Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí nového úseku vysokorychlostní železnice (VRT) Moravská brána I, týkající se úseku z Prosenic do Brodku u Přerova. Dvanáct kilometrů nové vysokorychlostní trati zkvalitní zejména dopravní obslužnost krajské metropole Olomouce, uvedla Správa železnic v tiskové zprávě.
Stejně jako již projektovaná VRT Moravská brána mezi Prosenicemi a Hranicemi na Přerovsku bude i navazující úsek do Brodku u Přerova sloužit výhradně vlakům osobní dopravy s rychlostí až 320 km/h. Projektanti navrhnou umístění a technické řešení 12kilometrové trati, její napojení na stávající koridor Praha – Ostrava a doprovodnou infrastrukturu. Součástí zakázky je také Geografický informační systém (GIS) pro veřejnost, inženýrsko-geologický průzkum nebo zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
VRT Moravská brána I mezi Prosenicemi a Hranicemi, na kterou má prodloužení VRT do Brodku u Přerova navázat, je součástí nového železničního spojení mezi Brnem a Ostravou. Vychází ze schválené studie proveditelnosti z roku 2021. VRT z Prosenic do Hranic a dále do Ostravy je v pokročilejší fázi; v minulých dnech Správa železnic předložila ministerstvu životního prostředí oznámení, kterým odstartovala proces posouzení dopadu – EIA.
Správa železnic pracuje také na přípravě dalších úseků pro rychlé vlaky. Od loňského roku je v Geografickém informačním systému zakreslený úsek budoucí VRT Polabí v úseku mezi Prahou a Poříčany nebo VRT Moravská brána I v již zmíněném úseku mezi Prosenicemi a Hranicemi na Moravě. Nedávno přibyl také úsek VRT Jižní Morava mezi Modřicemi u Brna a Šakvicemi u Hustopečí. Správa železnic jejich zanesení do GIS předpokládá postupně u všech zvažovaných úseků VRT.
Pod termínem vysokorychlostní železnice se skrývá síť plánovaných železničních tratí v Česku stavěných pro rychlost nad 250 kilometrů za hodinu. Cílem programu je přinést dostupnost rychlé železniční dopravy pro 75 procent obyvatel ČR, dostupnost krajských měst z Prahy má být maximálně dvě hodin. Více o tomto programu se dočtete ve zprávě „Vysokorychlostní tratě v Česku: Jdi tam, nevím kam, ale přines 800 miliard korun“.
(rov)
