„Čí je případ? Váš!“ Žalobci se přeli, čí bude kauza nevýhodné smlouvy na prodej stamilionových pozemků

„Smlouva obsahuje ujednání, která pro případ neuzavření vlastní kupní smlouvy umožňují, aby budoucí kupující společnost Amádeus Real požadovala náhradu škody, například za zmařenou investici, což tato společnost velmi často činí (viz žaloby s městy Ostravou a Plzní)," tvrdí žalobci. Ilustrační foto: repro szdc.cz

Mimořádný zájem vzbudil případ nevýhodné smlouvy na odkup pozemků ve vlastnictví státu nedaleko nádraží v pražských Dejvicích. Do sporu dvou státních zastupitelství muselo nakonec zasáhnout Nejvyšší státní zastupitelství. To rozhodlo o tom, že případ podezřelé smlouvy bude dozorovat Vrchní státní zastupitelství v Praze. Žalobci vedli také spor o kvalifikaci podezření z trestného činu. A řešili také, že developer v podobných případech hraje na náhradu zmařené investice.

O smlouvu, která předurčuje jediného nabyvatele atraktivních pozemků u železniční stanice Praha-Dejvice a nedaleko stanice metra Hradčanská měly, a mají orgány činné v trestním řízení nebývalý zájem. Lukrativní pozemky, jejichž cena se může vyšplhat až k miliardě korun, může na základě podezřelé dohody získat od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) společnost Amádeus Real, developera s kontroverzní pověstí, Václava Klána.

V případu je podezřelý odvolaný šéf SŽDC Pavel Surý, jeho podřízení i potenciální kupec. Policie se zajímá o lidi s úzkými vazbami na místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Ekonomický deník minulý týden napsal, že se případem zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Případ přidělilo k takzvanému dozoru počátkem února Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) Městskému státnímu zastupitelství (MSZ), jeho žalobci ale kauza moc dlouho nevydržela. Městské státní zastupitelství se kvůli neshodám nad právní kvalifikací i výší škody obrátilo na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které po posouzení věc nařídilo dozorovat úřadu Lenky Bradáčové.

„Důvodem postoupení věci státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze byl závěr, že ve věci sa nejedná o podezření ze zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku ve stadiu pokusu, případně jiného trestného činu, jenž by odůvodňoval příslušnost Vrchního státního zastupitelství,“ stojí v dokumentech, se kterými měl Ekonomický deník možnost se seznámit. Neboť podle žalobce z úřadu Lenky Bradáčové v současnosti nemůže být dáno podezření z jakéhokoliv trestného činu, jehož znakem skutkové podstaty je škoda, protože ji nelze nyní určit. Zároveň podle žalobce z nadřízené instituce nelze předvídat, jakou hodnotu budou mít předmětné nemovitosti v roce 2030, kdy má dojít k uzavření kupní smlouvy. „A dále nelze rovněž předvídat, jaká cena předmětných nemovitostí bude znaleckým ústavem osloveným Správou železniční dopravní cesty až v roce 2030 stanovena. Naproti tomu je pak podle závěru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci zjevně dáno podezření, že osoby jednající jménem Správy železniční dopravní cesty mohly takto jednat na základě slibu či poskytnutí neoprávněné výhody ze strany osob jednajících jménem společnosti Amádeus Real, jež odůvodňuje podezření ze spáchání trestných činů přijetí úplatku a podplacení. Podle závěru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze by se pak věci dalo uvažovat i o podezření ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži, ve veřejné dražbě,“ lze se dočíst v dokumentech popisujících průběh sporu mezi státními zástupci.

„K vámi dotazované věci mohu sdělit, že dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení vykonává Vrchní státní zastupitelství v Praze pod spisovou značkou 4 VZN 1589/2018,“ vyjádřil se k informacím Ekonomického deníku mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Vrchní státní zastupitelství na otázky nezareagovalo vůbec.

