Správa železnic vypsala soutěž na projekt železnice Ruzyně-Kladno. Předpokládaná cena je 115 miliónů. Letiště trasa zatím míjí

Vizualizace nové trati tzv. Buštěhradské dráhy. Repro: mdcr.cz

Až sto patnáct miliónů korun bez DPH může podle předpokladů Správy železnic stát projektová dokumentace ke stavbě železnice mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Jde o část trati, která by v budoucnu měla zrychlit cesty na a z ruzyňského letiště. Soutěž ale zatím neřeší možnost přímého napojení Kladna s Letištěm Václava Havla.

Správa železnic vypsala na konci února soutěž na projekt železnice do Ruzyně a do Kladna. Leckterý čtenář-cestoval by s radostí vydechl, že se mu v dohledné době konečně podaří dojet na nejvytíženější letecký terminál rychle a komfortně. Ale zatím bohužel. Jde zatím o trať mezi stanicemi Praha-Ruzyně a Kladno. S napojením na letiště tento projekt nepočítá. Přihlášky je možné podávat do prvního dubna. Výzva je zveřejněna zde.

Nově vypsaná veřejná zakázka Správy železnic (SŽ) nese název „Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo)“ a jejím účelem je zvýšení kapacity stávající dráhy mezi stanicemi Praha-Ruzyně a Kladno. K tomu má dojít především zdvoukolejněním trati. Podle předpokladů SŽ má spolu s dalšími stavbami ramene Praha – Kladno dojít ke zvýšení atraktivity trati a zvýšení podílu železnice na přepravním trhu. Dalším cílem projektu je „zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, odstranění technicky nevyhovujícího stavu železniční dopravní cesty (vyžilá technická a technologická zařízení)“, atd. Dále pak snížení objemu prostředků nutných na zajištění provozuschopnosti dráhy, snížení hlukové emise způsobované železničním provozem pod zákonné limity a zlepšení architektonické atraktivity trati (zejména ve stanicích a na zastávce).

Úvodní strana pokynů pro dodavatele. Repro: ED

Nejprve bude hodnocena jako dílčí hodnotící kritérium nabídková cena bez DPH. Nabídce s nejnižší cenou bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám pak bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem čísla 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k nabídce hodnocené.

Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla je jedním z největších dopravních projektů v České republice. Projekt reprezentuje nezbytnou infrastrukturní odpověď na předpokládaný rozvoj letecké dopravy. Její význam spočívá také v tom, že by mělo zařadit hlavní město i Kladno mezi moderní evropské aglomerace s železničním napojením letiště.

SŽ zatím nejvíce v projektu trati Praha – Kladno pokročila v přípravě pražského úseku Bubny – Výstaviště a Kladno – Kladno-Ostrovec, kde získala pravomocná územní rozhodnutí. U první stavby je před podpisem smlouva na zpracování dokumentace pro stavební povolení. Modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště zahrnuje doplnění druhé koleje, elektrifikaci úseku, modernizaci železniční stanice Praha-Bubny a zřízení nové zastávky Praha-Výstaviště.

Už i tyto dílčí kroky by ale měly být pro pasažéry atraktivní. Stanice Praha-Bubny se přemístí jižněji. Hned za pražským Negrelliho viaduktem se bude nacházet společná stanice tratí do Kralup nad Vltavou a do Kladna se čtyřmi kolejemi a třemi nástupišti. Přístup na ně bude možný jak z jižní strany od stávajícího vestibulu stanice metra linky C Vltavská a ze zastávky tramvaje na Bubenském nábřeží, tak od severu z nového centrálního náměstí s druhým budoucím vestibulem stanice metra. Odbavovací prostory pro cestující budou umístěny v podchodech pod kolejemi.

Kolejiště stanice a navazujících traťových úseků bude vyvýšeno nad okolní terén a vedeno po několika mostních estakádách, které překročí jak nové centrální náměstí, tak křižující ulice od Bubenské po třídu Dukelských hrdinů. Prostor pod estakádami zlepší prostupnost území, ale může být také využit k obchodním účelům. Východně od ulice Dukelských hrdinů, v blízkosti pražského Výstaviště a Královské obory, je ve shodě s územním plánem navržena nová zastávka Praha-Výstaviště.

