Nové vyloučené zóny kolem radarových zařízení německého letectva by mohly vést k tomu, že třetina území Německa by mohla přijít o větrnou energii, varovala Německá asociace pro větrnou energii BWE v souvislosti s návrhem zákona ministra dopravy Volkera Wissinga. To by podle BWE vedlo k tomu, že by se energetický cíl spolkové vlády, poskytnout dvě procenta území Německa pro větrnou energii, stal nesmyslným.
Nové vojenské zóny by mohly vést ke ztrátě až třetiny spolkové půdy pro výrobu větrné energie v Německu, uvádí Tagesspiegel Background.
Německá asociace pro větrnou energii (BWE) varovala, že nové zakázané zóny kolem radarových zařízení letectva „dovedou cíl spolkové vlády zpřístupnit dvě procenta území země pro větrnou energii na pevnině do absurdna“.
Nové vyloučené zóny jsou součástí návrhu ministerstva dopravy na rozšíření zákona o leteckém provozu. Novela zakazuje stavby, jako jsou větrné turbíny, pokud narušují radarové systémy řízení letového provozu pro civilní leteckou dopravu.
Podle časopisu Energy Policy Reporter by se však zákon rozšířil i na 18 radarových systémů, které jsou pod dohledem operačního velitelství německého letectva a jsou rozmístěny po celé zemi v důsledku války na Ukrajině.
„Do novely bylo doplněno nové ustanovení, že znalecký posudek musí zohlednit vojenské zájmy. V důvodové zprávě k návrhu zákona se uvádí, že znalecký posudek nemůže nahradit posouzení samotným Bundeswehrem. To se týká zejména operačních a bezpečnostních zájmů,“ stojí ve vyjádření BWE.
Německo chce do roku 80 pokrýt 2030 procent své poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. Aby toho dosáhlo, musí být postaveno 57 gigawattů (GW) nových větrných turbín na pevnině, 22 GW turbín na moři a 150 GW fotovoltaické kapacity.
Nový zákon předpokládá padesátikilometrový zkušební okruh kolem radarových systémů, což by výrazně omezilo prostor pro větrnou energii.
BWE vypočítala, že přibližně třetina spolkového území, které je v současnosti k dispozici pro výrobu větrné energie na pevnině, by se náhle mohla stát oblastí s omezeným přístupem.
„Plány by vedly k obrovské spotřebě půdy“, varuje prezidentka BWE Bärbel Heidebroeková.
Projekty větrných elektráren by sice teoreticky mohly být v některých zakázaných oblastech schváleny armádou, pokud by byly považovány za bezpečné, nejistota by však mohla vést k tomu, že by se developeři vyloučeným zónám vyhýbali, tvrdí BWE.
„Přidání několika stovek větrných turbín na těchto územích ročně by vytvořilo nové byrokratické monstrum – jak na straně průmyslu, tak na straně Bundeswehru,“ dodává Bärbel Heidebroeková.
BWE proto požaduje, aby byly z návrhu vyjmuty prostory kolem vojenských radarových systémů protivzdušné obrany.
Německo si klade za cíl pokrýt do roku 2030 80 procent své poptávky po elektřině z obnovitelných zdrojů. K dosažení tohoto cíle je třeba vybudovat 57 gigawattů (GW) nových větrných turbín na pevnině, 22 GW turbín na moři a 150 GW fotovoltaických kapacit.
(hrb)