Spor se ale nevedl jen o odlišnou právní kvalifikaci kauzy nevýhodné smlouvy na budoucí odkup lukrativních státních pozemků. Žalobci se střetli i na výši odhadované škody. Městský žalobce po přezkoumání spisového materiálu napadl důvodnost postoupení věci k němu. Do případu se totiž vložil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který podal kvůli podpisu podezřelé smlouvy trestní oznámení. Úřad zkonstatoval že jde o podezření ze zločinů porušení povinnosti při správě cizího majetku ve stadiu pokusu s „hrozící škodou evidentně převyšující částku 150 milionů korun“.

Žaloby za zmařené investice

„Sama společnost Amádeus Real uvádí jako hodnotu těchto pozemků v roce 2018 částku 283 milionů 51 tisíc korun (bez DPH), což už v současné době s ohledem na ocenění v částce 460 – 500 milionů korun zpracované Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (respektive i 800 milionů korun v případě realizování soutěže dle vyjádření osob pohybujících se v realitním prostředí) budí samo o sobě podiv. K uvedenému pak přistupuje podle žalobce MSZ i skutečnost, že uvedená „smlouva o smlouvě budoucí kupní“ obsahuje ujednání, která pro případ neuzavření vlastní kupní smlouvy umožňují, aby budoucí kupující společnost Amádeus Real požadovala náhradu škody (například za zmařenou investici), což, tato společnost velmi často činí (viz žaloby s městy Ostravou a Plzní),“ stojí v dokumentech státního zastupitelství.

Ve „smlouvě o smlouvě budoucí kupní “ k lukrativním pozemkům v pražských Dejvicích je myšleno i na jiné nároky, než jen na budoucí transakci v roce 2030. Repro: Ekonomický deník

Amádeus Real se v Ostravě žalobou domáhala náhrady škody, ušlého zisku a bezdůvodného obohacení v celkové částce 1 a půl miliardy s příslušenstvím, které jí měly vzniknout zmařením plánovaného projektu polyfunkčního komplexu Obchodního centra Ostravica na pozemcích ve vlastnictví statutárního města. Statutární město Ostrava podle Amádeus Real pro realizaci projektu neposkytlo smluvenou součinnost, když Rada městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz dne 19. ledna 2011 neudělila (nový) souhlas s umístěním stavby. Amádeus Real soud prohrála a dovolala se k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud dovolání developera zamítl a zároveň rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud pak řeší identický případ i v Plzni. Amádeus Real v něm uplatňuje náhradu škody ve výši 1, 8 miliardy korun v souvislosti s původním neuskutečněným projektem výstavby obchodního centra Corso v Plzni. Obě strany se ale na jaře společně obrátily na soud, k němuž město Plzeň podalo dovolání, aby přerušil probíhající řízení na dobu šesti měsíců, neboť spolu aktuálně jednají o dohodě o možnosti smírného řešení. Případná dohoda by měla napomoci k zahájení výstavby moderní městské čtvrti, jejíž parametry vychází z představ města zakomponovaných v jeho územní studii, a zároveň i k urovnání soudního sporu z minulosti.

„Přerušení řízení si lze představit jako klid zbraní v rámci soudního sporu. Město Plzeň a Amádeus Real tak budou mít čas finalizovat dohodu, která by měla vést k ukončení soudního sporu. Uzavřením dohody se město Plzeň nevzdává možnosti regulovat zástavbu v lokalitě po KD Inwest. Projekt, který na daném území v blízké budoucnosti vznikne, bude muset naplnit podmínky územní studie, již schválilo Zastupitelstvo města Plzně, a bude představovat kvalitní městskou architekturu. Současně mohu potvrdit, že diskutovaná dohoda o ukončení soudního sporu nepočítá s finančním odškodněním pro investora,“ vysvětloval technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

