Po více než dvou letech Poslanecká sněmovna projednala a schválila smlouvu mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe v úseku od Pardubic do Hamburku. Dokument má umožnit spolupráci obou zemí ohledně možnosti masivněji využívat labskou vodní cestu pro nákladní dopravu. Otazník nyní visí nad budováním plavebních stupňů, které se mají na vodní cestě nacházet.
Labská vodní cesta patří mezi klíčové tahy Transevropské dopravní sítě (TEN-T) a Česká republika by ji ráda začala využívat ve větší míře, než v současnosti. A to nejen proto, že usiluje do budoucna také o námořní terminál v Hamburku.
„Všechny strategické dokumenty hovoří o postupném přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici, ale ty dokumenty hovoří také o přesunu části nákladní dopravy rovněž na vodu,“ uvedl ještě před schválením smlouvy 7. března v rámci rozpravy v Poslanecké sněmovně ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Vzhledem k tomu, že podle Kupky patří Labská vodní cesta mezi nejvýznamnější koridory TEN-T, může se na ní vztahovat také poměrně významná finanční podpora ze strany Evropské unie. Jak Kupka následně zmínil na sociální síti X, lodní doprava je ekologická a čeští dopravci a firmy se jí snaží v zájmu vyšší konkurenceschopnosti využívat co nejvíce.
Návrh dohody s Německem podle ministra dopravy Martina Kupky nastavuje hlavní pravidla péče o splavnost Labe. Smlouva zavazuje obě strany k tomu, že se postarají o plavební dráhy a parametry plavební hloubky. Na německém úseku Labe je cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 centimetrů, země by také měla podle dokumentu přezkoumávat každých deset let referenční úroveň vodní hladiny. Česko by na velké části toku mělo zajistit plavební hloubku 230 centimetrů. Smlouva podle Kupky zavádí jasná pravidla o tom, jak se budou oba státy o vodní tok starat.
Součástí česko-německé dohody, kterou bude nyní posuzovat sněmovní zahraniční výbor, je i ustanovení smíšené komise pro společnou péči o Labe a dohled nad dodržováním obsahu dohody. Česká republika a Německo budou moci do komise nominovat po třech zástupcích a na jednání bude možné přizvat také externí hosty.
Německo se už o svou část dohody stará a na svém území deklarovanou hloubku toku udržuje. Česká republika je na tom z hlediska plavebních poměrů na většině částí splavného toku podle Kupky paradoxně lépe, od Střekova až do Týnce nad Labem je plavební hloubka okolo 230 centimetrů. A pak je podle ministra na řece několik úzkých hrdel. Zejména u nich se dá očekávat další bouřlivá debata. Půjde o budování plavebních stupňů, jeden z nich by měl být v Děčíně.
„Je jasné, že musíme pro úpravy, které nás mají čekat do budoucna, zajistit splnění všech ostatních legislativních požadavků a podmínek. Samozřejmě, že smlouva nestojí nad zákonem a není schopná v tomto směru řešit dlouhodobé problémy, které na tom toku máme, ale říká, že je závazkem české strany o ten tok pečovat a směrovat svoje kroky k tomu, aby opravdu se ty principy dohody naplnily,“ zmínil v rámci rozpravy Kupka.
Plavebním stupněm Děčín se bude zabývat připravovaná Koncepce vodní dopravy ministerstva dopravy pro roky 2026 až 2035. Koncepce bude řešit i nové parametry Labské vodní cesty.
Problém rozdílných hloubek
Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) zpochybnila v rámci projednávání smlouvy vyváženost dokumentu. „Za mě vyvstává otázka, jestli tyto rozdílné hloubky nejsou pro mezinárodní dopravu úplně zbytečné, mohlo by to být užitečné pro vnitrostátní dopravu. Kdybychom měli stejné podmínky pro Českou republiku, neměla bych problém,“ konstatovala. Jako problematickou označila právě výstavbu dvou nových plavebních stupňů.
Za nevyváženou smlouvu označil z pohledu České republiky vůči Německu také poslanec Michal Kučera (TOP-09). Na Česko jsou podle něj kladeny větší nároky, a to z důvodů, že směřují k výstavbě jezů. Ačkoliv smlouva podle něj zároveň automaticky neznamená, že se budou stavět.
Poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman (STAN) v rámci rozpravy upozornil, že je potřeba oddělit hlasování o smlouvě od řešení plavebního stupně. V tom kontextu zmínil ale například už realizovaná kompenzační opatření vůči životnímu prostředí.
Podle ministra dopravy je lodní doprava preferovaná zejména proto, že je schopná přepravit unikátní množství materiálů za poměrně nízké ceny. Zároveň má ale menší dopad na životní prostředí. Konkrétně Labská plavební cesta pak podle Kupky figuruje také ve všech strategických dokumentech, které řeší nadrozměrnou přepravu komponentů na výstavbu jaderných elektráren.
Otevření vodní cesty ve spolehlivé podobě by také podle Kupky umožnilo transportovat do České republiky například i naftu, která se v současnosti do země přepravuje převážně po železnici. A to na vytížené trase mezi Děčínem, Bad Schandau a Drážďany. Tímto by se jí odlehčilo.
Smlouvu mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe zástupci obou zemí podepsali v červenci 2021. Senát s ratifikací souhlasil před dvěma lety.
Tereza Čapková
