Krajský soud v Brně plně vyhověl žalobě společnosti Kapsch na nečinnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V rozsudku mu nařídil povinnost vydat rozhodnutí o námitkách žalobce do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku – tedy nejpozději 9. září.
„Samotné podání kasační stížnosti, na základě níž má být věc posouzena Nejvyšším správním soudem (a správní orgán věří, že pro něj úspěšně), není zákonným důvodem pro nepokračování ve správním řízení v souladu s pravomocným rozsudkem soudu, a to bez ohledu na konkrétní důvody, pro které správní orgán s rozsudkem nesouhlasí a které jsou obsaženy v kasační stížnosti, bez ohledu na míru razance, s níž správní orgán svůj nesouhlas s rozsudkem soudu namítá, a bez ohledu na míru subjektivního přesvědčení správního orgánu o důvodnosti podané kasační stížnosti. Pro nepokračování ve správním řízení není důvodem ani přesvědčení správního orgánu, že se nachází v situaci, kdy „buď bude respektovat zákon anebo rozsudek soudu“,“ uvádí se v rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým dal předseda senátu Krajského soudu v Brně David Raus za pravdu společnosti Kapsch, která namítala, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepřiměřeně oddaluje vykonání rozsudku stejného soudu.
Kapsch podal žalobu na nečinnost poté, co se předseda ÚOHS Petr Rafaj rozhodl ignorovat předchozí pravomocné rozhodnutí stejného soudu (z 16. května 2019), jež mu nařídilo zabývat se ve správním řízení všemi námitkami firmy proti mýtnému tendru. Antimonopolní úřad sice podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ani ten ale nevyhověl jeho žádosti o odklad vykonatelnosti rozsudku. Poté Rafaj formálně správní řízení zahájil, ale ihned ho přerušil do doby rozhodnutí NSS. „Další soudní rozhodnutí v řadě poukázalo na pohrdání předsedy Rafaje a celého jeho úřadu zákony a pravomocnými rozsudky, když se jim to právě hodí,“ říká David Šimoník, mluvčí společnosti Kapsch.
„Žalovaný byl k dalšímu postupu ve správním řízení zavázán rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci dne 16.5.2019. Od tohoto okamžiku žalovanému (předsedovi žalovaného ve fázi řízení o rozkladu) běží lhůta, v níž musí ve věci samé rozhodnout. Podle § 71 odst. 3 písm. a) pokračování 62 A 122/2019 správního řádu jde o lhůtu šedesátidenní; zákon o zadávání veřejných zakázek ani žádný jiný právní předpis tuto lhůtu neprolamuje, podle zdejšího soudu jde přitom bez dalšího o případ zvlášť složitý. Tato lhůta uplynula dne 16.7.2019, a to bez ohledu na neoprávněné (nezákonné) přerušení řízení. Žalovaný je nečinný, domnívaje se, podle zdejšího soudu nesprávně, že nalezl zákonný způsob, kterak se vyhnout povinnosti respektovat pravomocný rozsudek soudu, a v této nečinnosti bez zásahu soudu v řízení podle § 79 a násl. s.ř.s. zjevně hodlá setrvat až do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci samé evidované pod sp. zn. 3 As 184/2019,“ uvádí se dále v rozsudku.
Podle Šimoníka tedy předseda ÚOHS tedy musí bezodkladně pokračovat na základě rozkladu Kapsche ve správním řízení, které nezákonně přerušil a rozhodnout konečně o všech námitkách proti mýtnému tendru. „Otázkou je, zda Úřad nepřijde s další protiprávní kličkou, jak se vyhnout plnění pravomocného rozsudku. Česká republika má ostudu před celou Evropou, když musí padnout několik soudních rozsudků, aby byl samotný orgán dohledu nad férovostí veřejných soutěží donucen konat. Jde bohužel o negativní signál celé společnosti, že opakované nerespektování soudů prochází i samotnému státu, a to může mít vážné následky pro právní stát,“ obává se David Šimoník z Kapsche.
Další pravomocný rozsudek Krajského soudu v Brně padl 11. července tohoto roku. Podle něj má ÚOHS v prvním stupni zahájit správní řízení o zákazu plnění mýtné smlouvy, kterou podepsalo ministerstvo dopravy s konsorciem CzechToll/SkyToll. „I tady s napětím očekáváme, zda budou úředníci antimonopolního úřadu konat podle rozsudku, nebo budou kličkovat a riskovat případné právní postihy související s mařením spravedlnosti,“ upozorňuje Šimoník. Podle právníků firmy Kapsch je navíc zřejmé, že nejméně od právní moci rozsudku ze 16. května investuje vítězné konsorcium finanční prostředky do výstavby mýtného systému na vlastní riziko, protože se nemůže účinně vymlouvat na dobrou víru v platnost uzavřené mýtné smlouvy.
Nejdůležitější výtah z rozsudku
- samotné podání kasační stížnosti k NSS není zákonným důvodem pro nepokračování ve správním řízení
- přestože žalovaný (ÚOHS) neuspěl u NSS s žádostí o odložení účinků pravomocného rozsudku, svůj nesouhlas s právním názorem krajského soudu promítl v nerespektování § 78 odst. 5 s.ř.s., konkrétně v přerušení řízení
- pro nepokračování ve správním řízení není důvodem ani přesvědčení správního orgánu, že se nachází v situaci, kdy „buď bude respektovat zákon anebo rozsudek soudu“. Meritorní posouzení kasační stížnosti NSS na základě nesouhlasných argumentů s pravomocným rozsudkem soudu není řešením předběžné otázky, jež by zavdávalo oprávněný důvod k aplikaci § 64 ods. 1 písm. c) správního řádu
- je-li v posuzované věci přerušení správního řízení opřeno ve své podstatě o nesouhlas s právním názorem soudu, jehož právní názor má být respektován, jde o přerušení řízení neoprávněné (nezákonné), jež je zneužitím institutu přerušení řízení
- žalovaný (ÚOHS) je nečinný, domnívaje se, že nalezl zákonný způsob, kterak se vyhnout povinnosti respektovat pravomocný rozsudek soudu, a v této nečinnosti bez zásahu soudu v řízení dle § 79 a nás. s.ř.s. zjevně hodlá setrvat až do rozhodnutí NSS
Jiří Reichl
