INZERCE

Evropská unie počítá i do budoucna se solárními elektrárnami jako jedním z hlavních zdrojů energie. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Solární, větrné a další šetrné zdroje energie. EU schválila dosud největší balíček klimatických návrhů

Státy Evropské unie se shodly na zvýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pro rok 2030, které jsou součástí dosud největšího balíku klimatických návrhů. Podle návrhu odsouhlaseného ministry energetiky má EU na konci desetiletí vyrábět 40 procent energie ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů. Zároveň se má o devět procent snížit spotřeba energie.

Návrhy jsou součástí sady norem, s níž před rokem přišla Evropská komise ve snaze docílit do konce desetiletí snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Patří mezi ně také reforma emisního trhu či omezení prodeje aut se spalovacími motory.

Spalovací motory

Proti tomuto omezení se ozvala pětice států: Itálie, Portugalsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko. Tyto země usilují o odklad zákazu prodeje aut se spalovacím motorem. Ve svém návrhu požadují, aby zůstala pouze povinnost snížit emise o 90 procent a úplný zákaz se posunul do roku 2040.

Pomoci chce i Česká republika a v rámci agendy našeho předsednictví.

Premiér Petr Fiala minulý týden uvedl, že Česká republika bude jako předsednická země EU usilovat o zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, pokud se to nepodaří Francii, která EU předsedá v tomto pololetí.

Plán energetické nezávislosti

Podle dohody chtějí státy změnit směrnici o obnovitelných zdrojích tak, aby dosud platný závazek 32 procent zvýšila na 40 procent. Unijní země zatím nevzaly v úvahu dosud poslední květnový návrh komise, která v rámci ukončení závislosti na ruském plynu a ropě navrhla dosáhnout 45procentního podílu obnovitelných energií.

Podobně je tomu i v případě směrnice o energetické účinnosti. Komise nově stanovila cíl 13procentního omezení spotřeby energie, státy se však shodly na dříve navržených devíti procentech.

Plán snižování závislosti na Rusku chtějí totiž zohlednit až při pozdějším vyjednávání s europoslanci, kteří mají u klimatických norem tendenci požadovat přísnější cíle než členské země.

O konečné podobě norem, do níž promluví i nový plán odbourání energetické závislosti na Rusku, budou členské země vyjednávat s Evropským parlamentem za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

(bar, čtk)