Vizualizace plánovaného železničního terminálu na letišti Václava Havla. Na něj ale v popisované zakázce ještě nedojde.
Repro: mdcr.cz

Trable v Dejvicích

Nejvíc problematická je naopak část trati v úseku Výstaviště – Veleslavín, kde se proti některým plánovaným variantám postupně stavěli a staví obyvatelé Prahy 6. Správa železnic má zatím „nakresleno“ pět možných tras. Kvůli neustávajícím problémům budou projekt posuzovat i zahraniční odborníci. „Zatím jsme na pěti variantách trasy. Tři z nich budou posouzeny někým úplně nezávislým, zahraniční univerzitou, která se zabývá fenoménem otřesů při výstavbě a provozu. Takhle detailní expertíza se ještě nikdy v historii Správy železnic nedělala. Mrzí mě, že máme celou Prahu poddolovanou, na metru je kde kdo, ale zrovna tento projekt je označován za hrozbu,“ řekl k tomu Ekonomickému deníku generální ředitel správy Jiří Svoboda.

Do rozvášněných nálad ohledně finální linie nové tratě vstoupila, vyjma potenciálně dotčených obyvatel, i komplikace v podobě sporu s privátní společností, jež má předkupní smlouvu na atraktivní pozemky u železniční stanice Praha-Dejvice a nedaleko stanice metra Hradčanská. O společnost Amádeus Real developera s kontroverzní pověstí Václava Klána a předchozí vedení Správy železnic se zajímá Národní centrála proti organizovanému zločinu.

„Řeší to Národní centrála proti organizovanému zločinu, zabývá se tím, zda zde nedošlo k manažerskému selhání, zda nebyla způsobena značná škoda. Byli jsme podávat vysvětlení. Víc říkat nemohu, nezlobte se. Věc je i u civilního soudu a uvidíme, zda bude možné tento smluvní vztah o smlouvě budoucí zneplatnit. Snažil jsem se společnost Amádeus Real kontaktovat a prodiskutovat možnosti, ale firma to řeší pouze přes prostředníky – advokáty. Tím veškeré pokusy z mé strany skončily, teď už se to bude řešit jen a pouze právní cestou,“ uvedl k tomu ředitel SŽ Svoboda.

Cena lukrativních parcel u pražského metra Hradčanská a nádraží Praha-Dejvice o rozloze 24 tisíc metrů čtverečních by se mohla v budoucnu podle odhadů realitních expertů vyšplhat na tržní hodnotu až jedné miliardy korun. Jenže by na tom kvůli postupu předchozího managementu Správy železnic nemusel vydělat jejich vlastník stát, ale někdo jiný.

SŽ totiž předloni v únoru podepsala smlouvu o smlouvě budoucí kupní na tyto pozemky s majitelem privátní developerské společnosti Amádeus Real Václavem Klánem. Text smluvního ujednání lze nalézt zde. Nějaký čas na to, co se na podivnou a pro stát zjevně nevýhodnou transakci přišlo, musel odejít tehdejší šéf SŽ Pavel Surý, který smlouvu s Klánem podepsal. Skončil i náměstek ředitele pro oblast majetku Tomáš Drmola, mimo jiné někdejší spolužák místopředsedy hnutí ANO 2011 Jaroslava Faltýnka z prostějovského gymnázia (z jiné třídy) a jeho letitý přítel.

Nový management SŽ se následně rozhodl nasmlouvaný kontrakt vypovědět. Jenže to není vůbec jednoduché. A protože ale pokusy o jednání s developerem k dohodě nevedly, SŽ se rozhodla napadnout smlouvu žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1. Ekonomický deník o problémech podrobně informoval zde, zde a zde.

„Ze zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ve stadiu pokusu případně dalších trestných činů je podezřelý bývalý generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý a další fyzické a právnické osoby,“ vyplývá z informací, ke kterým se Ekonomický deník dostal. „Detektivové mají v hledáčku i bývalého náměstka SŽ Tomáše Drmolu a zajímají se mimo jiné i o jeho vazby na místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z insiderů tohoto vyšetřování. České republice má kvůli podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní mezi SŽ a Amádeus Real hrozit škoda ve výši přesahující 150 milionů korun.

