Dokument: Penta nabídla za pozemek v pražských Dejvicích víc, přesto se bývalé vedení SŽDC dohodlo s konkurentem

Kauza problematické smlouvy o smlouvě budoucí na prodej pozemků u pražského dejvického nádraží se sice ještě nedostala ani k soudu, ale už kvůli ní museli ze státních služeb někteří aktéři odejít. Ekonomický deník zjistil, že skupina Penta byla připravena vyšroubovat cenu na nejvyšší možnou. Repro: szdc.cz

Spor o zřejmě miliardový lukrativní pozemek nedaleko nádraží Praha – Dejvice graduje. Ekonomický deník získal dokument, z něhož vyplývá, že skupina Penta nabídla za nemovitost výrazně více, než společnost Amádeus Real, se kterou uzavřelo předchozí vedení Správy železniční dopravní cesty předkupní dohodu. Penta nabídla „atraktivní“ návrh, který „překoná případné jiné konkurenční nabídky“. O tuto mimořádnou realitní transakci, v níž sehrál roli i přítel místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, se už zajímá Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Někdo z předchozího vedení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) před necelými dvěma roky uzavřel nevýhodnou smlouvu o budoucí kupní smlouvě za velmi lukrativní pozemky u nádraží v pražských Dejvicích. O chystanou realitní transakci se zajímá policie a při prověřování nevýhodné dohody bude brát v potaz i nabídku skupiny Penta, která navrhla výrazně vyšší cenu, než společnost, na kterou vsadilo bývalé vedení SŽDC. Za uzavření zjevně nevýhodného „dealu“ na správě železniční cesty padaly hlavy.

Cena lukrativních parcel u pražského metra Hradčanská a nádraží Praha – Dejvice o rozloze 24 tisíc metrů čtverečních – by se mohla v budoucnu podle odhadů realitních expertů vyšplhat na tržní hodnotu až jedné miliardy korun. Jenže by na tom kvůli postupu bývalého managementu SŽDC nemusel vydělat jejich vlastník – stát, ale někdo jiný.

SŽDC totiž vloni v únoru podepsala smlouvu o smlouvě budoucí kupní na tyto pozemky s majitelem privátní developerské společnosti Amádeus Real Václavem Klánem. Text smluvního ujednání lze nalézt zde. Nějaký čas na to, co se na podivnou, a pro stát zjevně nevýhodnou transakci, přišlo, musel odejít tehdejší šéf SŽDC Pavel Surý, který smlouvu s Klánem podepsal. A skončil i další z negociátorů dohody, náměstek ředitele pro oblast majetku Tomáš Drmola. Mimo jiné někdejší spolužák místopředsedy hnutí ANO 2011 Jaroslava Faltýnka z prostějovského gymnázia (z jiné třídy – pozn. red.) a jeho letitý přítel. Faltýnek má na dopravu vliv delší dobu, což dokládají nominace jeho přátel do státem vlastněných firem.

Překonáme konkurenci

Ekonomický deník nyní získal dokument, ze kterého jednoznačně vyplývá, proč je dohoda mezi SŽDC a Amádeus Real nevýhodná. Skupina Penta, respektive její dceřiná společnost, byla za pozemky u dejvického nádraží připravena nabídnout nejvyšší cenu. Vyšší než ty, se kterými by přišla konkurence. Pentě patří u nádraží ubytovna.

„V případě, že byste prodej pozemku či okolních pozemků zvažovali, ať již cestou přímého
prodeje, veřejné soutěže, dražby či jinak, jsme připravení předložit nabídku na koupi
předmětných pozemků, o které věříme, že bude pro vaši organizaci velmi atraktivní a –
překoná případné jiné konkurenční nabídky,“ vzkázal vedení SŽDC – bývalému řediteli Pavlu Surému a jeho náměstkovi Tomáši Drmolovi jednatel dceřiné společnosti skupiny Penta – Ganya International Petr Palička.

