INZERCE

Dva roky čeká na projednání v Poslanecké sněmovně smlouva mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe v úseku od Pardubic do Hamburku. Na snímku přístav v Hamburku. Foto: Pixabay

Na projednání čeká už dva roky. Smlouvu o splavnění Labe z Pardubic do Hamburku by měla sněmovna řešit v prvním pololetí 2024

Už dva roky čeká na projednání v Poslanecké sněmovně smlouva mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe v úseku od Pardubic do Hamburku. Dokument má umožnit spolupráci obou stran ohledně možnosti masivněji využívat labskou vodní cestu pro nákladní dopravu. Podle poslance, místopředsedy TOP 09 a předsedy poslaneckého zemědělského výboru Michala Kučery by k projednání smlouvy mělo dojít v prvním pololetí příštího roku.

Dokument už má souhlas vlády a Senátu, ratifikovala ho i německá strana. Na dotaz, proč se tak dlouho čeká na projednání, Michal Kučera Ekonomickému deníku neodpověděl.

Smlouva zavazuje obě strany k tomu, že se postarají o plavební dráhy a parametry plavební hloubky. Na německém úseku Labe je cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 centimetrů, což má odpovídat německému strategickému dokumentu s názvem Celkový koncept Labe.

Česká strana pracuje v dokumentu s několika úseky řeky, v úseku od Ústí nad Labem až ke státním hranicím má hloubka vycházet z koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby. V úseku mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem má být zajištěna plavební hloubka 230 centimetrů. A mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi mají být zprostředkována opatření, která by hloubku 230 centimetrů až do cílového přístavu v Pardubicích umožnila. Součástí smlouvy je také dohoda na vzniku společné komise, která by měla monitorovat parametry plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení.

Podobné dokumenty už fungují podle vyjádření ministerstva dopravy z roku 2021 například u jiných mezinárodních vodních cest. Ministerstvo také argumentovalo tím, že je Labe zařazeno do sítě nejdůležitějších silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest TEN-T.

Na přípravě mezinárodní smlouvy, která má zajistit splavnost Labe na obou stranách hranice, se dohodli zástupci českého a německého ministerstva dopravy v polovině listopadu 2017.

Zástupci podnikatelů opakovaně žádali o projednání

O projednání smlouvy v Poslanecké sněmovně opakovaně žádali také zástupci podnikatelů. Předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy a majitel společnosti Evropská vodní doprava-Sped Lukáš Hradský uvedl, že Labe jako jediná řeka v Evropě není smluvně řešena. „Česká republika, jako jediná země v Evropské unie nemá kvalitní napojení na námořní přístavy, přitom jsme nejprůmyslovější země v unii. Kvůli válce na Ukrajině se změnily dopravní trasy surovin a v daleko větší míře k nám proudí ze západoevropských přístavů. Tyto přístavy neumí překládat na železnici taková množství, drtivá většina západních firem je zásobována říčními loděmi, železnice je i tak přetížená. Silnice bude a je zatěžována dalším zvyšováním mýtného nebo emisními povolenkami, to vše se promítne do cen zboží a služeb. Vodní cesta by částečně pomohla a odlehčila tomuto problému,“ sdělil Hradský.

V souvislosti se splavněním Labe upozornil také na to, že by vodní cestou měly být například přepravovány nadrozměrné náklady určené pro výstavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně.

O výhodnosti vodní cesty pro nadrozměrnou přepravu hovoří i předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. „Problémem je zanedbaná péče o řeku, zejména na území Německa, které od roku 2002 nechalo z politicko-ekologických důvodů řeku přirozenému vývoji. Zhoršující se podmínky pro plavbu nakonec v Německu diskusi znovu otevřelo a v roce 2017 přijalo takzvaný Celkový koncept Labe,“ poznamenal Jan Sechter.

Upozornil také na to, že v roce 2029 skončí nájem přístavního území, které užívá Česko v Hamburku. Od roku 2022 podle něj jedná ministerstvo dopravy s německou stranou o nabídce Hamburku na nájem nového přístavního území. „Jeho předností by byla překládka nekontejnerových a hromadných přeprav přímo na moře a integrace s železniční a silniční infrastrukturou. Ekonomická efektivity přístavního území logicky souvisí s údržbou labské vodní cesty, dodal předseda Dopravní sekce Hospodářské komory.

Smlouva mezi českou a německou stranou podle Sechtera organicky doplní už existující smluvní nástroje péče o Labe – smlouvu mezi Českem a Německem o hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství z roku 1995 a dohodu o mezinárodní komisi pro ochranu Labe z roku 1990.

V souvislosti se splavněním Labe se hovoří o vytvoření jezu u Děčína. Foto: Pixabay

Podle stínového ministra dopravy a poslance Martina Kolovratníka (ANO) má celý projekt smysl už i s ohledem na suché roky. „Během suchých let by byla udržena alespoň minimální splavnost. Jinými slovy, v kalendářním roce by se zvýšil počet dnů, kdy víte, že je řeka sjízdná,“ poznamenal Kolovratník. Dodal, projednání česko-německé smlouvy jako samostatného bodu navrhoval v Poslanecké sněmovně už čtyřikrát. Za blokováním projednání smlouvy stojí podle něj TOP-09.

Podle ekologů nedává projekt smysl

Mezi kritiky česko-německé dohody o splavnění Labe patří nezisková organizace Arnika. Podle odborníka na říční problematiku Adama Losíka z Arniky nepovede smlouva ke společné strategii obou zemí, a to z důvodu, že cíle, které jsou v ní stanovené, se vzájemně neslučují. „Závazky formulované v dohodě pro oba státy se zásadně liší. Zatímco Česko se zavazuje zajistit hloubku 230 centimetrů, Německo slibuje minimální plavební hloubku pouze 140 centimetrů,“ upozornil.

Losík zpochybňuje i možnost spojení České republiky s přístavy Severního moře a následně oceány. „Rozdíl v cílových hloubkách plavebních drah v Česku a Německu může být značný. Pokud přihlédneme k současným obdobím sucha, která se mohou v následujících letech v důsledku klimatických změn prohlubovat, dojdeme k závěru, že toto není způsob, jakým bychom měli zacházet s vodou v krajině,“ uvedl.

Kritický je Losík také k projektu jezu u Děčína, o kterém se v souvislosti se splavněním Labe hovoří. Projekt, jehož náklady se podle Losíka odhadují na 7,4 miliardy korun, by znamenal související investice do dalších jezů a zdymadel. „V konečném důsledku se dostáváme k částce vyšší než 17 miliard korun před inflací. Jez samotný by totiž dle našich výpočtů celoročně zvýšil hladinou pouze o necelých sedm centimetrů,“ konstatoval Losík. Podle poslance Michala Kučery je česko-německá dohoda s výstavbou jezu na Labi spojovaná nesprávně. „Minulá vláda se snažila zahájit výstavbu jezu u Děčína osm let a neuspěla, a to zejména z důvodu neschopnosti splnit požadavky ochrany životního prostředí,“ poznamenal Kučera.

Na možný negativní vliv projektu splavnění Labe na životní prostředí už v minulosti upozorňovali také zástupci národního parku České Švýcarsko.

Tereza Čapková