Developer na hraně i za ní

Developerská společnost Amádeus Real, v hledáčku detektivů a pražských vrchních žalobců, má bohaté zkušenosti v byznysu s obchodními centry. V minulosti vlastnila brněnské obchodní centrum Omega, královéhradecké obchodní centrum Atrium, liberecké obchodní centrum Delta, nebo obchodní centrum Sever v Ústí nad Labem. V Praze pak obchodní dům Máj nebo kancelářské a obytné prostory, v Rybné ulici na Praze 1 nebo Vodičkově ulici (tamtéž), nebo ve Vlastině ulici na Praze 6. V Praze také rekonstruuje svůj objekt původně z konce 19. století v Dlouhé ulici.

Vlastníkem firmy je český byznysmen Václav Klán z pražských Řeporyjí. O jeho obchodní aktivity už v minulosti projevily zájem orgány činné v trestním řízení. Klán totiž čile obchoduje se státem, a dle řady informací z policejních kruhů ne vždy pro státní kasu výhodně.

Václav Klán je muž s tvrdými lokty. Jako předseda společnosti Regata vedl například v druhé půli devadesátých let tvrdý spor o ovládnutí společnosti Pramen Praha – Červený dvůr s vídeňskou Meinl Bank. V minulosti Klán udržoval úzký kontakt mimo jiné se žalobcem pražského Vrchního státního zastupitelství Vladimírem Trýznou, který měl na starosti například kauzy Radovana Krejčíře.

Detektivové se o Klána zajímali intenzivně například před necelými pěti lety kvůli předraženým budovám, které od Klánova developerského impéria nakupoval stát. Na byznys Klánových firem poukázal finančně-analytický útvar ministerstva financí, který odhaluje a sleduje podezřelé finanční transakce. To, že stát nakupoval předražené budovy, tehdy zkonstatovala v rámci vyšetřování policie. Detektivové protikorupční policie se zajímali především o prodej domů společnosti ČPP Transgas. Tato státem vlastněná společnost koupila od Klánova impéria za víc jak 300 milionů korun obchodní domy a činžovní domy na severu Čech.

Vloni se také soud začal zabývat případem, ve kterém jsou likvidátoři bývalých státních podniků a firem podezřelí z toho, že přihráli Klánovu impériu Amádeus Real obchodní případy za stovky milionů korun.

Stopa Faltýnkova přítele

„Byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě. Ta stanoví pravidla případného prodeje a jeho časový horizont. Okruh osob, které se na přípravě smlouvy podílely, včetně okruhu osob jež se podílely  nainicializaci budoucího prodeje je též předmětem prověřování ze strany Policie České republiky,“ sdělil před časem Ekonomickému deníku mluvčí SŽ Marek Illiaš. Bývalé vedení podle něj svěřilo přípravu smluvního vztahu advokátní kanceláři Kříž a partneři. „U Obvodního soudu pro Prahu 1 je podána žaloba, jíž se SŽ domáhá vydání rozhodnutí, které by konstatovalo neplatnost smlouvy,“ dodal Illiaš.

Popis toho, jak se připravovala smlouva o smlouvě budoucí kupní, přinesl už vloni na jaře týdeník Euro, když informoval o přípravě žaloby kvůli spornému obchodnímu případu. „Text smlouvy formuloval Jan Kříž, známý pražský právník blízký Jaroslavu Faltýnkovi. Byl to právě on, kdo vloni uspořádal dražbu Faltýnkových obrazů, na které se sešly špičky české politiky i byznysu. Kříž tvrdí, že dostal na zpracování smlouvy ´zadání´ od vedení SŽ. Toto ´zadání´ mu měl podle informací týdeníku Euro předat náměstek SŽ pro správu majetku Tomáš Drmola, s nímž se mimochodem Kříž dobře zná už z počátku 90. let, kdy oba působili v Německu. Týdeník Euro se pokusil Drmolu kontaktovat, ale bez úspěchu. Kříž odmítá, že by smlouva byla pro stát nevýhodná a že by od ní nebylo možné odstoupit,“ napsal týdeník.