A pokračoval: „Zvažuje-li vaše organizace jiné formy komerčního využití pozemků v okolí žst. Dejvice, např. formou smluv o spolupráci, joint venture společnosti či jiné, je naše společnost připravena nabídnout vaší organizaci know-how skupiny Penta – Investments, která úspěšně realizuje rozsáhlé rozvojové projekty v blízkosti žst. Masarykovo nádraží a Praha hl. nádraží ve spolupráci se společností České dráhy, a.s. Věříme, že díky našim zkušenostem a silnému finančnímu zázemí skupiny Penta by naše společnost byla vaší organizaci vhodným partnerem při při projektu rozvoje předmětných pozemků,“ napsal 21. prosince 2017 vedení SŽDC Petr Palička.

Faksimile dopisu dceřiné společnosti Penta Ganya International bývalému vedení Správy železniční dopravní cesty z prosince 2017. Repro: ED

Společnost později naznačila i rychlé jednání ohledně koupě a další vstřícné kroky vůči SŽDC. „Za pozemek jsme připravení zaplatit kupní cenu ve výši ceny obvyklé zjištěné posudkem znalce (popř. dle vaší volby znaleckého ústavu). Dovoluji si i dodat, že uzavřením závazné smlouvy o prodeji pozemku získá naše společnost, dostatečnou jistotu, že. stavba ubytovny nebude ohrožena stavbou „modernizace trati Praha – Výstaviště (mimo) Praha – Veleslavín (mimo)“, která je v blízkosti ubytovny plánována, a odpadne tím důvod, aby proti ní vznášela námitky. Jsme proto připravení se v takové smlouvě současně zavázat k poskytnutí souhlasů, popřípadě další součinnosti, která bude ze strany naší společnosti nezbytná k tomu, aby vaše organizace mohla uvedený stavební
záměr realizovat,“ napsal novému vedení SŽDC v dalším dopise vedení železničních cest Petr Palička.

To, že se skupina Penta o pozemky u pražské Dejvického nádraží ucházela a stále o ně má zájem potvrdil její mluvčí Ivo Mravinac. „Ano, o pozemek jsme zájem projevili,“ konstatuje Mravinac. Na otázku, zda může přiblížit detaily nabídky dceřiné společnosti Penty Ganya International ovšem odpověděl záporně. „Nabídka nebyla a není veřejná,“ pokračuje mluvčí Penty. Na dotaz, zda má společnost o nemovitosti zájem i nadále, protože spor o ně začne z popudu nového vedení SŽDC řešit soud, zareagoval naopak kladně: „Určitě.“

Tučné sousto

To, že Penta usiluje o pozemky u Dejvického nádraží potvrdila i mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. „Ano, o pozemky projevil zájem další zájemce… …Společnost Ganya International s.r.o., která v prosinci roku 2017 zaslala SŽDC dopis, ve kterém vyjádřila zájem o koupi pozemku parc. č. 4292/13 v k.ú. Dejvice, k němuž vykonává vlastnické právo SŽDC, a to z titulu svého zákonného předkupního práva, neboť na tomto pozemku vlastní budovu č. ev. 92, a dále vyjádřila zájem o koupi i dalších okolních pozemku v okolí žst. Dejvice. Současně deklarovala připravenost předložit atraktivní nabídku na koupi předmětných pozemků,“ uvedla pro Ekonomický deník Radka Pistoriusová. Konkrétní sumu ovšem podle ní Ganya International nepodala.

Z vyjádření SŽDC je jasné, že zájemci museli moc dobře vědět, že pozemky lze pořídit za sumu, která se jako investice v případě prodeje pozemků, či staveb na nich, „setsakramentsky“ vyplatí. „V době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí se předpokládalo, že při stavbě „Modernizace trati Praha – Výstaviště (mimo) – Praha – Veleslavín (mimo)“ bude potřebná součinnost vlastníka domu č.p. 116. Před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřela společnost Amádeus Real, a.s., převodní smlouvy se všemi vlastníky bytových jednotek v tomto domě. Následně se společnost Amádeus Real stala vlastníkem tohoto domu. Smlouvou o smlouvě budoucí se tato společnost zavázala zajistit na výzvu SŽDC vyklizení domu a udělit SŽDC veškeré souhlasy a kladná vyjádření potřebná pro zajištění povolení realizace stavby trati. Tímto mělo dojít k zajištění vhodnějších podmínek pro realizaci zamýšlené stavby,“ vysvětluje mluvčí SŽDC zapojení firmy kontroverzního developera Václava Klána (viz níže v textu).

