Už dlouho neřešily české soudy tak složitý případ jako je kauza přezývaná Vidkun. Podle detektivů někdejšího ÚOOZ a olomouckých vrchních žalobců v ní má jít o ovlivňování vyšetřovaných případů a úniky z vyšetřování. Případ, v němž figurují dva vysoce postavení policisté, jeden politik a vlivný olomoucký byznysmen, stojí z drtivé většiny na odposleších, svědci konstrukci vyšetřovatelů ale nepotvrzují.
Předseda trestního senátu Krajského soudu v Olomouci Martin Lýsek nařídil první hlavní hlavní líčení v kauze Vidkun, v níž má jít o ovlivňování vyšetřovaných případů a úniky z vyšetřování, na 18. února. Líčení poběží čtyři dny po sobě, další kolo začne 2. března a bude probíhat po celý týden. Následují další líčení, a to 9. března, 23. března a 4. května. Podle informací Ekonomického deníku soudce Lýsek, který spisový materiál k případu studuje zhruba půl roku, zamítl návrhy na zastavení stíhání i předběžné projednání věci.
V neděli 13. října to byly čtyři roky, co Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozjel zatýkání v rámci akce Vidkun. V jedné z nejsledovanějších kauz poslední doby byl na několik hodin zadržen i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Nikdy ale obviněn nebyl, přestože detektivové nepřímo přiznávají, že na něm pracovali i po zatýkání ve Vidkunu.
Před soud tak předstoupí někdejší hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD), tamní podnikatel Ivan Kyselý (přítel a obchodní partner Ivana Langera – pozn. red.), bývalý náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec a jeho podřízený Radek Petrůj.
Jak vychází postupně najevo, na zatýkání a předvádění původně šesti podezřelých se podílelo 190 policistů a policii případ kvůli letům práce a zapojení lidské síly „stál“ desítky miliónů korun. Kauza je vystavěna z drtivé většiny na odposleších, desítky vyslechnutých svědků, včetně státního zástupce a soudce, konstrukci vyšetřovatelů ovšem o ovlivňování trestních spisů nepotvrzují.
Obžalovaní od počátku namítají, že kauzu začal bývalý šéf ostravské expozitury Jiří Komárek na základě smyšlených úředních záznamů, díky kterým bylo povoleno sledování a odposlechy. Stovky hodin nashromážděných materiálů dokumentují schůzky podezřelých nebo jejich komunikaci v zaměstnání.
Olomoucký Krajský soud má celkem tři prvoinstanční trestní senáty, jen jeden vede specialista na korupci Martin Lýsek. Případ mu „napadl“ proto, že bývalý náměstek olomoucké krajské policie Kadlec byl obviněn mimo jiné z údajného korupčního jednání. Podle odposlechů detektivů mu měl nabídnout úplatek jeden z aktérů. Policie ovšem nezná výši úplatku, jeho cíl, ani to, zda byl předán, nebo kdy měl být předán.
Tak složitý případ jako Vidkun soudce Lýsek dodnes neřešil, ve veřejných zdrojích lze dohledat případy násilné kriminality, týrání a další podobné kauzy. Původně přerovský soudce v minulosti působil v odborném kolegiu pro trestní právo Soudcovské unie. Na internetu je pozitivně hodnocen pro svou erudici a „lidský“ přístup k obžalovaným. „Ve spise se od doby podání obžaloby objevila asi čtyři podání různých obhájců, kteří se domáhají například nařízení předběžného projednání obžaloby. Budeme to muset všechno vyřešit,“ řekl Martin Lýsek ke kauze Vidkun v srpnu agentuře ČTK. Soudcem byl Martin Lýsek jmenován v roce 2008.
Ohýbání spisů nebo jen hospodské řeči?
Práci detektivů dnes už bývalého ÚOOZ dozorovalo olomoucké Vrchní státní zastupitelství Ivo Ištvana, konkrétně žalobce Miroslav Stoklásek, ale podílelo se na ní hned několik olomouckých prokurátorů. Operace dostala krycí název Vidkun podle norského nacistického kolaboranta Vidkuna Quislinga. Podle dokumentů, které předložilo státní zastupitelství soudu, když se rozhodovalo o vazbě obviněných, se v kraji měly údajně „ohýbat“ kauzy pět let zpátky. Celkem jde o devět údajných skutků.
