Nouzový stav a s ním i hlavní vládní omezení proti šíření nového koronaviru budou moci trvat zatím do neděle 17. května. S prodloužením stavu nouze do tohoto data dnes souhlasila Sněmovna podle návrhu poslanců KSČM, kteří v dolní komoře tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD.
Vláda chtěla, aby nouzový stav mohl pokračovat až do pondělí 25. května, a to v souvislosti s vládními plány postupného uvolňování restrikcí hlavně obchodu a služeb. Kabinet v žádosti varoval před tím, že pokud by omezení skončila najednou, hrozilo by „závažné riziko významného zhoršení epidemiologické situace“. Poslanci ale uváděli, že se Sněmovna může v případě potřeby znovu sejít a nouzový stav ještě prodloužit.
Opoziční pravice se přikláněla k pokračování nouzového stavu nejvýše ještě v první květnové dekádě. Její zástupci vinili kabinet z toho, že postupuje protiprávně a navíc chaoticky, a to i při postupném uvolňování restrikcí.
Nouzový stav platí v Česku od čtvrtka 12. března, sama vláda jej může vyhlásit nejvýše na 30 dnů. Sněmovna stav nouze už jednou prodloužila rovněž podle návrhu komunistických poslanců do konce dubna, ač vláda žádala o sobotu 11. května.
Co je a co umožňuje nouzový stav
– Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.
– Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.
– Současný nouzový stav – první v novodobé historii, jehož příčinou nejsou živelní pohromy jako povodně či větrné smrště – vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. Se souhlasem Sněmovny kabinet 9. dubna opatření prodloužil do konce dubna, původně přitom žádal o termín 11. května. Dnes poslanci schválili prodloužení nouzového stavu do 17. května. Ještě minulý týden se přitom ministři za hnutí ANO a sociální demokracii na potřebě jeho prodloužení neshodovali.
– Zastáncem prodloužení byl zejména ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek… Významnou kompetenci pak spatřuji také v možnosti omezit možnosti vstupu na území ČR, a to s ohledem na různorodý přístup jednotlivých členských zemí EU,“ napsal Hamáček v dopise premiéru Andreji Babišovi, který ještě minulé v úterý řekl, že pro další prodloužení nevidí důvod.
– Změnu přinesl verdikt pražského městského soudu, který ve čtvrtek 23. dubna označil za nezákonný vládní postup, kdy zhruba po dvou týdnech byla omezení založená na krizovém zákoně nahrazena opatřeními ministra zdravotnictví, vydávanými na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud ale v rozsudku, kterým opatření zrušil, konstatoval, že „s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda“.
– Kabinet v reakci na rozsudek nejen schválil soudem zrušená opatření jako opatření vlády podle krizového zákona, ale také požádal o prodloužení nouzového stavu. Podle Babiše přitom vláda o tomto kroku nedebatovala, protože věc za ministry rozhodl soud. „Už jsem podepsal žádost na Sněmovnu, aby projednala naši žádost o prodloužení nouzového stavu do 25. května,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády v pátek 24. dubna. K 25. květnu by se měla uvolnit poslední restriktivní opatření. Podle dnes ve Sněmovně schváleného návrhu KSČM ale má nouzový stav skončit o týden dříve.
-čtk-
