleka už nestačí jen zateplené budovy úřadů, škol a školek a nákup energií na burze za co nejvýhodnější cenu. Obce zřizují posty energetiků, po nichž požadují, aby měli dokonalý přehled o aktuálních spotřebách městských budov a mnohdy také u podřízených organizací. Doba odečtů stavu měřidel jednou za rok je dávno překonána.

Online monitoring energií umožňuje rychle odhalit případné havárie i tam, kde nejsou vidět. Například v Chrudimi osadili vodovodní rozvody ve školách a v domě dětí a mládeže měřiči spotřeby, které v sobě mají baterie a odesílají několikrát denně informace o spotřebě vody v daném objektu. „Přicházím do kanceláře kolem šesté ráno a podívám se na informace ze systému. V některých objektech máme byty pro školníka, takže v noci tam nějaká malá spotřeba může být. Ale když vidím, že je nějaká velká výchylka, informuji právě toho školníka, že se někde něco stalo a je potřeba se na to podívat. Stejné je to i v případě objektů, kde školník není, tam informujeme správce. Má to velkou výhodu v tom, že se o případné havárii dozvíme i o víkendu nebo o prázdninách, takže můžeme hned reagovat a zabránit větším, nejen finančním, škodám,“ řekl na 11. ročníku konference “Energetický management pro veřejnou správu“, kterou pořádala společnost B.I.D. Services, energetický manažer Chrudimi Zdeněk Pavlík.

Měřiče byly před dvěma lety nainstalovány v mateřské, základní a základní umělecké škole, loni se počet monitorovaných objektů rozšířil i na městský úřad.

Větší města potřebují automatizovanou kontrolu spotřeby

Větší města spravující řádově větší množství budov si však s takovou kontrolou svých odběrných míst nevystačí. Zde je prostor pro automatizované softwarové systémy vyhodnocující dění v zájmových objektech a poskytujících online informace nejen o průběžném stavu, ale především o případných incidentech. Například město Brno už několik let takový systém využívá a letos se ho rozhodlo rozšířit. „Budeme sledovat 40.000 odběrných míst s jednodenním zpožděním. Budeme tak mít informace o tom, co se s energiemi v Brně děje. Navíc – pokud svěříme některým subjektům do péče náš městský majetek, budeme požadovat, aby byla i tato odběrná místa do systému EM zapojena,“ řekl na konferenci vedoucí oddělení motivačních programů brněnského magistrátu Martin Košťál. Pod energetickou kontrolou jsou v Brně nejen úřední budovy a školy, ale i například hřbitovy.

„Pro monitoring a vyhodnocování dat je využíván energetický informační systém EnergyBroker. Tento informační systém slouží především pro hlídání spotřeb a nákladů za energie, zaměřuje se na zefektivnění způsobu vytápění budov. Analyzuje případné  výkyvy ve spotřebě energie, kontroluje plnění legislativních požadavků. Spolu s výstupy z prohlídek objektů a zhodnocení současného energetického stavu budov slouží k vytvoření návrhů na energeticky úsporná opatření, která by měla být u objektu realizována,“ uvádí se na stránkách magistrátu věnovaných energetickým úsporám. Na prvním místě důvodů pro zavedení tohoto systému je uveden zájem o “komplexní přehled o spotřebách a nákladech za energie“. Podle Košťála je na magistrátu se systémem spokojenost a proto on a jeho kolegové nabízí i samostatným městským částem možnost do jeho zapojení. Košťál na systému oceňuje jeho přehlednost a možnost okamžitého zjištění výkyvů ve spotřebě či závad.

Podle Ondřeje Grohara, který za systémem EnergyBroker stojí, je právě rychlý přehled pro správce energetického managementu jedna z nejdůležitějších věcí, které zaměstnanci úřadů potřebují. „Naším cílem je co nejvíce zjednodušit uživatelům práci s daty, které umíme monitorovat a vyhodnocovat. Chápeme, že úředníky nezajímají detaily, ale chtějí mít vizuální informace o tom, jestli je všechno v pořádku či ne,“ řekl Grohar. Podle něj je pro kohokoliv, kdo zvažuje zavést systém energetického managementu nejdůležitější stanovit si, co od tohoto systému či aplikace očekává. „Když jednáme se zástupci měst a obcí o tom, v čem jim můžeme pomoci, nejlépe se to ukazuje na konkrétních příkladech. Proto jsme schopni předvést funkčnost našeho systému na konkrétních budovách ve městě a přímo na jim známých podmínkách budov prezentovat potenciál úspory energie, finančních prostředků ,“ řekl Grohar, jehož firma poskytuje své služby 66 městům a obcím. Posledním „přírůstkem“ je Frýdek-Místek, jehož zástupci podepsali smlouvu 17. ledna.
Firma vyvinula Chytrou platformu pro obce a města s názvem KUBIA. „Vizionářské pojetí projektu zajišťuje jednoduchý a moderní přístup k potřeným informacím. Díky společné datové základně je schopna platforma nabídnout i ostatní oblastí řízení. Umožňuje přehledně kontrolovat také rozpočtované prostředky na danou energetickou oblast v porovnání s aktuální spotřebou. Úředníkům systém umožňuje jednoduché rozúčtování skutečně spotřebovaných energií ve všech bytových i nebytových prostorách,“ říká Grohar. Sytém navíc umí posoudit správnost faktur od dodavatelů a to vše v automatizovaném režimu. „KUBIA také online propočítává, zda a kolik by se dalo ušetřit v případě změny dodavatele energií s ohledem na aktuální ceny na burze, hlídá termíny revizí jednotlivých zařízení a další legislativní povinnosti,“ dodal Grohar.

 

Ukázka ze systému KUBIA, jak jej vidí pověřený úředník. Foto: www.ensystra.cz

Výstupy systému lze navíc aplikovat na webové stránky daného města, takže veřejnost může mít přehled o tom, která instituce jak hospodaří.

O tom, že oblast úspor energií je horkým trendem nejen dneška, ale hlavně budoucnosti, svědčí také zaměření některých velkých firem tímto směrem. Zrovna dnes bude svých pět let na scéně bilancovat společnost ČEZ ESCO, která se specializuje na energeticky úsporné projekty. ČEZ ESCO má nyní v Česko a na Slovensku 16 dceřiných společností, po pěti letech jeho existence se roční tržby za nekomodity vyhouply na částku přesahující 6 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) na více než 500 milionů korun (odhad za rok 2019).

Paralelní tým „ESCO International“ řídí 47 dceřiných společností v Německu, Polsku a Rumunsku. Tržby ESCO společností v těchto zemích dosáhly loni odhadem více než 16 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) přesáhl 850 milionů korun. Celkově tak všechny ESCO společnosti přispějí ČEZ odhadem přes 22 miliard korun na tržbách a téměř 1,4 miliardy korun na EBITDA.

Jiří Reichl