„Přerušení soudního sporu vnímáme jako první krok k tomu, abychom nyní společně dojednali konkrétní podmínky jeho urovnání. Za nás mohu prohlásit, že jsme vždy preferovali možnost stavět na našich pozemcích v centru Plzně, nikoli se soudit s městem o finanční kompenzace za zmařený záměr,“ uvedl zástupce společnosti Ameside, která v Plzni připravuje stejnojmenný projekt mezi ulicemi Americká, Sirková a Denisovo nábřeží, Tomáš Jícha. Ředitelem společnosti je majitel Amádeus Real Václav Klán z pražských Řeporyjí. „Mimo jednání o dohodě s městem samozřejmě pokračujeme v přípravě nového projektu moderní městské čtvrti s kvalitním veřejným prostorem, volnočasovými aktivitami, byty, kancelářemi, ale samozřejmě i obchody, bez nichž prostě žádná významná městská čtvrť kvalitně fungovat, ani žít nemůže, “ dodal na jaře ke „klidu zbraní“ náměstek primátora Tomáš Jícha.

Běžný nebo neběžný spor?

Ale zpět k přetahované mezi státními zástupci. Rozhodnutím nejvyšších žalobců tedy kauzu dozoruje VSZ. „V současné době je v této trestní věci odůvodněn závěr o obligatorní příslušnosti Vrchního státního zastupitelství. Proto bylo rozhodnuto podle zákona o státním zastupitelství tak, že k vykonávání dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení je Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství.

Spor mezi MSZ Praha a VSZ Praha kvůli dozoru nad případem nevýhodné smlouvy na budoucí prodej lukrativních pozemků v Praze není ojedinělý. „Z dostupných statistických údajů bylo zjištěno, že Nejvyšší státní zastupitelství v letech 2014 – 2019 řešilo celkem 325 sporů o příslušnost mezi státními zastupitelstvími. V těchto sporech je podmínkou, aby Nejvyšší státní zastupitelství bylo nejblíže společně nadřízené těm státním zastupitelstvím, která spor vyvolala, resp. jejichž příslušnosti se spor týká. Ze zmíněných údajů tedy vyplývá, že spor o příslušnost mezi jednotlivými státními zastupitelstvími je standardní postup,“ vysvětluje mluvčí nejvyšších žalobců Petr Malý.

„S ohledem na četnost řešených sporů není v našich možnostech vám uvést všechny trestní věci, v nichž bylo rozhodováno ve sporu o příslušnost. V řadě případů rovněž není možné takové informace vůbec poskytnout, pokud se věc nachází ve stadiu prověřování, které je ze zákona neveřejné (viz vámi uvedená věc spisová značka 2 NZN 205/2019),“ pokračuje Malý.

Příslušnost státního zastupitelství k dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení se řídí obecnými pravidly pro příslušnost soudů, která vyplývají z paragrafů 16 až 18 trestního řádu. „Příslušnost vrchních státních zastupitelství upravuje speciální ustanovení § 15 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů. Odchylně je rovněž upravena příslušnost státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů a dále v řízení o trestných činech příslušníků bezpečnostních sborů (§ 10 cit. vyhlášky),“ dodává mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Malý.

Faltýnkovi přátelé

Ekonomický deník získal čísla spisových značek materiálů policie a státního zastupitelství, které jednoznačně dokládají, že v kauze nevýhodné smlouvy na prodej lukrativních pozemků bylo už vloni v tichosti zahájeno takzvané přípravné řízení. To je prvním stadiem trestního řízení. Úkolem tohoto stadia je zjistit, jestli je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Na správném provedení přípravného řízení závisí i výsledek celého trestního řízení. Přípravné řízení zahrnuje dvě fáze: prověřování a vyšetřování.

„Ze zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ve stadiu pokusu případně dalších trestných činů je podezřelý bývalý generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý a další fyzické a právnické osoby,“ vyplývá z informací, ke kterým se Ekonomický deník dostal. „Detektivové mají v hledáčku i bývalého náměstka SŽDC Tomáše Drmolu a zajímají se mimo jiné i o jeho vazby na místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z insiderů blízkých státnímu zastupitelství.