„V době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nebyl přesně znám rozsah převáděných pozemků. V souladu se smlouvou o smlouvě budoucí mělo před převodem pozemků dojít k vypořádání předkupního práva Hlavního města Prahy k části převáděných pozemků a mohlo také dojít k oddělení části převáděných pozemků a jejich ponechání SŽDC v souvislosti s realizovanou stavbou,“ uvádí dále Radka Pistoriusová.

S ohledem na odložení převodu vlastnického práva, využitím institutu smlouvy o smlouvě budoucí, je SŽDC podle Radky Pistoriusové nadále oprávněn s dotčenými pozemky hospodařit. „Může tedy pozemky užívat v souvislosti s přípravou a realizací stavby trati jako zařízení staveniště a deponie zemin a stavebních materiálů, jakož i k jiným činnostem souvisejícím s přípravou a realizací stavby,“ podotýká mluvčí SŽDC.

Více podezřelých

Ekonomický deník má k dispozici čísla spisových značek materiálů policie a státního zastupitelství, která dokládají, že ohledně pozemků v pražských Dejvicích bylo zahájeno takzvané přípravné řízení. To je prvním stadiem řízení trestního. Úkolem tohoto stadia je zjistit, jestli je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Na správném provedení přípravného řízení závisí i výsledek celého trestního řízení. Přípravné řízení zahrnuje dvě fáze: prověřování a vyšetřování.

„Ze zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ve stadiu pokusu případně dalších trestných činů je podezřelý bývalý generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý a další fyzické a právnické osoby,“ vyplývá z informací, ke kterým se Ekonomický deník dostal. „Detektivové mají v hledáčku i bývalého náměstka SŽDC Tomáše Drmolu a zajímají se mimo jiné i o jeho vazby na místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z insiderů. České republice má kvůli podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní mezi SŽDC a Amádeus Real hrozit škoda evidentně přesahující 150 milionů korun.

„Sama společnost Amádeus Real uvádí jako hodnotu těchto pozemků v roce 2018 částku 283 milionů 51 tisíc korun (bez DPH), což už v současné době s ohledem na ocenění v částce 460 – 500 milionů korun zpracované Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (respektive i 800 milionů korun v případě realizování soutěže dle vyjádření osob pohybujících se v realitním prostředí) budí samo o sobě podiv. K uvedenému pak přistupuje podle žalobce MSZ i skutečnost, že uvedená ´smlouva o smlouvě budoucí kupní´ obsahuje ujednání, která pro případ neuzavření vlastní kupní smlouvy umožňují, aby budoucí kupující společnost Amádeus Real požadovala náhradu škody (například za zmařenou investici), což, tato společnost velmi často činí (viz žaloby s městy Ostravou a Plzní),“ stojí v dokumentech orgánů činných v trestním řízení.

Ve „smlouvě o smlouvě budoucí kupní “ k lukrativním pozemkům v pražských Dejvicích je myšleno i na jiné nároky, než jen na budoucí transakci v roce 2030. Repro: ED

Právě suma převyšující 150 milionů korun – odhadnutá výše škody – způsobila rozpor mezi pražským Městským státním zastupitelstvím a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze (VSZ), kdo bude kauzu dozorovat. Spor tak muselo rozhodnout Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Škodu nad 150 milionů korun by totiž měli dle vyhlášky dozorovat vrchní žalobci, ti už ale v minulosti řešili případy, kde způsobená škoda nedosahovala ani zlomku stovky milionů. Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství z odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Marek Přichystal rozhodl nakonec o tom, že kauzu bude dozorovat úřad Lenky Bradáčové.