Zátah odstartovalo podezření, že někdo z vedení policie v Olomouckém kraji poskytuje informace z vyšetřování místním podnikatelům. A že určitá skupina lidí společně domlouvá postup, jak některé kauzy ovlivnit. Jak se postupně ukázalo, vyšetřování odstartovalo několik úředních záznamů šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka. Podle výpovědí několika svědků ovšem smyšlených, což dokládají celkem zřetelně i svědecké výpovědi.
Dalším paradoxem kauzy Vidkun pak je, že dozorující žalobce Miroslav Stoklásek měl na starosti jako dozorující státní zástupce jednu z kauz, kvůli které obvinění z celkem devíti trestných činů padla. ÚOOZ v minulosti vyšetřoval prostějovského podnikatele a politika ČSSD, bývalého příslušníka Státní bezpečnosti, Jaroslava Králíka kvůli podezření z dotačního podvodu.
Detektivové ÚOOZ ale případ nedotáhli do konce (dnes se ukazuje, že nejspíš účelově – pozn. red.) a předali jej olomoucké policii. Ta případ dokončila a Králík je souzen u šumperského soudu. Případ dozoroval právě žalobce Stoklásek, který se pak převzetím kauzy Vidkun vystavil podjatosti vůči olomouckým policistům.
Stoklásek Králíkův případ dozoroval přes půl roku v letech 2014 a 2015, ale zároveň nechal sledovat odposlouchávat olomoucké policisty a podnikatele Ivana Kyselého. Žalobce tedy prokazatelně znal faktický stav kauzy a zároveň poslouchal, co si o případu náměstek říkají olomoucké policie Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, za což byli mimo jiné 13. října 2015 oba obviněni. Stoklásek musel tedy prokazatelně vědět, že si oba muži povídají o Králíkově kauze drby, které by za standardních okolností nemohly v trestním řízení před soudem obstát. Policie začala později o zapojení Kadlece do kauzy Králík distribuovat do novinářské obce informace, že chtěl Králíka stíhat za „každou cenu“.
Prokázaná válka policajtů
Jak se postupem času ukazuje, celá kauza Vidkun je v jádru vyvrcholením střetu mezi dvěma skupinami policistů v Olomouci. Ti primárně neúspěšní odešli na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova a následně svoje kolegy přijeli pozatýkat a obvinit z trestné činnosti. Nějaký čas po realizaci Vidkunu pak lidé z této skupiny obsadili manažerská křesla v Olomouckém kraji, jako například šéf prostějovské policie Tomáš Adam nebo šéf odboru obecné kriminality olomoucké krajské policie Jan Lisický. Ten zároveň v souběhu s touto funkcí donedávna vyšetřoval pod Národní protidrogovou centrálou další podobně laděnou kauzu z Prahy s krycím názvem Beretta.
Na Krajský soud v Olomouci doputovala obžaloba v kauze Vidkun před zhruba půl rokem. Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý podle této obžaloby řídil jiného, aby jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a způsobil takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy. Tak začíná text obžaloby. Žalobce olomouckého Miroslav Stoklásek podal obžalobu na čtyři podezřelé v takzvané kauze Vidkun po třech a půl letech.
Obžalovaní, z nich někteří strávili několik týdnů ve vazbě, svoji vinu odmítají tvrdí, že jde o spiknutí části olomouckých policistů, kteří si „s nimi“, jak už jsme předznamenali, odešli vyřídit účty z pozice detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak bývá u státních zástupců v poslední době zvykem, obžalovaní měli dle prokurátora Stokláska páchat trestnou činnost „v dosud přesně nezjištěné době, nejpozději ode dne 29. 7. 2014 do 13. 10. 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky“.
Ekonomický deník přinesl před časem rozhovory hned se dvěma přímými aktéry a pozorovateli kauzy Vidkun zde a zde, kolegy obviněných policistů. Ekonomický deník později vydal i rozhovor se šéfem olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomášem Uličným, který byl podobně jako exministr vnitra Langer zatčen, ale obviněn už ne. Všichni shodně tvrdí, že kauza Vidkun má kořeny ve válce policistů na olomoucké krajské kriminálce a zatýkáním vyvrcholila osobní msta znepřátelených ochránců pořádku.
„Obžaloba byla podána k olomouckému krajskému soudu,“ oznámil v červenci žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Trestní senát vede specialista na korupci – soudce Martin Lýsek. Média přitom Šereda o podání obžaloby informoval ještě před tím, než text získali sami obžalovaní nebo jejich právní zástupci.
Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (případ měla vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale zcela bezprecedentně jí byl odňat Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci – pozn. red.) Jiří Fycýk a David Bernfeld vyšetřování případu ukončili předloni v polovině listopadu. Na začátku loňského února pak podali návrh na obžalobu. Podle státního zástupce Šeredy, kterému případ nepřísluší, bylo vyšetřování náročné i z hlediska času především kvůli analýze počítačových dat a audionahrávek.
Podezření trvá
Před soudem nestane primární cíl detektivů – bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Jak vyplývá z policejních dokumentů, po Langerovi šli detektivové od začátku celé kauzy. „V rámci zadokumentovaných schůzek jsou zaznamenány rozhodné skutečnosti, které policejní orgán vedly k provedení řady operativních a procesních úkonů ve vztahu k řadě podezřelých osob a následnému vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání,“ stojí například v návrhu na podání obžaloby.
Detektivové v následné větě zmiňují ony podezřelé osoby konkrétně. Jsou jimi už zmiňovaný Ivan Langer, brigádní generál a někdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, šéf celorepublikové kriminálky Milan Pospíšek, náměstek protikorupční policie Jiří Jach, šéf olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáš Uličný nebo náměstek olomouckého primátora za ODS Martin Major.
„Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti. Lze se důvodně domnívat, že tyto osoby byly účastné na předmětné věci, ucelený řetězec přímých i nepřímých důkazů zde však chybí a v průběhu dosavadního vyšetřování se nepodařilo získat dostatek důkazů, aby tyto osoby bylo možné důvodně obvinit a zahájit vůči nim trestní stíhání pod shora uvedeným číslem jednacím,“ napsali do návrhu na podání obžaloby detektivové Jiří Fycýk a David Bernfeld.
Domovní prohlídky u Ivana Langera nebyly ale opřeny o jeho údajnou roli v kauze Vidkun, ale o právní angažmá jeho advokátní kanceláře při výstavbě fotovoltaické elektrárny v jihočeském Ševětíně. Jak zjistil Ekonomický deník, ovšem zcela účelově. „Na Langera nebylo nic, kvůli čemu by soud povolil domovní prohlídku, tak byl účelově použit spis z jiné věci, který zpracovával detektiv ÚOOZ později obviněný v jiné podobně účelové kauze, která vychází z vnitřních rozbrojů v ÚOOZ,“ sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj zevnitř policie. Informace o zapojení Langera do kauzy Ševětín byla následně cíleně distribuována do médií.
Špatní kamarádi?
Detektivové, konkrétně šéf ostravského ÚOOZ, podle zjištění na zatčené tlačili a za jednu větu, která by Langera „dostala do hry“ nabízeli jednomu z podezřelých – Karlu Kadlecovi – jeden milión korun. Sám šéf ÚOOZ Robert Šlachta měl zatčenému Kadlecovi říci větu: „Doba se změnila Karle, máš špatné kamarády.“
Bývalý šéf ÚOOZ a taktéž bývalý náměstek Celní správy Šlachta neustále odmítá, že by jeho útvar případ „přefoukl”. Serveru Neovlivní.cz například řekl, že důkazní situace tehdy byla taková, že stačila k obvinění čtyř výše jmenovaných a zadržení Langera. To, že se nepodařilo usvědčit celou údajnou chobotnici, jde podle Šlachty na vrub reorganizaci policie, která přišla po kauzách Vidkun a Beretta. Kvůli ní ÚOOZ skončil a detektivové, kteří kauzu Vidkun připravovali, podle serveru Neovlivní.cz od policie odešli. Což není tak úplně pravda, se Šlachtou opustil útvar, který se má věnovat zcela jiným druhům kriminality, víceméně jen hlavní architekt Vidkunu – Jiří Komárek.
„Já samozřejmě nesu odpovědnost maximálně za věci, které jsem dělal a kde jsem byl jako ředitel. A tam si za tím plně stojím. Po půl roce od Vidkunu jsme museli odejít a vím, že ti lidé, svědci, odmítali potom komunikovat, protože začali mít obavu toho, co se s útvarem stalo. Začali nedůvěřovat, jak se s jejich informacemi bude dál pracovat, ke komu přijdou, takže si myslím, že se to přetrhlo,” sdělil Neovlivní.cz před časem Šlachta.
Jan Hrbáček