Do okruhu Faltýnkových blízkých spadá i právník Jan Kříž, který smlouvu mezi Amádeus Real a SŽDC vypracoval. Ten je mimo jiné předsedou dozorčí rady Institutu Václava Klause a jeho advokátní kancelář sídlí v budově Amádeus Real v pražské Rybné ulici. Právník Kříž také vloni spoluorganizoval výstavu nepříliš umělecky kvalitních obrazů Jaroslava Faltýnka v pražské Hauch Gallery. Kříž popírá, že by skutečnost, že jeho advokátní kancelář sídlí v budově developera Klána hrála roli v přípravě smlouvy mezi SŽDC a Amádeus Real.

Detaily k tomu, jak se připravovala „smlouva o smlouvě budoucí kupní“, přinesl na jaře týdeník Euro, když informoval o přípravě žaloby kvůli spornému obchodnímu případu. „Text smlouvy formuloval Jan Kříž, známý pražský právník blízký Jaroslavu Faltýnkovi. Byl to právě on, kdo vloni uspořádal dražbu Faltýnkových obrazů, na které se sešly špičky české politiky i byznysu. Kříž tvrdí, že dostal na zpracování smlouvy ´zadání´ od vedení SŽDC. Toto ´zadání´ mu měl podle informací týdeníku Euro předat náměstek SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola, s nímž se mimochodem Kříž dobře zná už z počátku 90. let, kdy oba působili v Německu. Týdeník Euro se pokusil Drmolu kontaktovat, ale bez úspěchu. Kříž odmítá, že by smlouva byla pro stát nevýhodná a že by od ní nebylo možné odstoupit,“ napsal týdeník Euro.

To, že měl Jaroslav Faltýnek na SŽDC a dění kolem něj intenzivní vliv, neilustrují jen Faltýnkovi přátelé Drmola a Kříž. Ale i to, že se díky Faltýnkově vlivu v minulosti stal bezpečnostním šéfem SŽDC někdejší prostějovský kriminalista Pavel Neoral. Připomeňme, že Faltýnek pochází z Prostějova, kde zanechává nesmazatelnou stopu i jako komunální politik. Je nutné podotknout, že „bývalí“ lidé ze SŽDC ovšem vliv místopředsedy na jejich nástup do zaměstnání na správě železniční cesty popřeli.

„Smlouva obsahuje možnost od ní odstoupit pro případ neplnění vymezených závazků společnosti Amádeus Real vůči SŽDC,” vysvětloval týdeníku Euro právník Kříž. „Ale v tom je zároveň hlavní nevýhoda smlouvy pro stát. Pokud Amádeus Real v příštích deseti letech neudělá chybu, může se spolehnout, že mu pozemky spadnou do klína za minimální cenu a stát s tím už nic neudělá,“ tvrdí v článku týdeník.

Jak už jsme uvedli, ve věci podal trestní oznámení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a společně se SŽDC připravil podle zjištění týdeníku Euro také žalobu na určení neplatnosti smlouvy. Úředníci se totiž domnívají, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o privatizaci, jelikož nedošlo k jejímu schválení vládou. Podrobnosti k chystané žalobě však SŽDC zatím nechce zveřejnit.

„V současné době je u Obvodního soudu pro Prahu 1 podána žaloba, jíž se SŽDC domáhá vydání rozhodnutí, které by konstatovalo neplatnost smlouvy,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Podle advokáta Jana Kříže, který smlouvu psal, je vše v pořádku. Už ve smlouvě totiž SŽDC „prohlašuje a činí nesporným“, že nakládání s dotčenými pozemky nevyžaduje souhlas vlády podle zákona o Českých drahách. SŽDC totiž podle tohoto zákona nemůže bez souhlasu vlády prodat jen ty pozemky, na kterých vede železnice. Na pozemky u dejvického nádraží přitom železnice přímo nezasahuje.

„Naší advokátní kanceláři nejsou známy žádné skutečnosti, které by svědčily o neplatnosti smlouvy, a to zejména proto, že její obsah není v žádném ohledu v rozporu se zákonem,“ ujistil týdeník Jan Kříž.

Jan Hrbáček