Vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury o škrtání provozní podpory obnovitelných zdrojů energie vyvolalo u investorů do zelené energetiky šok a zděšení. Avizované snížení celkové výše podpory o 14 miliard korun by firmám v oboru narušilo splácení bankovních úvěrů a část z nich by zbankrotovala. Vedlejším efektem bude narušení důvěry v Českou republiku u zahraničních i domácích investorů.
Ekonomický deník se setkal se zástupci asociací firem z oboru zelené energetiky, kteří s ohledem na citlivost problematiky nechtějí být citováni. Dávají dohromady sadu argumentů, s jejichž pomocí se pokusí vládu přesvědčit k opuštění škrtů v provozní podpoře zelené energetiky. Zmíněné škrty by v praxi poškodily hlavně majitele solárních elektráren postavených v letech 2008 až 2011. Ekonomický deník měl možnost se s těmito argumenty seznámit, níže přinášíme jejich stručný přehled.
Stát se v zákoně o podporovaných zdrojích energie z roku 2012 zavázal k vyplácení provozní podpory po dobu prvních 20 let od spuštění elektrárny do provozu (u malých vodních elektráren se jedná o 30 let). Nejprve by tedy vláda musela prosadit změnu zákona, která by zaváněla retroaktivitou. Česká republika by poté čelila vlně soudních žalob a arbitráží, a ty by téměř jistě prohrála.
Bankovní úvěry v ohrožení
Stejně tak se ministr financí Stanjura mýlí, když tvrdí, že vložené investice se již výrobcům vrátily. Jen menší část investorů splatila půjčky a další závazky, většina z nich stále splácí úvěr bance. Doplatí je zpravidla až během let 2024 až 2029. Zastavení podpory by vedlo k okamžitému zesplatnění úvěrů a vlně krachu firem v oboru zelené energetiky. Prodělat by na tom mohly vedle investorů i banky; stále se jedná o úvěry v řádu desítek miliard korun. Vydělat na vzniklém chaosu mohou finanční dravci, kteří zkrachovalé firmy levně skoupí.
Ostatně v minulosti tolik diskutované „nemravné zisky“ investorů do fotovoltaiky už dnes nejsou aktuální téma. Stát je z firem odčerpal pomocí solárního odvodu. Tady můžeme připomenout zvýšení odvodu schválené parlamentem v roce 2021. Majitelé fotovoltaik dokončených v roce 2010 nově odvádějí 20 procent z příjmů za vyrobenou elektřinu, v případě solárních elektráren z roku 2009 stát strhává 10 procent.
Přiměřenost provozních dotací pro obnovitelné zdroje z let 2006 až 2011 v minulých letech potvrdily kontroly přiměřenosti poskytované podpory. Výsledky kontroly ministerstva průmyslu a obchodu ukázaly, že podpora je v souladu s evropskou legislativou a výnos z investic u žádného druhu zelené energie nepřekračuje stanovený limit. V případě solárních elektráren vychází vnitřní výnosové procento (IRR) okolo 6 procent, horní limit je stanoven na 8,4 procenta.
Výsledek šetření: hodnoty IRR v procentech
| typ elektrárny | zdroje 2006-08 | zdroje 2009 | zdroje 2010 |
| solární | 7,6 | 6,85 | 6,0 |
| bioplyn | 6,5 | 4,1 | 5,9 |
| biomasa | <9 | 5,1 | x |
| větrné | 6,7 | 4,4 | <5,9 |
| malé vodní (nové) | 5,6 | <7,3 | 4,5 |
| malé vodní (rekonstrukce) | 4,5 | <7,1 | 5,5 |
Zástupci oboru připomínají také znění platné Směrnice EU 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy mají podle této směrnice zajistit, aby úroveň podpory nebyla revidována způsobem, který by měl negativní dopad na ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů. Navrhované opatření je tak v přímém rozporu s evropským právem.
Stanjura ve stopách Vitáskové
Dlužno dodat, že ve vládních záměrech vznikl doslova „maglajs“. Vládní koalice ve středu 11. května prezentovala sadu opatření na snížení rozpočtového deficitu, který obsahoval blíže nespecifikované škrty v dotacích v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 20 miliard korun. Ministerstvo průmyslu následně uvedlo, že většina škrtů nastane v oblasti provozní podpory pro obnovitelné zdroje.
Nabízelo se řešení obnovit platby za vícenáklady podporovaných zdrojů ze strany koncových spotřebitelů elektřiny. Ti platili část nákladů do loňského září, od října 2022 do konce letošního roku jsou stoprocentně hrazeny ze státního rozpočtu (v rámci pomoci lidem a firmám s drahou elektřinou). Dříve se jednalo až o 45 miliard korun ročně, s ohledem na růst tržních cen elektřiny však výše nákladů poklesne na očekávaných 22,8 miliardy korun v letošním roce.
Jenže ministr financí Zbyněk Stanjura následně přišel s návrhem, který v minulých letech prosazovali jen populisté a demagogové typu Tomia Okamury či Aleny Vitáskové. Tedy vyplácení podpory zelené energie zastavit. „Víme, že to nebude jednoduché a že ti, kteří podporu inkasují, budou hrozit žalobami a arbitrážemi. Nicméně my jsme to riziko posoudili a jsme připraveni ho podstoupit,“ uvedl Stanjura ve vyjádření pro týdeník Respekt.
Později se objevil mylný argument o již zaplacených investicích, který asociace z oboru zelené energetiky vyvracejí. „Jsme si jisti, že ty původní investice jsou dávno zaplacené. Věřím, že zrovna tento konkrétní krok – a tady bude potřeba změna legislativy – bude mít podporu nejenom vládních, ale i opozičních stran,“ řekl Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Deník N.
David Tramba