To, že měl Jaroslav Faltýnek na SŽ silný vliv, neilustrují jen Faltýnkovi přátelé Drmola a Kříž. Ale i to, že se díky Faltýnkově vlivu v minulosti stal bezpečnostním šéfem SŽ někdejší prostějovský kriminalista Pavel Neoral. Připomeňme, že Faltýnek pochází z Prostějova, kde zanechává nesmazatelnou stopu i jako komunální politik. Je nutné podotknout, že „bývalí“ lidé ze SŽ ovšem vliv místopředsedy na jejich nástup do zaměstnání na správě železniční cesty popřeli.

„Smlouva obsahuje možnost od ní odstoupit pro případ neplnění vymezených závazků společnosti Amádeus Real vůči SŽ,” vysvětloval týdeníku Euro právník Kříž. „Ale v tom je zároveň hlavní nevýhoda smlouvy pro stát. Pokud Amádeus Real v příštích deseti letech neudělá chybu, může se spolehnout, že mu pozemky spadnou do klína za minimální cenu a stát s tím už nic neudělá,“ tvrdí Euro.

Ve věci podivné smlouvy ohledně jisté formy předkupního práva podal trestní oznámení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A společně se SŽ připravuje podle zjištění týdeníku Euro také žalobu na určení neplatnosti smlouvy. Úředníci se totiž domnívají, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o privatizaci, jelikož nedošlo k jejímu schválení vládou. Podrobnosti k chystané žalobě však SŽ zatím nechce zveřejnit.

„K soukromoprávní žalobě nebudeme poskytovat informace, aby nebylo zmařeno účinné hájení majetkových zájmů státu,” sdělila vloni týdeníku tisková mluvčí SŽ Kateřina Šubová. Podle advokáta Jana Kříže, který smlouvu psal, je vše v pořádku. Už ve smlouvě totiž SŽ „prohlašuje a činí nesporným“, že nakládání s dotčenými pozemky nevyžaduje souhlas vlády podle zákona o Českých drahách. SŽ totiž podle tohoto zákona nemůže bez souhlasu vlády prodat jen ty pozemky, na kterých vede železnice. Na pozemky u dejvického nádraží přitom železnice přímo nezasahuje.

„Naší advokátní kanceláři nejsou známy žádné skutečnosti, které by svědčily o neplatnosti smlouvy, a to zejména proto, že její obsah není v žádném ohledu v rozporu se zákonem,“ ujistil týdeník Euro Jan Kříž.

Zda v právní bitvě zvítězí argumentace zákonem o privatizaci, nebo zákonem o Českých drahách, by tedy měl rozhodnout až soud. „Jisté je, že pro stát je smlouva nevýhodná. Do roku 2030 nemůže s pozemky nakládat ani si vyjednat třeba lepší kupní cenu u konkurence, například u Penty, která má o pozemek eminentní zájem,“ konstatoval týdeník.

Podle informací Eura SŽ uvažuje v případě úspěchu s žalobou na neplatnost smlouvy také dokonce o napadení profesní odpovědnosti advokáta Jana Kříže, který za právní bezvadnost smlouvy odpovídal. Advokát Kříž, který při uzavírání této smlouvy zastupoval SŽ, má přitom velmi těsné vazby i na protistranu, společnost Amádeus Real. Dlouhodobě si od této firmy pronajímá kanceláře pro svou advokátní praxi, a dokonce developerovi poskytoval i právní služby. Jan Kříž v tom ale neshledává žádný střet zájmů.

„Společnosti Amádeus Real jsme nikdy neposkytovali právní služby, které by se týkaly SŽ či obecně jakékoliv problematiky železniční dopravy či správy majetku, pro který je SŽ příslušná. Mohu vás proto ujistit, že při poskytování právních služeb SŽ nebyl ze strany naší advokátní kanceláře porušen žádný právní předpis,“ tvrdí Kříž.

Kauza problematické smlouvy o smlouvě budoucí na prodej pozemků u dejvického nádraží se sice ještě nedostala ani k soudu, ale jak už jsme napsali, už kvůli ní museli ze státních služeb někteří aktéři odejít. „SŽ především odstavila od právního poradenství advokáta Kříže, který železnici radí už jen v kauze správy budovy hlavního nádraží v Praze. Ze svého postu musel loni na konci října odejít také náměstek pro správu majetku SŽ Tomáš Drmola. Na rozloučenou inkasoval odstupné ve výši 1,6 milionu korun,“ uzavřel týdeník.

Jan Hrbáček