Tendry v iránské elektrárně Búšehr už probíhají, další se připravují. Jde hlavně o jadernou bezpečnost, provádění stress testů nebo zvyšování kvality jaderného dozoru. Podle českých zákonů se do nich ale tuzemské firmy s technologiemi a službami hlásit nesmějí. Sněmovna už má ale na stole návrh na zrušení tohoto zákona, podporuje to i Hospodářská komora.
Po zrušení sankcí se před českými firmami konečně otevřel nadějný 80 milionový trh. Zájem spolupracovat potvrdily politické špičky z obou stran jednak při návštěvě ministra Mládka v Íránu v lednu minulého roku i pak při následné cestě Íránského viceprezidenta do Česka. Jaderná energetika může být velice slibný obor pro vývoz českých firem s vysokou přidanou hodnotou, jehož podpora je koneckonců jednou z priorit nejen současné vlády.
Příkladem firmy, která by v tendrech pro elektrárnu Búšehr mohla uspět je Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Při své návštěvě Česka práci tamních odborníků ocenil i viceprezident Alí Akbar Sálehí. „Je fascinující, jak mladé vědce tam máte, jak si vedou. S malými investicemi byli schopni učinit úžasné věci a dojít k velkému výsledku,“ řekl pro ČTK. Svoje služby už přitom ÚJV Řež prodává daleko za českými hranicemi – třeba v Rusku, Turecku nebo Číně.
Sám Sálehí se osobně podílel na vyjednávání se šesti mocnostmi o omezení jaderného programu v Íránu, které úspěšně završil podpis smlouvy v červenci 2015 (a mimochodem po tom podle ČTK chystá knihu o vyjednávání), v němž si Írán vymohl zrušení sankcí. (Vedle ekonomických výhod ale dohoda samozřejmě přinesla i vlnu kritiky, především ze strany Izraele, který sbližování s touto zemí vnímá jako své přímé ohrožení, dohoda se nelíbí ani řadě v zemí regionu, které se bojí eskalace napětí.)
Českým firmám dodávky pro jadernou elektrárnu Búšehr zakazuje zákon. Evropská unie přitom v souvislosti s uvolňováním sankcí podobná omezení zrušila. „Zatímco firmy z USA a ostatních zemí Evropské unie se mohou ucházet o zakázky týkající se elektrárny Búšehr, české firmy přicházejí o svou konkurenční výhodu. Tato elektrárna totiž vychází z ruského konceptu a technologií, které znají české společnosti, přicházejí tak o jedinečnou exportní výhodu a příležitost uplatnit unikátní know-how,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
V Česku je už zrušení zákona připravené ve Sněmovně, ta ho ale ještě nestačila ani probrat a schůze byla až do konce ledna přerušena. Novinka má ale šanci být schválená už v prvním čtení. Prezident HK proto už oslovil dopisy předsedy poslaneckých klubů s žádostí o podporu.
Podle agentury Czechinvest rozjelo obchod s Íránem už nejméně 80 firem. Pilotní projekty se týkaly hlavně rezidenčních staveb. Šanci ale mají už teď i energetické firmy. V rámci modernizace hodlá Írán postavit do roku 2020 pět tisíc megawattů zelených elektráren. A uspěly i další firmy.
„Projekty naší společnosti v Íránu mají dobrou odezvu a rozvíjející se obchodní vztahy jsou pro nás příslibem pro uplatnění v tomto novém teritoriu,“ říká k tomu Libor Vacek, jednatel společnosti Enelex, která vyrábí a dodává dobývací techniku v rozhovoru pro Czechinvest.
-Vanda Kofroňová-