Vrchní státní zastupitelství v Praze pracuje s jinou právní konstrukcí, než podřízení kolegové z „města“. S ohledem na rok 2030, kdy mají být pozemky prodány, prý nelze přesněji určit škodu. Do úvahy proto přichází podezření z jiných trestných činů, a to přijetí úplatku a podplacení. „Dalo by se uvažovat i o podezření ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži, veřejné dražbě. A to v případě, že by Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, měla zákonem uloženu povinnost postupovat v rámci prodeje. nemovitého majetků cestou veřejné soutěže, přičemž tato povinnost by uzavřením smlouvy byla porušena, čímž by byla sjednána přednost společnosti Amádeus Real, a.s.,“ napsali žalobci. Trestní sazby, vyjmenované žalobci Lenky Bradáčové, za tyto zmíněné trestné činy by pak poukazovaly v případě validity opatřených důkazů a verdiktu soudu u podezřelých na výrazně delší pobyt ve vězení.

Developer na hraně

Developerská společnost Amádeus Real aktuálně v hledáčku detektivů a pražských vrchních žalobců, má bohaté zkušenosti v byznysu s obchodními centry. V minulosti vlastnila brněnské obchodní centrum Omega, královéhradecké obchodní centrum Atrium, liberecké obchodní centrum Delta, nebo obchodní centrum Sever v Ústí nad Labem. V Praze pak obchodní dům Máj nebo kancelářské a obytné prostory, v Rybné ulici na Praze 1 nebo Vodičkově ulici (tamtéž), nebo ve Vlastině ulici na Praze 6. V Praze také rekonstruuje svůj objekt původně z konce 19. století v Dlouhé ulici.

Vlastníkem firmy je už zmiňovaný český byznysmen Václav Klán z pražských Řeporyjí. O jeho obchodní aktivity už v minulosti projevily zájem orgány činné v trestním řízení. Klán totiž čile obchoduje se státem, a dle řady informací z policejních kruhů ne vždy pro státní kasu výhodně.

Václav Klán je muž s tvrdými lokty. Jako předseda společnosti Regata vedl například v druhé půli devadesátých let tvrdý spor o ovládnutí společnosti Pramen Praha – Červený dvůr s vídeňskou Meinl Bank. V minulosti Klán udržoval úzký kontakt mimo jiné se žalobcem pražského Vrchního státního zastupitelství Vladimírem Trýznou, který měl na starosti například kauzy Radovana Krejčíře.

Detektivové se o Klána zajímali intenzivně například před čtyřmi lety kvůli předraženým budovám, které od Klánova developerského impéria nakupoval stát. Na byznys Klánových firem poukázal finančně-analytický útvar ministerstva financí, který odhaluje a sleduje podezřelé finanční transakce. To, že stát nakupoval předražené budovy, tehdy zkonstatovala v rámci vyšetřování policie. Detektivové protikorupční policie se zajímali především o prodej domů společnosti ČPP Transgas. Tato státem vlastněná společnost koupila od Klánova impéria za víc jak 300 milionů korun obchodní domy a činžovní domy na severu Čech.

Letos se také soud začal zabývat případem, ve kterém jsou likvidátoři bývalých státních podniků a firem podezřelí z toho, že přihráli Klánovu impériu Amádeus Real obchodní případy za stovky milionů korun.

Ve věci podivné smlouvy ohledně jisté formy předkupního práva podal trestní oznámení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Právě toho se pak chytila policie a státní zastupitelství. A společně se SŽDC úřad připravil také žalobu na určení neplatnosti smlouvy. Úředníci se totiž domnívají, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o privatizaci, jelikož nedošlo k jejímu schválení vládou.

„Žaloba o určení neplatnosti byla doručena příslušnému soudu 17. června. Žádné podstatné úkony ze strany soudu ani ze strany účastníku zatím nebyly provedeny. Jednání ve věci doposud nařízeno nebylo,“ dodala k informacím Ekonomického deníku mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.

Jan Hrbáček