Čistá mzda je v Česku poloviční oproti Německu, doháníme tak aspoň Slovinsko

Chcete nejprve tu dobrou zprávu? Podle studie Mazars CEE Tax Guide dosahuje průměrná hrubá mzda českých zaměstnanců 1683 eur (40 324 korun), což je o desítky procent vyšší hodnota než v jiných zemích Visegrádské čtyřky. Ta špatná zní, že čistý příjem průměrného českého zaměstnance je na polovině toho, co bere jeho protějšek v Německu či Rakousku. Společnost Mazars to uvedla v nové analýze mezd a daňové zátěže CEE Tax Guide.

V korunovém vyjádření vzrostla hrubá mzda v Česku o 7,5 procenta. Polsko reportovalo nejvyšší růst hrubé mzdy ze zemí V4 – o 11 procent, na Slovensku to bylo o 9 procent a v Maďarsku o 6 procent meziročně více. Růst však není automaticky garantovaný – například v Německu a Slovinsku nominální průměrné mzdy oproti loňsku klesly. Co se týká výše průměrné čisté mzdy bezdětných zaměstnanců, Slovinsko ztratilo náskok a je na tom teď skoro stejně jako Česko a Estonsko.

Studie Mazars dále uvádí, kolik zaměstnancům zůstane po odvodu daní a důchodového a nemocenského pojištění. Ukazuje se, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy zhruba podobný. Čistá mzda bezdětných zaměstnanců se pohybuje okolo 60 procent výše superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je na Slovensku a v Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.

Srovnání měsíčního příjmu zaměstnanců (v eurech)

Studie dále uvádí, že výše daní z příjmů se v posledních letech v průměru snížila, nicméně v jednotlivých zemích se značně liší. Polovina sledovaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, sazby se pohybují v rozmezí od 10 do 20 procent (Bulharsko a Rumunsko mají sazbu 10 procent, Maďarsko 15). Ostatní země dávají přednost progresivním sazbám daně. Konkrétně v Rakousku, Německu, Slovinsku mohou horní sazby daně dosahovat až 50 procent z hrubé mzdy.

Česká republika je někde uprostřed; na většinu zaměstnanců se vztahuje daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent, jen u nejvyšších příjmů sazba roste na 23 procent. „Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,” upozornil vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Nově totiž vyšší sazba postihne již příjmy převyšující trojnásobek průměrné mzdy.

Základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje typicky mezi 19 a 22 procenty, Česká republika se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje. Naopak základní sazbu DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku lze označit za nebývale vysokou. Estonsko či Bosna a Hercegovina mají jen jednu sazbu DPH, naopak v Chorvatsku, Lotyšsku a na Ukrajině mají čtyři různé sazby této daně.

Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.

(dtr)