INZERCE

Plynovod - ilustrační foto. Zdroj: fotobanka spol. NET4GAS

Spor o česko-rakouský plynovod pokračuje. Nepřející Slováci mluví o nesmyslném projektu

Blíží se konec roku. To lze poznat už podle faktu, že se opět řeší plán dlouhodobého rozvoje přepravní soustavy a slovenský eustream znovu zpochybňuje projekt výstavby česko-rakouského plynovodního propojení. Letos obě strany přitvrdily, ze slovenské strany padaly i značně zavádějící a nediplomatické výroky.

Inu, posuďte sami. „Projekt Česko-rakouské propojení je nový název pro projekt BACI, který má v účastnících trhu s plynem vyvolat klamavou iluzi nového projektu, o jehož přínosech měla značné pochybnosti i Evropská komise,“ tvrdí se ve vyjádření společnosti eustream pro Energetický regulační úřad. Investor projektu – provozovatel páteřních plynovodů v Česku NET4GAS – na to reagoval, že Evropská komise nemá k výstavbě plynovodu výhrady. Fakt, že na něj neposkytne investiční dotaci, souvisí útlumem veřejné podpory na projekty týkající se fosilních paliv.

Na závěr dokonce eustream podtrhuje naprostou marnost projektu, který prý nepřináší žádné výhody pro evropský trh s plynem. „Eustream rovněž předpokládá, že všechny tyto skutečnosti přesvědčí samotné předkladatele projektu k opuštění Projektu, který je nesmyslný, protože vychází z nedostatku skutečného tržního zájmu, nepřináší očekávané výhody a má být připraven v době snahy EU dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050 a zároveň v situaci, kdy je účastníkům trhu s plynem k dispozici stávající paralelní plynárenská infrastruktura,“ tvrdí eustream (zajímavost: vyjádření není podepsáno konkrétní osobou).

Konkurenční boj všemi prostředky

Na taková tvrzení uvedl manažer NET4GAS Antonín Heralecký to, že se nejedná o nic jiného než o konkurenční boj. „Realizace jakéhokoli podobného projektu by mohla teoreticky ohrozit komerční zájmy společnosti eustream v oblasti současné přepravy plynu z České republiky do Rakouska a obráceně. Proto jakékoli připomínky proti podobným druhům projektů ze strany společnosti eustream je třeba posuzovat jako intervenci s cílem chránit její vlastní obchodní zájmy,“ uvedl Heralecký.

Mapa plynovodů v majetku společnosti NET4GAS. Zdroj: NET4GAS

Jak Ekonomický deník uvedl na konci října, Energetický regulační úřad schválil podmínky stavby dlouho odkládaného česko-rakouského plynovodního propojení. Dlouhodobě chystaný projekt, za kterým stojí český NET4GAS a rakouský Gas Connect Austria, má být v provozu od konce roku 2028. Investoři počítají se s oboustranným provozem nového plynovodu.

Projekt byl předložen ve dvou variantách. Pravděpodobně se bude realizovat skromnější varianta 1, počítající s přepravou 50 tisíc MWh plynu denně (18 milionů MWh neboli 1,7 miliardy m3 ročně). Varianta 1 vychází v dnešních cenách na 3,15 miliardy korun. Český úsek plynovodu Břeclav – Baumgarten o délce 12 kilometrů vychází na zhruba 650 milionů korun. Rakouský úsek, který kromě 49 kilometrů potrubí zahrnuje také kompresní a měřicí stanici, bude stát 2,5 miliardy korun.

Plynovod, který štve Slováky i Křetínského

Zádrhel je v tom, že se zde hraje o miliardové platby za mezinárodní přepravu plynu. Proto česko-rakouský plynovod v minulých letech čelil obstrukcím ze strany slovenské plynárenské společnosti eustream a jejího spoluvlastníka – koncernu EPH miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Bývalé vedení ERÚ se od nich nechalo zlobbovat a v lednu 2018 vyřadilo česko-rakouský plynovod, tehdy známý pod zkratkou BACI, z desetiletého investičního plánu společnosti NET4GAS.

Sporné rozhodnutí regulátora nezůstalo bez následků. NET4GAS se proti němu bránil soudně, protestovala také rakouská vláda. Obrat nastal poté, co česká vláda v červenci roku 2019 odvolala z funkce dva radní ERÚ Vladimíra Vlka a Vladimíra Outratu (a třetímu radnímu neprodloužila mandát). Poté se přístup ERÚ změnil a jeho nové vedení s realizací plynovodního propojení nemá problém.

Důvodem nervozity na slovenské straně mohou být i horšící se finanční výsledky společnosti eustream. Tržby eustreamu za období srpen 2020 až červenec 2021 klesly o 17 procent na 622 milionů eur, čistý zisk spadl o 23 procent na 277 milionů eur (cca 7 miliard korun). Hlavním důvodem je klesající objem exportu ruského plynu přes území Ukrajiny a Slovenska.

David Tramba